Robot a Frank

Frank Langella byl ve své roli, shodou okolností jmenovce Franka, jedním slovem skvělý. Ten starý zloděj, jemuž děti pořídí humanoidního robota, aby mu pomáhal. Jenže Frankovi to zkrátka pořád pálí v hlavě a lupič se v něm nezapře. Co takhle udělat z robota komplice? Zvláště když se zdá, že jste zdravotně spříznění s tím hnusným, otravným Němcem, co vám furt schovává někde věci? A po ruce máte tu báječnou Suzan Sarandon, která je věkem čím dál lepší a krásnější? Tenhle film ve mně zanechal obrovskou škálu pocitů, o životě, stáří, lásce a pokoře. Bylo to pro mne pohlazení blízké sci-fi, která je na dosah ruky, konečků prstů, protože naše děti či stoprocentně vnuci, se jí budou dotýkat celou dlaní. Jen škoda, že už u toho nebudu. (25.07.2016)

Víte, jaký je rozdíl mezi stařeckou a robotickou demencí? Ta druhá se spouští tlačítkem a může být i užitečná.. Lehce nostalgické, místy úsměvné indie o úskalích stárnutí jako jsou osamělost, nedostatek vitality či pocity nepotřebnosti a promarnění. Twist s exmanželkou působí poněkud rozpačitě, ale budiž vše odpuštěno, když interakce Franka Langelly (mrzutý a zapomínající zloděj Oceanova typu) a jednoho Krytona japonského designu (zákony robotiky bezvýhradně ctící, sebedestrukci občas simulující domácí pečovatel) působí tak milým a zároveň smutným dojmem. Jak už to tak bývá, síla se často skrývá v jednoduchosti.. (08.08.2017)

Námět příběhu je v podstatě stavěný na stejném principu, jako je u českého snímku z roku 1983 ‘Babičky dobíjejte přesně!’ Tam se roboti mající vzhled babiček starají o celou rodinu. V tomto americkém snímku už roboti vypadají skutečně jako roboti a starají se o staré lidi. Jeden takový ho dostane od svého syna, byť to zásadně odmítá a jak už to tak bývá, celý děj je o tom, jak si k takovému přístroji hledá cestu jak duševně, tak i citově. A tak tu máme sci-fi příběh takřka rodinného typu pojednávající souznění jednotlivce k moderní technologii jako součásti života. Ano, je to o nevraživosti, pochopení a citech, což tu v souznění s roboty bylo už několikrát, ale takto prezentované se přeci jen nese krapet v originalitě. Důchodci a moderní technika? Ti si k sobě hledají cestu v jakékoliv době a nemusí to být hned robot. Snímek tedy upřímný, působivý, inteligentní a atmosférou příjemně odpočinkový. (06.05.2018)

Žádný důchodce by se neměl nudit a tak si k odchodu do důchodu budu jednou přát robota, se kterým bych mohl okrádat zbytečně bohaté pitomce. Vždyť pořádný život začíná až s příchodem alzheimera a je potřeba si ho pořádně užít. Mne to tedy s duem zapomínající důchodce a pečující robot hodně bavilo. Skvělé byly zejména pasáže, kdy robot analyticky vyhodnocoval, zda je v pořádku porušovat zákon, když to pomůže Frankovu zdraví. Už se zkrátka těším na důchod a doufám, že naše "svobodná" společnost tuto vymoženost nezruší dřív než naši nepřizpůsobiví občané sežerou státní rozpočet. (18.12.2014)

V jednoduchosti je krása. Niekedy k sci-fi nepotrebujete zbytočné CGI efekty, neutíchajúcu akciu alebo pútavé vesmírne lokácie, pokojne stačí ak má film „srdce“. A Robot & Frank ho má naozaj veľké. Decentný príbeh o dožívajúcom zlodejovi-dôchodcovi s Alzheimerom, ktorému robí spoločnosť najnovší model robota a postupne sa z nich stanú nerozluční priatelia možno znie absurdne, ale počas diania zbytočne netlačí na city, je podaný s neuveriteľnou ľahkosťou a citom, takže mu odpustíte aj jeho predvídateľnosť. Všetko dopĺňajú kvalitné herecké výkony a jemný decentný humor. Nápad spojiť robota s dôchodcom je značne originálny, ale viac menej ostáva len u toho, ďalej sa o nejakom výraznom deji nedá hovoriť. Robot & Frank určite nebude búrať rebríčky „najlepších filmov“, ale niekedy úplne stačí ak po skončení ostane príjemný pocit na duši. Možno objektívne by to bolo za 3*, ale za tú pozitívnu atmosféru subjektívne prihadzujem aj tú polhviezdičku navyše a na CSFD zaokrúhľujem smerom nahor bez akýchkoľvek výčitiek. CELKOVO: 3,5* (20.02.2013)