Najhľadanejší muž

Od Corbijna jsem viděl dva fádní, řemeslně zvládnuté filmy Control a Američan, tak nevím, jestli se mám divit, že i tohle je fádní, řemeslně zvládnutý film. Ze zmíněné trojice asi nejlepší, protože na mě nepůsobil vůči své banálnosti stejně oravně sebevědomě (i když takový asi je, jen to tak nevyřvává po okolí). Hoffman samozřejmě předvádí dobrý výkon, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že film někam posouvá - nemůže, protože jeho postava je plochá až hrůza. Jako ostatně všechny postavy. A jako pointa jasná od prvního okamžiku. Nenudil jsem se ale. Tak teda 3 a 1/2. Ale očekávám velký cinefilský hype. PS: Jak mě otravovalo ejtýs retro, bude mě teď nejspíš otravovat sevntýs retro. Protože mě fakt ani trochu nezvedá ze židle, že nějaký film imituje nějakou dobu, když nedělá nic jiného. (04.09.2014)

Mám rád špionážní filmy. Pochopil jsem, že v tomto šlo o to, jak mezi sebou a se sebou jednotlivé tajné služby světa vyjebávají, místo, aby spolupracovaly (jak se hned v úvodu dozvíme, díky tomu došlo k 11. září). Jenže nechápu, proč musím sledovat značně rozvleklý a logicky nesoudružný příběh, kde k nějakému twistu dojde až na konci (a vlastně se dal čekat), a mezitím bez nějakých napětí a zvratů plyne jakési představování postav, jež mohli mít tvůrci odbyté během čtvrt hodiny. Jsou zde věci, které mi pak vrtají hlavou - PROČ se Issa kurnik vydával na strastiplnou cestu do Hamburku? Když ty prachy vlastně nechtěl? Proč Jamal zrazuje svého otce? Je snad teplej a má vztah s Hoffmanem? To mu stačí ke zradě otce? A ten bankéř tak nějak nezodpovídá radě a může si jet finanční operace podobných vysokých částek na své triko? Nakonec z toho vylezou jen bláboly. Dvě hvězdičky za vynikající kameru, ale ta to sama moc nezachrání. (27.11.2014)

Serióziní špionážní talky thriller z evropského prostředí, který je vystavěný na nekompromisních hereckých výkonech a pesimistické drama zápletce-pointě. Akce zde moc nenajdete, takže kdo nevydrží dvě hodiny sledovat dialogy, ať se od tohoto drží dál. Jako poznámku bych doplnil, že začínám být averzní na Willema Dafoea, je to už několikátý film, ve kterým mě ten jeho špiclovský xicht nasral. Jinak fajn zábava na aktuální téma dneška - terorismums. 75% (29.10.2014)

Hrdina přesně vystihuje starosvětsky neefektní, gabinovský typ špiona, jenž je módně řečeno „sexy“, i když třeba jenom břichatě funí. Navíc dokonale zapadá do konceptu žánrové čistoty bez levných škatulek dobra a zla, jaký umí John le Carré napsat. Studená nálada města, běženec jako lehce zdivočelý Ježíš, styl nedořečených replik, který drží zvědavost i bez krve, honiček a přestřelek. Tak vypadá dar filmařské vytříbenosti pro zmlsané labužníky špionážních případů. Režisér Anton Corbijn se až příliš opájí prostředím, výjevy bez Hoffmana volají po rychlejším tempu, ale sotva se vrátí na scénu, uhraje i zamlklé pauzy, otázky po smyslu práce, mikroskopický humor. A finále, kde má velké hořké sólo. (01.05.2020)

Svou paličatou snahou odvádět diváckou pozornost od důležitých věcí, skrývat motivace hlavních postav a neuspokojovat žánrová očekávání plynoucí z nálepky "thriller" je mi ten film velmi sympatický, ačkoli je mi jasné, že ze stejných důvodů to pro jiné může být skoro až frustrující zážitek. Závěr naštve a to je na něm prima. Bodík dolů za to, že chování některých postavy (ukázkově Dafoeův bankéř) mi přijde rušivě zvláštní i s odhalenými kartami. (25.09.2014)