Ztracená brána

O chlup lepší než první triptych. A to hlavně ve scénáristické oblasti, ačkoliv buďme upřímní, policajti, co si neověří výrobní číslo zbraně, si nezaslouží ani ten negativní komentář. Na druhou stranu se podařilo do scénáře napasovat lepší charakterizaci postav, a to díky tomu, že si s ústředním triem už může jak scénář, tak režisér dovolit víc. Patrný je to ve vztahu Geislerka / Dvořák, jejichž chemie není založená jen na tom, že se špičkují, ale hlavně i na tom, že se znají už z minula a dovolují si i intimnější věci bez toho, že by to smrdělo zbytečnou romantickou šaškárnou. Za to klobouk dolů, málokdy jsem v český produkci viděl vztah chlap / ženská, kterej je založenej na přátelství, a kterej zbytečně nesklouzával buď k flirtu, nebo k šovinista vs. feministka. Zároveň je líp napsaná a hlavně líp vedená pointa toho celýho mystéria, byť chybí opravdu katarze Trojanova charakteru. Taky trochu chybí vhled do Runovy postavy jako celek. Runa je úplně stejně šedej, jako je Langdon v tom druhým filmu s Hanksem, čiže v zásadě by tam místo něj mohl být bezejmennej Franta Kolohnátek, kterej se náhodou orientuje v zednářský tématice. I.e. zapojení Runy do ústředního kriminálního dua je spíš takový nemastný neslaný. Zatímco v prvním triptychu byl Runův charakter hybnou silou, a to i díky jeho osobnímu zapojení s ďáblicí v rudém, v druhém triptychu nemá ani tu dcérku, ani tu ďáblici, vlastně nemá ani důvod, proč by dvěma cajtům přes ulici pomáhal. (I.e. chybí vysvětlení jeho motivace.) Aspoň, že režisérsky se Strach ještě víc zvedl a je přesnější v "akčnějších" scénách, kamera znovu špičková: perfektní kompozice, pěkná práce s celkem a detailem; střih je příjemně stabilní, herecký výkony o to zajímavější, že v ani jedné scéně vlastně z obrazu nechybí nic a nic nepřebývá. Pro mě je hezký zapojení fildy, kde jsem v době natáčení musel studovat, ale absolutně si nevybavuju, že bych tam někdy viděl štáb (rozuměj - do školy jsem chodil na zkoušky a kolokvia a zápočty, lel), ale v historickým kabinetu jsem byl poměrně jako doma i z toho důvodu, že jsem tam chodil radějc než na přednášky do 201ky nebo 301ky, hehehe. Tedy závěrem, v zásadě mi přijde tenhle triptych lepší, a to ze dvou důvodů - 1) postavy jsou líp napsané a hlavně se zajímavějšími vztahy; 2) v podstatě je triptych líp napsaný, protože poslední díl není výsměch. Přesto mi tam zase ten konec tak trochu nešaltruje, takovej zase strašně narychlo s takovým jakože nemastným neslaným mystickým závěrem, respektive pointou. Mňoch. Ale jako jo, hezký, zase o kousek víc věřím, že se v ČT dá udělat poměrně hezkej seriál s víc než českým potenciálem. (06.12.2016)

Skloubit detektivku a mysteriózní prvky je těžké, musí se to umět. Podle mého soudu je nejdůležitější umět správně odhadnout proporce. Buď mám mysteriózní látku, v níž je krimi zápletka jaksi vedlejší (skvělá Devátá brána a její knižní předloha), nebo mám detektivku, v níž jsou některé prvky rozvinuty do absurdna - vražda za pomoci hypnózy, uprchlý orangutan, skrytá nenávist či obludný zločin skrytý v minulosti atp., ale mají stále reálný základ. Obávám se, že díla J. Stracha tuto vyváženost postrádají. Nedávám to ani tak za vinu režisérovi, jako spíše autorovi scénáře, který by chtěl od všeho moc velký kus. Výsledkem je ale špatná detektivka s plochými postavami a až komicky působící mystikou. Jinými slovy: Mystika v detektivkách působí dobře pouze tehdy, je-li skrytá, nedořečená, podáváná rafinovaně v náznacích. To se v tomto TV filmu bohužel nepovedlo. (15.12.2015)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Této minisérii nejde nedat palec nahoru už jen kvůli tomu v jakých barvách se po prázdninách televize předvedly. Ztracená brána je kvalitní zábava po všech stránkách - svižné dialogy, propracovaná a zajímavá zápletka, dobří herci, řemeslo na úrovni. I když by v jiných podmínkách toto dílo spíše mělo být standardem, nyní nezbývá než být vděčny za tak poctivá a s láskou tvořená díla a těšit se, co nabídne minisérie HBO Hořící keř. (01.10.2012)

Bavila jsem se náramně! Netuším, proč film nemá také nálepku komedie, jistě by se tím vyřešilo zklamané očekávání nejednoho diváka. Naštěstí jsem ale rozkódovala parodický signál včas: "To je Davidova hvězda, pentagram má cípů jen pět." Pak už jsem se nechala unášet poryvy humorných scén, například když erudovaný religionista vysvětluje prostým policistům, že znakem Zednářů je třeba kružidlo. No ne? Další vydařený vtípek: Policisté začnou podezírat dva vědce z různých oborů, že jsou členové tajného bratrstva, když se dozví, že oba vědci navštěvují stejnou... pozor, teď to přijde... Akademii věd! Stačilo. Teď vážně. Z výše uvedených důvodů jsem se u filmu opravdu bavila (proto dávám tři hvězdy), leč zdá se, že tyto momenty nebyly vůbec jako zábavné zamýšleny (proto dávám tři hvězdy). V rámci žánru, který může být trochu pitomý se to dá odpustit, na druhou stranu to tak moc pitomé zase být nemuselo. Přece jen by mohli filmaři začít počítat s divákem vychovaným předchozími snímky a literaturou a některá klišé si odpustit, nebo si s nimi trochu pohrát. Tento film měl větší potenciál než Ďáblova lest (ta už nebyla ani srandovní). Promarněnou šancí byl motiv Voynichova rukopisu, z nějž by se dalo vytěžit mnohem více než plkání o Zednářích, dveřnících a vycentrovaných myšlenkách. (24.11.2012)