Lynč

Ponuré, depresivní, na konci až téměř vysvobozující. Tenhle příběh splňuje tohle všechno do puntíku. Jak vzít spravedlnost do svých rukou, když ti, kteří by konat měli, nekonají. Náladu Vám tenhle film rozhodně nezvedne, na druhou stranu může sloužit jako odstrašující příklad, kam až může člověk zajít i v dnešní, rádo by civilizované době. To platí pro obě strany konfliktu, kde se mi hlavně tvář v podání Wieslawa Komasy bude asi ještě dlouho zjevovat ze spaní. (15.03.2015)

Vskutku hnusný predátor navštěvuje vesnickou babičku, ale vlk to fakt není... Dost se zdráhám nazvat ho člověkem, ale bohužel, je z toho druhu a už od pohledu je tak odporný, že vedle něj Hannibal Lecter vyhlíží jako neškodný skautík. Myslím, že se nenajde divák, kterému by se při sledování tohoto syrově hrůzného snímku neudělal knedlík v krku a zádumčivě nezavzpomínal na Starý (dobrý) zákon. Další nenápadný klenot z polské filmové pokladnice... A ještě někdo by tady měl dostat lopatou, až by zapomněl abecedu. Nějací dobrovolníci? (09.03.2015)

Spoločnosť je postavená na hlavu, ak je obeť nútená brať spravodlivosť do vlastných rúk. Práve polícia a lekári si to zlízli naplno a ich strata empatie a ľahostajnosť bola živnou pôdou pre páchanie trestnej činnosti. Preto sa niet čomu diviť, ak mal odpudivý Zaranek ( Wieslaw Komasa ) dostatok času na terorizovanie spoluobčanov... Drsná dráma sa odohráva v jednoduchých vidieckych domoch s jednoduchými ľuďmi a herecká prirodzenosť je ozdobou snímku. Akoby ani nehrali, ale skutočne prežívali desivú skutočnosť. Realita sa prelína s retrospektívami a to umožňuje, aby divák až do konca s napätím očakával rozuzlenie prípadu. Debut Krzysztofa Lukaszewicza ( napísal aj scenár ) síce potrebuje v niektorých fázach vypilovať, ale jeho rekonštrukcia skutočného prípadu je jednoduchá, emotívna a realistická. (31.10.2012)

Při sledování filmu Lincz mě nemohlo napadnout nic jiného, než známý citát, že "Spravedlnost práva je sraní klíčovou dírkou". Přesně kvůli takovým lidem, jako byl okresní prokurátor, bych nemohl pracovat v advokacii nebo státním zastupitelství, takoví lidi snad nemají ani špetku citu a jen citují paragrafy a ohánějí se právem a zákony. Tfuj. Na velmi malém prostoru - místním i časovém se rozehrává depresivní drama, které diváka nemůže nechat lhostejným. Asi bych se neměl pořád opakovat, ale polští filmaři jsou zkrátka a dobře úžasní. (13.03.2015)

Zdá se to být poněkud jednostranné, ale to v tomto případě není na škodu. Nejde totiž primárně o zevrubnou psychologickou sondu do nitra aktérů jedné lidské tragédie, jako spíše o nekompromisně nastavené zrcadlo liteře i duchu zákona, stejně jako "vyššímu principu", byrokratické mašinérii či prostému oko za oko, zub za zub... Film v nejlepší Kieslowského tradici. (30.10.2012)