Réžia:
Bob FosseScenár:
Jay Presson AllenKamera:
Geoffrey UnsworthHrajú:
Liza Minnelli, Michael York, Helmut Griem, Joel Grey, Fritz Wepper, Marisa Berenson, Ralf Wolter, Helen Vita, Ellen Umlauf, Pierre Franckh (viac)Obsahy(1)
Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (151)
Po sezóně 1972 se Akademie nechala utáhnout na vařené nudli a rozdala kupu sošek, bohužel nejen v technických kategoriích, do rukou lehce zapomenutelného muzikálu, který sice nabízí překvapivě vypointovaný vztahový trojúhelník, ale po technické stránce místy nečekaně zmatenou choreografii a po vypravěčské zase rozpačité rozuzlení. Do duše postavám divák pronikne jen skrze Yorkova Briana a aura celé show je natolik neprostupná, Liza Minelli nesympatická a vizuál až nepříjemný. Celé vyznění směrem "Svět kolem nás je kabaret!" je pak v duchu celého filmu silně neuspokojující. ()
V Nėmecku se dostávají k moci nacisté, ale lidé se stále chtėjí bavit a doufají, že je kdykoliv zvládnou. Konferenciér v kabaretu varuje před nebezpečím, ale v publiku není žádný moudrý král, který by naslouchal svému šaškovi. V čele příběhu se však rozvíjį vztah kabaretní divy a učitele angličtiny. Minnelli je jako vždy afektovaná a přehrává, navíc odhaluje svoje nepěkné tělo, ale obstojně zpívá i tančí, takže svým herecky nepříliš přesvědčivým výkonem nedeklasuje jinak výborný film. ()
ať přemýšlím, jak přemýšlím, vlastně na tomhle filmu nemůžu najít cokoli, co by mi vadilo... ač obecně muzikálové snímky (až na pár srdečních záležitostí) nevyhledávám, kabaret tomuto žánru dělá čest a dobré jméno... choreografie i písně jsou umě napasovány do fantastických scén se skvělým střihem a prostě jedinečnou lizou minnelli, jejíž výkon je bez přehánění alfou a omegou celého příběhu... při kontrastech frivolna s nastupujícím nacismem běhá mráz po zádech a kabaretní groteska s již zmíněnými geniálními prostřihy sugestivně a ironicky parafrázuje tuto (ne)šťastnou dobu... 90% ()
Bob Fosse zbavil muzikál stigmatu rozjuchané zábavy. Ovšem pro samou vážnost, tak nějak opomněl na samotný muzikál. Postavy nezpívají, nejsou zde žádné stylizované pěvecké scény a kabaretní čísla nejsou nijak dějotvorná. Tvoří pouze přechod jednotlivých částí. Čili je to muzikál či není? Dle mého nikoli. Funguje to totiž jako klasické drama. Jenže v tom případě jsou zde kabaretní výstupy jaksi dopočtu a zbytečně natahují stopáž. Kabaret mi zčásti nesedl právě pro tu jeho žánrovou nevyhraněnost, ale zároveň je mi to i sympatické, jelikož je to alespoň něco jiného. Sice něco co se ne zcela povedlo, ale i tak... Poněkud paradoxně nejvíce snímku ubližuje jeho nejlepší scéna s Hitlerjungen a osazenstvem pivnice. Je tak působivá, výmluvná a silná až z celého filmu ční a výsledný dojem se omezí právě jen a pouze na tuto scénu. A to je málo. ()
Skvostně dekadentní. Tak popisuje Sally své umělecké působiště, kabaret Kit-Kat Club v předválečném Berlíně, ale dal by se tak popsat i celý film. Kabaret, místo pro většinu zvrhlé, nechutné, nepřístojné, jízlivé, odvážné je tu ukázán jednak jako místo, kde se potkávají i lidé zajímaví a nezkažení ( ústřední milenecká trojice) ale zároveň jako místo reflektující tehdejší napjatou situaci ohledně nastupujícího režimu fašismu a celkové nejistoty. Silný děj milostné dvojice učitel-tanečnice je tu protkán glamrockově laděnými tanečními a pěveckými čísly, které na první pohled děj nikam neposunují a zdají se tak být jakoby " násilně vloženými " , ale Sallyin postoj a herecký projev se během nich mění v závislosti na událostech mimo kabaret. Silné, smutné, veselé, prostě skvostně dekadentní ... ()
Galéria (76)
Fotka © American Broadcasting Company (ABC)
Zaujímavosti (35)
- V divadelní verzi filmu způsobila velký rozruch píseň "Tomorrow Belongs to Me". John Kander a Fred Ebb ji v duchu německých oslavných balad napsali tak výborně, že byla jeden čas mylně považována za "nacistickou hymnu" a oba autoři čelili obvinění z antisemitismu. (Terva)
- Film sa výrazne líši od broadwayského muzikálu. V javiskovej verzii je napríklad Sally (Liza Minnelli) Angličanka. Vo filmovom spracovaní je Američanka. (Arsenal83)
- Pôvodne mal snímku režírovať Billy Wilder a hlavnú úlohu hrať Gene Kelly. (classic)
Reklama