Cyntoryn zvieratiek

Řbitov zviřátek je v minulém století zamrzlou a rutinně režírovanou přehlídkou vyčpělých prostředků, jimiž se tvůrci marně snaží diváka vyděsit, zlověstně se tvářícím kocourem počínaje a pohřebním průvodem dětí v karnevalových maskách konče. Oproti Kingově předloze jde o psychologicky velmi plochý a řídký horor, trpící absencí napětí, zakletý v opakujících se nočních můrách svých hrdinů, jednoduchých záhrobních motivech a obligátních lekačkách ze čtvrté cenové, realizovaných bez známky vynalézavosti. Od předchozí, třicet let staré adaptace, se to liší jen minimálně - sporadické změny v ději dávají tušit, že tvůrci se aspoň snažili nenatočit úplnou kopii, tím (a kvalitním obrazem a současnými herci) ale ta modernizace bohužel končí. (04.04.2019)

Bezkoncepční rutina, která nejspíš potěší nekritické teenegery s popcornem (lekačky i gore obsahuje), ale sklame nebo naštve fanoušky předlohy i myslící fanoušky žánru. Silné momenty film má (obejmutí mámy dcerkou) a místama i hezké vizuály (pohřebiště), ale zároveň je blbý až za hrob a hlavně postrádá režijní vizi “chci dát osobité předloze adekvátně zajímavé filmové ztvárnění”. Herci fajn, rodinné souznění a počátečná atmosféra mrazivého prostředí fungujou, ale později se ve filmu začnou dít jednotlivosti, které ho shodí. (17.04.2019)

Je to jakoby někdo četl moje komentáře k současným hororům za posledních pět let. A neměl mě rád. Co jsou zač ty lidi, o který se mám bát? Co je baví? Proč by mě mělo zajímat jejich strádání?; To je tak opravdu náročný natáčet lesní horor v opravdovém lese? Vážně nikomu nevadí, že noční exteriéry vypadají jak digitálně omlazená ruská studiová pohádka z 80. let?; Neříkejte mi, že nikoho z tvůrců ani jednou nenapadlo, že ta vysokofrekvenční kamera u hororu vypadá naprosto příšerně. Já vím, že se vám líbí, jak to rychle a jednoduše umí přeostřovat, kolik to nasnímá barev a jak monumentální to má rozlišení, ale pusťte si například ten záběr jak Jason Clarke běží po srážce s kamionem pro svoji dceru. A pak si ho pusťte znovu. A pak se zastřelte. Nahned!; Osobně nejsem kdovíjakým příznivcem Kinga, zároveň však vím, že on svoje postavy nenávidí a považuje je za pitomce. Ale i on si dává práci s motivacemi jejich zdánlivě debilních rozhodnutí. Zde postavy jednají permanentně jak po stisku autodestrukčního tlačítka. Zjevně tam chybí nějaké knižní dovysvětlovačky k oněm důvodům jejich chování. Z filmu se vyčíst každopádně nedají. Je totiž strašlivě špatně natočenej, hrůzyplně napsanej a lidi tam moc nevědí, jak mají hrát.; Ale hlavně tam jsou lekačky! Jupí. Jsou skvělý, je jich asi dvěstě, když si do ticha kvákne žába, tak vám slezou vlasy. Rychle jedoucí kamion dělá zvuk pouze v okolí jednoho metru kolem sebe a krom něj když objevíte klíč k tomu jak fungujou, tak máte vystaráno, protože vždycky to znamená, že scéna naznačí, že něco vyskočí z jedné strany, ale ono to pak vyskočí z jiné! Panečku! (09.07.2019)

Akoby zatúlany direct-to-dvd kúsok z roku 2005. Strašne zastaralý schematický scenár, otrasný strih, videoherné efekty a nudný vizuál... takto sa už dnes horory netočia. Kevin Kölsch a Dennis Widmyer hlava nehlava na seba lepia scény z knihy bez toho, aby sa zamysleli, či to vôbec dáva zmysel. Jednotlivé motivácie sú, podobne ako v prvej adaptácii, úplne deravé a je to len sled expozičných scén. Dnes sa ale postavy píšu úplne inak. Stačí sa pozrieť na Hereditary s podobne melancholickým námetom. (19.08.2019)