Argo: Nebezpečný útek

Jak je výtečným režisérem, tak je nemastným neslaným hercem. První prokazuje nejen v úvodní nejpůsobivější scéně roku, ale i po většinu stopáže. Zvládá totiž bravurně "vyšší režisérskou"; a to sice budovat dusné napětí u něčeho, kde znáte průběh i výsledek a navíc politický thiller umně prokládá satirou na vyhořelý "_llywo_d". Své (ne)herectví prokazuje také po celou dobu a navíc si podkopl nohy, když jinak obsadil samá herecká esa čili ho tu přehrává úplně každý. Přesto nejvíce na škodu je ve výsledku až letištní finále, kdy to působí jako nechtěná parodie sebe sama. Jisté filmařské přikrášlení skutečnosti je jedna věc, ale nasázet do deseti minut tolik klišé, to se jen tak nevidí. Je to zarážející o to více, že až do té doby se jim vyhýbá a jde si svou cestou. Ve výsledku se tedy nový Mnichov či Baader Meinhof Komplex nekoná, na to je to přeci jen příliš naivní i povrchní, ale i zařazení do stejného ranku je pro Argo dostatečné uznání kvalit. (29.11.2012)

Vážna téma Američanov v ohrození života, uviaznutých v Iráne, citlivo odľahčená svetom hravého hollywoodského prístupu. Režijne naozaj skvelo zvládnuté, Affleck dospieva. Klišoidné scény v poslednej tretine (lístky na poslednú chvíľu, hon na lietadlo) zrejme neodpovedajú skutočným odalostiam, ale sympaticky zapadajú do konceptu fimu, kde real-life problém politických rozmerov v poslednej chvíli zachraňuje hollywoodský heroizmus komiksového rázu. Vizuálne vypiplané, obsadením lahodiace, atmosféra doby skvelá, Desplatova hudba fantastická. (07.02.2013)

Reálný příběh exfiltrace mohl být dramatický a skutečně dojemný, a jistě je zajímavé nahlédnout za plentu, jenže filmová ilustrace vrství klišé na klišé, sladkobol na sladkobol. Nejtrapněji přitom vůbec netěží emoce tam, kde sleduje akci samotnou, ale ve vatě na pozadí. Tradiční rodinné hodnoty dojdou uvědomělé obnovy, manželka tajného agenta přestane trucovat a smíří se s životem po boku amerického hrdiny, i když tento tu a tam nestihne synkovu narozeninovou oslavu, a pak už spolu žijí šťastně až do smrti (na venkově v Marylandu). Při jejich finálním objetí vlaje do záběru před rodinným domkem zabodnutá americká vlajka, a není v tom za nehet sarkasmu. V tomhle ohledu, reklamě na americké rodinné štěstí, je to snad ještě o fous trapnější než třeba Syriana. *** (29.07.2015)

On celý ten případ propuštění amerických rukojmí nebyl tenkrát vůbec jednoduchý. Jak jsem se dočetla, tak propouštění zajatců bylo postupné a vyjednávání s Íránem strašně zdlouhavé. Dokonce i jednou z taktik pro záchranu bylo to, že prezident Carter donutit Írán k tomu, aby vydal rukojmí a zastavil dovoz ropy z Íránu a to nebylo to jediné, co se tenkrát udělalo pro záchranu rukojmí. Já obdivuji toho, kdo dokázal z tak chaotického dramatu vytáhnout příběh také podle skutečnosti z této události a zhustit do stodvacetiminutového filmu. Klobouk dolů před Benem Affleckem. Je vidět, že si s tím tématem musel poctivě pohrát nejen jako režisér, ale potažmo tam i skvěle zahrát jednu z hlavních rolí. Už začátek byl víc než věrohodný, atmosféra tehdejší doby byla dokonalá a to že si film udržel své napětí i přes jasný předvídatelný konec je úžasný kumšt, takže to utlumilo i malé nedostatky (např. klasicky americký konec). A úplně jasným plusem celého filmu byla celou dobu moje zvýšená tepová frekvence, která ve finální části dosáhla maxima. (22.12.2012)

Ben Affleck natočil bájo zombie horror, kde se místo armády nemrtvých producírují zástupy nepříčetných Íránců s pěnou u huby a útočí na poslední přeživší v tomto případě chrabré Američany a agenty CIA. Blíže neidentifikovatelná masa Íránců překonává brány ambasády, dobívají se do kanceláří a ke konci obléhají roztomilou šestici amerických ňoumů, kterých vám prostě nemůže být líto. Affleck moc dobře ví, co dělá: pohrává si s národními stereotypy a nebojí se i těch největších leváren - rozzuřený dav je vždycky davem, žádná osobní personalizace, tedy nic s čím či kým bychom se mohli identifikovat. Do toho každý Íránec je animální zvíře s patřičným výrazem teheránského řezníka, přičemž jejich vztek je tak z velké částí jen iracionálním ventilem animálních a divošských povah. Zatímco apoštolové západních hodnot jsou buď vystrašená koťátka anebo charakterní sympaťáci (nejlépe rozvedení, ale přesto ctící ty správné rodinné hodnoty). V podstatě Žid Súss nového tisiciletí vezoucí se na vlně antiíránských nálad, akorát zabalený do atraktivního balíčku napínavého thrilleru a tentokrát konečně na té správné straně barikády. PS: Ale jako thriller je to špicovně odvyprávěné, to zas jo! (26.04.2014)