Argo: Nebezpečný útek

Nadprůměrný, i když poněkud nevyrovnaný film. Argo je historické drama, kterému nechybí solidní porce napětí a hlavně humor. A právě satirické narážky na filmový průmysl sice pobaví, ale v kombinaci s vážnými scénami působí trochu nejistě, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, co má převládat. Obě složky samy osobě fungují docela dobře, společně příliš ne. Potěšila mě však řada detailů (třeba „uvítání na letišti“ či „KFC“), navíc i fakt, že sice jde o film patriotistický, ale pohled na věc není čistě černobílý, je ukázáno, proč panovala v Íránu taková nenávist vůči USA. Na druhé straně, krom nevyrovnanosti je zde několik nedostatků (když některé postavy jednají poněkud zvláštně-viz třeba naivní pokus velitele jednotky) nebo přebytků (trapná vedlejší linie s rodinou, resp. synem), no a nemůže chybět hollywoodský konec se vším všudy (alespoň, že dovětek se odehrával na pozadí z postaviček Star Wars). Celkově to je něco mezi 3/4*, ale zaokrouhluju výš, přece jenom těch pozitivních věcí je více a Ben Affleck mě znovu přesvědčil o tom, že za kamerou mu to jde o mnoho lépe než před ní. „Je ten film dobrý?“ – „Cílové skupině se líbit nebude.“ – „Kdo je cílová skupina?“ – „Lidi s očima.“ (02.11.2013)

Argo, podle všeobecných ohlasů prubířský kámen filmového labužnictví, ve mně sice zanechal dojmy pozitivní, a fakt je že jsem Affleckovi toho plešouna za nejlepší film přál, ale dělat z toho bůhvíjak přelomovou záležitost se mi prostě nějak příčí. Atmosféra rodné země Oláhů a konfrontace fanatických studentů s vyděšenými americkými úředníky je tu vylíčena až hmatatelně, i když se film drží zpátky a dovede se obejít bez nějaké efektní brutality a citového vydírání. Kouzelné přepínání mezi roztomile prohnilým imperialistickým Holým Údem a zhoršující se situací v domě kanadského velvyslance je asi hlavní deviza Arga, protože samotná realizace plánu agenta Mendeze je už za hranicí WTF, které jsem v rámci žánru ochoten tolerovat. Přesto, pokud chcete vidět film, ve kterém každá složka přesně zapadá na své místo, vyberte si tenhle. A dokonce - i když jde o snímek podle skutečné události - budete na pár místech určitě napjati a překvapeni. A pokud tuhle svižnou, dvě hodiny krátkou záležitost hodláte ignorovat nebo dokonce hanět, mám pro vás jedinou odpověď: "Arr, go fuck yourselves.":) 80% (22.08.2013)

Nebýt hned v úvodu titulku, že je film natočen podle skutečné události, tak bych nevěřil tomu, že se jedná o špionážní drama .. až tak absurdně plán na vysvobození vypadal (i když jízda na kole taky měla něco do sebe). Nakonec se z toho vyklubal více než dobrý dobový film snad jen s příliš přepáleným koncem. [OSCAR 2013] .. sedm nominací stejně jako Bídníci. Šance proměnit nominaci by mohla být hned té v té hlavní kategorii, tedy za film a nadějně vypadá i výprava. Překvapilo mě nenominování pro Bena Afflecka za režii a Rodriga Prieta za kameru .. (19.02.2013)

Mezi filmovými fanoušky je už dávno známý fakt, že Ben Affleck je mnohem lepší režisér než herec. Tak dobrý režisér, aby si uvědomil meze svého hereckého kumštu a přizpůsobil tomu obsazení hlavní postavy, ale zjevně není. Bohužel. To, co buduje Ben Affleck na režisérském postu, mu tentýž Ben Affleck shazuje v hlavní roli svým bezkrevným výkonem. Určitě není trapný, ale tohle chtělo obsadit špičkovým charakterním hercem. Pořád tady zůstává schopnost Bena Afflecka vytvářet a udržovat napětí, pečlivost v dokonalém zachycení atmosféry 70. let a stejně tak i revolučních poměrů v Iránu po pádu šáha. Na poli politických thrillerů sice nejde o absolutní špičku, protože se Ben Affleck nevyhnul pár zbytečně patetickým momentům nebo dojímání se při rodinných scénách, divákovo napětí navíc kalí fakt, že film natočený podle skutečné události nemá čím překvapit, víte zkrátka od samého začátku, jak to dopadne. Na druhou stranu jde o silný nadprůměr, je radost koukat na tak kvalitní zrealizovaný scénář. Celkový dojem: 75 %. (19.04.2015)

Studuju politologii, takže filmy týkající se politických událostí mám ráda. A zvlášť, když vidím, že si s nimi někdo dal práci: že se pokusil smíchat dokumentární a filmové záběry do smysluplného celku, že obsadil herce, kteří se vzhledově svým předobrazům nesmírně podobají, že se snažil, aby lokace působily autenticky. Bez jakékoliv nadsázky mi Argo ostatně v mnohém připomínalo filmy Lumeta a Pakuly; občas se mi zdálo, jako kdybych sledovala film ze sedmdesátých let, který někdo po čtyřiceti letech vyhrabal a rozhodl se ho uvést v kině. A ano, můžu si stěžovat, že je v něm příliš (nerealistické) akce, která dojem "skutečné události" trochu ruší, že se hlavní hrdina nikam nevyvíjí, že zakomponování jeho rodiny do příběhu bylo nadbytečné a že film nedává dostatečný důraz na jednání kanadského velvyslance Kena Taylora, který ve skutečnosti sehrál mnohem významnější roli a který si podle mě zaslouží být považován za jednu z nejvýznamnějších postav. Nicméně pravda je taková, že už dlouho jsem neviděla podobně zábavný politický film a že už dlouho jsem se v kině necítila tak šťastná, jako když v jedné scéně jedna z postav oznámila, že se mohou podávat alkoholické nápoje. A navíc: Jak často se během závěrečných titulků dočkáte komentáře od prezidenta Spojených států? Jinými slovy film, který je dle mého názoru se svými 63% a dvouhvězdičkovými komentáři na ČSFD lehce podceněn. (Srovnejte s 8.3 na IMDb a 95% na Rotten Tomatoes.) (16.11.2012)