Vláda

Po House of Cards je těžké najít něco lepšího, uznávám. Ale tohle je přeci jenom víc evropské, bližší a známější. Jsem na začátku druhé série a vlastně vůbec nevím, co mě nutí dívat se dál a dál, když mě tak otravuje a prudí hlavní postava? Sluníčková multikulti kráva, dokonale nesympatická, nehezká, bez špetky charismatu. Rovina premiérčina soukromí je stupidní, klišovitá a příjemné nebylo ani zjištění, že manželka je sice husa, ale ten její Filip je ještě větší blbeček a oba se chovají jako hloupá děcka, která dopravdy ne-vě-dě-la, jaký život povedou, až se manželka stane premiérkou. Ani tu chůvu si nenajmou, domácnost obstarává manžel, sakra nemusím bejt dánská premiérka, aby mi bylo jasný, že pokud nechám chlapa doma v kuchyni a u dětí, tak je s manželstvím konec. Marně si vzpomínám na film nebo seriál, kde bych tak velmi nefandila hlavnímu hrdinovi s tou dementní levičáckou aureolou sluníčkového spasitele světa a enthusiasmem Muže na radnici. Fujho. Možná mě baví ta novinářská linie, snad. Každopádně jedu jedu jedu dááál....tak jsem to dokoukala a jak se to blížilo k závěru, bylo to debilnější a debilnější, až už to začalo připomínat nějakej marvelovskej trhák s avengery, který já sice žeru, ale do dánskýho politickýho thrilleru fakt nepatřej. Happy endem prosáklý závěr je opravdu na facku, ale "když to tak lidi chtějí..." (01.09.2017)

Dánské politické drama,které mě na jednu stranu velice bavilo,ale na druhou stranu se zamýšlím nad tím,jestli je dánská politika příliš měkká,nebo jestli se tvůrci seriálu báli víc tlačit na pilu,protože záležitosti,které se v první řadě řeší,jsou naprostou legráckou ve srovnání s děním na ČMFS,o naší politické scéně ani nemluvím.I přes tyto připomínky jsem udělil čtyři hvězdičky,protože jsem se dokázal do děje kompletně ponořit a první sérii jsem si užil jako desetihodinový maratónek a ani chvilku jsem se nenudil. (27.10.2016)

Mafiánskými praktikami politiků z House of Cards (který rovněž a mnohem lépe atraktivní svět propojil s neméně atraktivním světem médií) jsem teda přesycený nebyl, protože politická kariéra Birgitte Nyborg klouže tak moc po povrchu, až se musí divák nejednou ušklíbnout. Právě dítě Beau Willimona bylo ukázkou vysoké školy scenáristiky, výrazné atmosféry a výborných herců. Tady platí snad jen to poslední. Ale z počátku fajn, rychle se zorientujeme mezi postavami a hlavně sledujeme volební úspěch předsedkyně (fiktivní) strany, jež se navzdory všem očekáváním stane první ženou v čele dánské vlády. Je inteligentní, má vystupování, ale o autoritě či pevných názorech bych fakt nemluvil. Viděna sice jenom polovina PRVNÍ SÉRIE, ale působí jak politický amatér, nechápe koaliční matematiku, tvrdá data se dozvídá z novin, mnohé dialogy působí tak, aby je pochopil i divák novácké tvorby. Navíc každou epizodu řeší jiný problém, takže se nějaká zajímavost či poutavost ještě víc tříští. Zůstává a jednotlivými díly prostupuje (skoro) jen fakt, co dělá funkce předsedkyně s rodinným životem vdané matky, ale i to je podané poměrně naivně a povrchně. K systému novinářské práce bych měl taky nejednu výtku, ale omezím to jen na konstatování, že televize má v rukou exkluzivní odhalení, ale vysílání vypršel čas? Těm 87 procentům za první sérii vůbec nerozumím. Na Dány je to špatně vylouhovaný čaj. (16.01.2024)

Tenhle seriál je zajímavý už jen tím, že hlavní protagonistkou je žena (i když v Dánsku není žena v politice tak ojedinělý druh jako v ČR). To v čem je ale tento seriál opravdu jiný než obdobné americké seriály je především fakt, že nabízí nejen pohled do zákulisí politiky ale i do zákulisí médii (nejpatrnější je toto ve třetí sérii). I když realita dánské mediální scény v je porovnání s tou českou fakt o něčem jiném.... Ale to srovnání je docela zajímavé. Pro českého diváka pak může být přínosem i to, že dánská politika je stejně jako ta česká založena na koaličním vládnutí a tak jsou pro něho všechny politické tanečky kolem utváření vládních většin a jejich udržování spojené s vytvářením rozličných kompromisů mnohem přístupnější a pochopitelnější, než třeba sledování zákulisí americké politiky. Velkým plusem seriálu je hlavní postava Birgitte Nyborgová ztvárněná velmi sympatickou a charismatickou S. Babett Knudsen. Její postava přitom prochází v seriálu zajímavých vývojem, kdy se z postu premiérky nedobrovolně přesouvá v 3. sérii do pozice opoziční političky tvořící novou politickou stranu (opět další zajímavý styčný bod s politikou u nás, kde mám s různým štěpení stran a utvářením nových politických stran dost zkušeností). Zajímavé je sledovat též rodinný život Brigitte, který se asi logicky nevyhne turbulencím. Hodně silné jsou pak díly v druhé polovině 2. série, kdy si je Birgitte nucena vzít z rodinných důvodů jakési indispoziční volno. Hádám, že něco takového by se v ČR stát nemohlo. Možná i proto máme v ČR tak málo žen v politice... (17.05.2017)

/Brigitte Niborgová má před sebou první velkou vládní výzvu na postu premiérky. Musí prosadit nový návrh státního rozpočtu. Jenže má koaličně k dispozici pouze těsnou většinu a dva z poslanců za Stranu práce odmítají její návrh podpořit./ XD))))))))))))))))))))))))))))))))) O tomhle se fakt točí seriály? A lidi na to koukají? A baví je to? Jako fakt? Časosběrný dokument rostoucího stromu je zábavnější. (01.10.2016)