Bůh žehnej Americe

Tak kontroverzný film, až sa neodvážim hodnotiť. Nie som zastánkyňou násilia, som skôr pacifistka. Násilie plodí zase násilie, ako spievajú v mojej obľúbenej punkovej kapele. Nemôžem však ani tvrdiť, že ma niektorí spoluobčania občas nedoháňajú do podobných psycho-stavov, ako hlavných hrdinov filmu. Byť povrchnejšia, hodila by som všetkých do jedného vreca a napálila snímku plný počet. Avšak, navzdory nadhľadu s ktorým sa snažím tento druh filmu vnímať, aj veľkému množstvu realistických udalostí z dnešnej skurvenej doby, zrejme jeho fanynkou nebudem. (13.10.2013)

Všední a nenápadný chlápek jménem Frank je osamělý a zatrpklý misanthrop, trpící neúnosným množstvím vulgarity, primitivismu a omezenosti kolem sebe. A po večerech v televizi masochisticky sleduje dementní talk shows, reality shows, soutěže, reklamy a podobné zhovadilosti určené tupému diváckému stádu, což jeho znechucení lidmi i americkou společností ještě prohlubuje. A když dostane v práci výpověď a vzápětí mu lékař objeví mozkový nádor (klišé jako prase), hladina jeho trpělivosti přeteče a on vezme do ruky bouchačku... Blaženě jsem si pochrochtával, jak nemilosrdně trefnou a břitkou satiru se v té Americe podařilo natočit, a jak radikální ale pravdivé názory v ní prezentovat (třeba dialog Franka a jeho kolegy v práci). Ale s příchodem afektované Roxy se bohužel do té doby slibně se rozvíjející příběh rozmělní, zkarikuje a jeho energie se změní. Ze satiry se stává fraška a myšlenkové poselství vyznívá pomalu do ztracena. Ale konec dobrý - všechno dobré; film končí povedenou tragikomickou scénou střeleckého i slovního vystoupení na American Superstar a zanechává ve mně pozitivní dojem. Boj s blbci a blbostí je sice marný a já sám jsem ho už vzdal, ale Franka přesto považuju za svou spřízněnou duši. A zaznamenal jsem i jednu lahůdkovou perličku - když dealer zbraní nabízí Frankovi AK-47, pronese nachlup stejnou větu, jako Samuel L. Jackson v Tarantinově Jackie Brown. (07.09.2013)

Já a můj přítel Postal Dude dobře víme, že není úsměvnějšího pohledu, než na rozmazlenou hvězdu zasrané reality show s dírou v hlavě. S nadšením kvitujeme, že v poněkud nerudném úředníku Frankovi nacházíme spřízněnou duši, protože americkému Světovému policajtovi zmutoval penis do nestvůrné, neustále se rozpínající anakundy a na léčbu bylo již včera pozdě. Sice jsou mi pouliční kazatelé a burzovní spekulanti vcelku u prdele, ale kdyby se Frankovi při jeho civilizační očistě a laškování s katastrofou mohl ještě připlést do cesty takový Sámer Pissa, Ray Oranguteng nebo ta tlustá paní, co mě dneska hrubě osočila, že trpím nedostatkem empatie, předl bych jako malé kotě. (19.06.2012)

3,5*/5 Zaujímavý film zaslúžene označovaný ako kontroverzný. Goldhwait (Zed z Policajnej Akadémie:))) je nesporne zručný režisér aj scenárista, tentokrát si zobral na mušku tému, ktorá si zaslúži byť analyzovaná, diskutovaná a hlavne riešená (niekedy aj radikálne). Goldhwait je nasraný a cez svoje filmové alter ego a svoju projekciu ukazuje svoje riešenia, je cynický, ironický a čiernočierne "humorný", politická korektnosť tu schytáva facky, priam guľky z AK - 47ky. Má svoj názor na krajinu, ktorá je fake až hrôza, tak isto ako ľudí, TV, médiá..všetko. Taký silný a trefný úvod ako v tomto filme som už dlho nevidel, bohužial postupom času sa film tak trochu stáva tým, čo sám kritizuje a ide bohužiaľ aj proti sebe. Nech hodí kameňom ten, čo by niekedy v mysli neriešil situáciu podobne (hoci asi nie tak radikálne) ako hlavný anti- hrdina, na druhej stranej strane pri množiacich sa správach z USA, kde týpek vystrielal svojich kolegov alebo polku kina, tak ma až mrazí. Možno aj oni cítili potrebu vyjadriť kritiku ľuďom a spoločnosti v mene dobra. V úvode som si myslel že pozerám ďalší Falling Down alebo alternatívu môjho top 5 filmu Day of the Wacko, bohužiaľ ten zámer a myšlienka nevypálila tak, ako som myslel. Každopádne odporúčam púšťať tento film ako zrkadlo našej pokrivenej a stále extrémnejšej spoločnosti...a aj tak väčšina ľudí si po tomto filme pozrie ďalší diel ich obľúbenej reality show, ktoré vysiela každá televízia. God is in the TV... (02.10.2012)

Jsem vážně ráda, že podobný nápady nejsou jen výplodem mého chorého mozku. I já v období nespavosti a migrén velmi barvitě sním jako tuhle Frank o tom, jak tomu debilnímu spratkovi od sousedů rozstřílím glockem s 9mm lugerem jeho pojebaný hyperaktivní nožičky, které do té podlahy nade mnou od samého rozbřesku dupou asi tak stejně hlasitě jako při bombardování Drážďan. Zbylé náboje bych ráda věnovala hlavičkám jeho primitivních rodičů, kteří si při své idiocii neuvědomují, že tím, že si uměli zašukat bez antikoncepce ještě nemají právo dělat druhým lidem ze života peklo. Rozkošná, zábavná a svými myšlenkami bohužel pravdivá road komedie o tom, jak mnohdy rozumnému člověku nezbývá, než frustraci nad blbostí a degenerací civilizace pořešit tím nejpádnějším argumentem, tedy útočnou puškou AK-47. Škoda, že ONI jsou v přesile a stojí za nimi zákon. Tím pádem je to nápad s velmi jepičím životem. Každopádně se na to dívalo s velkým zadostiučiněním, nechyběl vtip a poučení na závěr..Tedy konstatování, že nám zřejmě nezbývá, než se naučit s touhle handicapovanou generací žít, protože málokdo z nás si může dovolit postavit opanceřovaný kryt vybavený zásobami na 70 let a prostě se bez těch zmrdů a současného společenského systému obejít. Nehledě na to, že s některými z Vás, moji milí, je to tu i v téhle posrané komerční prdeli pořád ještě život o něčem.. (01.07.2012)