Teď a tady

Vždy jsem měla pro podobné snímky slabost. Popravdě jsem se ani moc netěšila, protože se mi nelíbila představa, že se budu 103 minut dívat na to jak Dakota Fanning hraje, ale musím říct, že jsem ji neprávem odsoudila(asi kvůli tomu, že jsem jí záviděla to, že si zahrála s Britt Murphy). Vždy mě nějakým způsobem nakopne film ve kterém se vyskytuje taková spousta emocí a většinou je takový film i výtvorem mé milované Velké Británie, které tímto skládám poklonu - samozřejmě i předloze a režisérovi(a scénáristovi) Olu Parkerovi. Nejen, že nemám žádné námitky k herectví v tomto filmu, ale také pro mě byl pastva pro oči pohledný Jeremy Irvine(na kterého se vždy ráda podívám). Nicméně tento film doporučuji opravdu každému kdo chce nechat své nicotné starosti odplout v přílivu vlny slz.Náš život je jen sled momentů. Nechte je plynout. (20.02.2013)

Filmy, v ktorých má hlavná postava chorobou vymeraný čas sú u tvorcov obľúbené, pretože umožňujú hrať na divákove city, ale súčasne sú extrémne náročné, pretože falošnosť, klišé, póza z nich pri nepozornosti tvorcov priam trčí. To sú dôvody, pre ktoré ma nezaujal najslávnejší predstaviteľ tejto tematickej skupiny - Love Story a ani dnes videný Now Is Good. Naopak Isabele Coixet ma dokázala zaujať filmom My Life Without Me, pretože sa dokázala existujúcim nástrahám vyhnúť. U nej sa mohol Ol Parker inšpirovať a mohlo to dopadnúť o niečo lepšie. (04.07.2014)

Jeden z tých slabších "rakovinových" filmov, čo som videl. Postavené na otrepanej téme - "what to do until I die", no keď ide o blbosti ako vyskúšať drogy alebo kradnúť v obchode, tak to nepôsobí dvakrát vierohodne. Iste, ide o puberťáčku a tí majú dosť bordel v tom, čo je v živote dôležité, ale verím tomu, že 99 zo 100 s takýmto osudom by takéto veci nenapadli. Čo sa týka citovej stránky filmu, priznám sa, že viac emócií vo mne vyvolal koniec Terminátora 2 ako tento film. Vidíme tu postavy plakať, ale nepôsobia vôbec prirodzene a podobne nasilu chcú rozplakať aj divákov, no keďže Dakota tu väčšinu času pôsobí ako nesympatický fracek, tak to teda veľmi nefunguje a tradičné filozofické poučky do života na koniec tomu tiež nepomôžu. (24.08.2014)

Musim se sam sebe ptat, kdy uz takovyhle film skonci nejak originalne. Pokud se filmu podarilo me dojmout, stalo se tak az v zaveru. Plno dojemnych scen vyznelo naprazdno a sekce filmu tohoto typu je jiz kazdorocne pravidelne zaplnovana. Irvine hraje jak poleno a za dakotu hraje vzhled, chce to zajimavejsi pribeh a ne se utahat na hlavni dejovy linii, coz je "exitus" pro filmy o smrtelnych nemocich. V tomhle ohledu je 50/50 vynikajici. (02.02.2013)

Dakota, Dakota, Kaya, Dakota....To jsou ty důvody proč jsem se na tenhle film chtěla podívat. Tak jsem to zapla a už jsem se vezla...Příběh tak hrozivý, že by se vám chtělo řvát z plna hrdla a nebo se naopak schovat někde v noře a už nikdy nevylézt ven- zároveň ale tak hřejivý a plný lásky, že byste chtěli tancovat a smát se, jen kvůli té radosti kterou vám to způsobí. Kouzlo tohohle filmu je stejně jako u 50/50 v té jednoduchosti pojetí. V tom, že jakkoli je to co se na plátně děje strašné- nikdo nic nepřehrává, nikdo nic nepřikrášluje a nikdo nic nepoetizuje. Je to tak, jak to je a tak je to podáno divákovi. S lehkostí, a obyčejností- jakoby se to dělo....a ono se to děje...Herecké obsazení je skvělé a jakkoli je zřejmé, že Jeremy Irvine za Dakotou i ostatními zůstává pozadu- nevadil mi tam. A hudba je taky dobrá. "---- Our life is a series of moments. Each one is a journey to the end. Let them go. Let them all go.----" (29.12.2012)