Thor: Temný svet

Pre mňa najslabšia marvelovka spomedzi rokov 2008 - 2016 (teda od prvého Iron Mana po po Občiansku vojnu). To, čo bolo super a parádne na jednotke, sa novému režisérovi ani náhodou nepodarilo zopakovať. Raz darmo, Kenneth Branagh vďaka tomu, že sa celý život aktívne venoval dielu Williama Shakespearea, dokázal takú absurdnú postavu, akou Thor bezpochýb je, úspešne zhmotniť tak, aby nebola smiešna. Alan Taylor toto nemal šancu skopírovať. Thor je v jeho sterilnej réžii nezaujímavý, nudný a miestami pôsobí ako paródia na Thora/prvý diel/Branagha/Shakespearea. Ak je najobľúbenejšou scénou mnohých divákov 3-sekundový záber na to, ako si Thor zavesí kladivo na vešiak (!), o niečom to vypovedá. Ústredný zlosyn je tradične marvelovsky slabý, akcia nezaujímavá. Vadilo mi aj to, že univerzum sa v tomto filme nikam výrazne neposunie. Sú naznačené isté veci (Loki a trón) a zomrie jedna dôležitá postava, ale to je asi tak všetko. (14.11.2016)

Vzdejte hold novému králi Marveláckého filmového universa, sláva Thorovi 2! Po velkém zklamání po třetím dobrodružství Tonyho Starka je živá voda v podobě téhle záležitosti krásně osvěžující, funguje tu lépe akce, humor i to napětí. Škoda jen, že všechny zvraty dojdou do mozku divákova min. o dvacet vteřin dřív, než se zjeví na plátně, ale naštěstí i tak fungují výborně. navrch se přidává i nezábavnější cameo všehomíra a nálož humoru všeobecně, náladu mi neskazilo nic, snad krom lokiho, který se vinou čehosi asi na dvacet vteřin zasekl zády k diváctvu a dělal hlasité DZZZZZZZ. První Marvelfilm (myšleno od Marvelu přímo), který si zaslouží plný poček. Sváva Thorovi! (08.11.2013)

Musím připustit, že druhá procházka přes Homofröst do Assgardu už nevede tolik růžovou zahradou jako ta první a docela by se mi to i bývalo líbilo, kdyby! Kdyby se z té mykologie nesnažil nějaký čurák udělat Hvězdné války, ona totiž ta plasmová děla a intergaylaktické stíhačky nejdou se severským panteonem dvakrát dohromady a buďme rádi, že Mjölnir nebylo třeba vracející se světelné, bateriové kango, ale jen jakýsi nástroj na zatloukání tventyháčků do růžových stěn, protože nikdo z těch zaoceánských sionistů nikdy neviděl, jak má vypadat skutečné hetero bojové kladivo. Kdyby jeden z temných elfů nebyl negr, pardon, chtěl jsem říct Afroniflheiman, kteří se na severu objevili snad až jako důsledek přehnaně benevolentní, azylové politiky vůči Somálsku a Luther se schválně díval jinam a ten Bifröst nehlídal. Kdyby Natálka opět nepředvedla, že umí hystericky přehrávat i v kdejaké pomatené, homixové sračce. Kdyby, kurva, někdo za celou dobu ucedil aspoň kapku krve a desetiletí smradi si museli zakrývat oči. Kdyby na konci nedělali všichni v Londýně bordel jako pištivé třináctky při premiéře Heryho Potrata. Kdyby scénář nepsal nějaký bezmozek, kterému v zející dutině lebeční visí na háčku mícha, a likvidace Malekitha by tím pádem nebyla taková do očí bijící kokotina. A to je dohromady příliš mnoho kdyby. Takže zase dvě a Spánemthorem. (07.12.2013)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri... (12.11.2013)