Výstrely na Broadwayi

Skvělý film. Ze začátku mě sice nebavil, ztrácel jsem se v záplavě postav a měl jsem chuť to vzdát, ale překonal jsem svou nechuť a dobře jsem udělal - bezprostředně po dokoukání mám pocit, že to je jeden z nejlepších Allenových filmů vůbec. Dostal mě výtečným humorem, dokonalým obsazením (fantastický Chazz Palminteri!), krásnou kamerou i závěrečným rozuzlením, které se mi velmi líbilo. Nezbývá mi než opět žasnout, jak bohatým talentem Woody Allen oplývá a jak mě jeho filmy baví - Výstřely na Broadwayi nemají chybu a připravily mi nečekaně silný divácký zážitek. (06.01.2017)

Boze, to je ale shit. Kousek s prvky gangsterky z divadelniho prostredi od Woodyho Allena by mozna mohl byt ok film, pokud by to cele nemelo 3 mensi hacky - nemam rad Woodyho Allena, jsem alergicky na gangsterky a nesnasim divadlo. Hvezda zachrany za to, ze tam alespon nestrasi samotny Woody. 2/10 (24.03.2010)

Woody vyplodil zajímavý a vtipný scénář, ale z mého pohledu tomu dal takové nemastné neslané zpracování, které má, mezi těmi vtipnými scénami i mnoho nudných míst. Cusack je samozřejmě stejný jako každá hlavní postava ve Woodyho filmech a celý děj je tak pouze další z mnoha variací na "těžký život intelektuálního neurotika". Prokletí žlutozeleného škorpióna mě bavilo o poznání více. 6/10 (22.03.2016)

Toto nie je Woody Allen v životnej forme, no aj tak ide stále o parádny náhľad do zákulisia divadla, do kladenia si večných zúfalých otázok byť či nebyť hviezdou, zniesť škrekľavý piskot barovej kurtizány či ponechať žezlo a scenár vrahovi z podsvetia, zvládnuť tlak hviezdnych manierov či zamilovať sa do zašlej slávy jednej bývalej hereckej hviezdy..... Woodyho sekvencie nachádzam v každom jednom riadku, v každej jednej postave, ktorá allenovským spôsobom paroduje sama seba, no najmä v druhej polovici snímka stráca tempo, švih a starého dobrého Allena. Ten mi tu navyše so svojím IQ veľkosti čajovej lyžičky priam zúfalo chýbal. (29.07.2010)

Mezi tvůrčí vizi "umělce" a premiéru na prknech, co znamenají svět, se vždycky nesčetněkrát vklíní neodbytný mizera zvaný Kompromis. A nebo v horším případě amatérský dramatik z Palerma zvaný Cheech.. Living in Oblivion, In the Soup, Barton Fink. Mám rád tyto filmy, kde autorská nezávislost pod tíhou producentských bankovek a hereckých rozmarů odchází do kytek a nastupuje umělcovo tu bolestné, tu krásné, vystřízlivění. Allen u mě zabodoval jemnou (sebe)ironizací kavárenských intelektuálů a tvůrců snobských "vykleštěných" her, filmu prospěšným setrváním jen na té správné straně kamery a taky tradičně skvělou prací s herci. D.Wiest se přehráváním na druhou dostala k Oscarovi, J.Tilly (Olive) hlasem vytrhává parkety, čím dál kulatější "dám si jen horkou vodu s citrónem" J.Broadbent exceluje s kuřecím stehnem v ruce a nad všemi ční C.Palminteri, jakožto autorská múza s nabitým revolverem v kapse a s mozkem Eugena O´Neilla v hlavě. Definitivně můj nejoblíbenější Woody.. (14.08.2010)