Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh o americkej speváčke, ktorá očarená dekadenciou predvojnového Berlína hľadá na javisku Kit Kat klubu cestičku ku kariére filmovej hviezdy, a o jej priateľstve k dvom mužom - krajanovi, učiteľovi angličtiny a nemeckému milionárovi. Filmový tvar sa vyznačuje pôsobivým uplatnením náznaku a brilantnosťou choreografického riešenia. Film príkladne stavia do kontrapunktu dramatický dej s hudobnými a tanečnými číslami, ako aj sentimentálny príbeh s analýzou rozrastajúcej sa agresivity a fašizujúcej netolerantnosti (metafora o zlobe davu, o manipulovaní s masou). Osobitnú rovinu tvorí kabaret - veľkolepý, ironický, smutnoveselý, s fascinujúcou postavou kabaretiéra. Odcudzovací efekt umocňuje sugestívnosť výpovede, pripomínajúcej postupy magického realizmu. Všetky roviny sú precízne prepojené, zobrazujúce dobu a prostredie ako úrodné podhubie hnedého moru, a zároveň nemožnosť preraziť dogmatické konvencie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (151)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Na první pohled muzikál plný potenciálu, který je vzhledem k historickému zasazení vcelku využit, ale hudebně ne. Pro muzikál jsou důležité dobré a správně laděné písničky, které však muzikál skoro nemá. Postavy i herci jsou dobří, například uvaděč je fascinující a Oscar pro něj byl snad ještě jasnější než pro Lizu Minnelli, která i přes anti-sexy sestřih zpívá výborně a své kvality prodává. To je však vše. V příběhu je hodně cítit snaha vnutit sex do každé druhé scény, což tam možná sedí, ale výsledek je podivný. Celkových 8 oscarů mi však přijde trochu přepálená a nadsazená záležitost, která mohla ve své době působit odvázaně (prostředí dekadentního kabaretu), ale dnes je obyčejná a bez kvalitních hudebních skladeb. Když si člověk ještě zjistí, že Kabaret získal oscary proti prvnímu dílu Kmotrovi,tak jen smutně pokyvuje...Těžko může Kabaret šahat na paty Moulin Rouge... ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Fascinující podívaná volně založená na textu Christophera Isherwooda "Berlínské povídky". Kdysi jsem měl štěstí a podařilo se mi zhlédnout derniéru Kabaretu v podání studentů VOŠH v pražském Pidivadle, což byl zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Totéž platí pro "originál" z r. 1972 od Boba Fosse, který lze doporučit nejen všem milovníkům muzikálů. Kabaret byl nominován na neuvěřitelných 10 Oscarů, včetně kategorie Nejlepší film, kde byl poražen Coppolovým Kmotrem; nakonec proměnil 8 nominací - a já dodávám, že zcela oprávněně. Velmi dekadentní film. ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Kabaret se svými obscénostmi, frivolnostmi, jízlivostmi a (skvělými) oplzlými písničkami na jedné straně - a na druhé zlidovělá píseň romantická píseň opěvující rozkvetlou louku a na ní pasoucího se srnečka, třpytivou zeleň lip a Rýn směřující k moři, dítě v kolébce a včeličky na květech atd., a mezitím a na konci "nastane ráno a svět bude můj, der morgige Tag ist mein. Je to lyrické až úderné, pikareskní až nacistické, krásný příklad německého romantismu, z kterého nacismus čerpal (svoji sílu). (Čekal bych zu spíš písničku Hanse Baumanna ,Es zittern die morschen Knochen - Už se chvějí zpráchnivělé kosti‘ s proslulou větou: "Denn heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt - Dnes nám patří Německo a zítra celý svět", ale v době filmového příběhu, předpokládám, že kolem roku 1932, se místo "gehört uns" zpívalo "da hört uns" - bude nám naslouchat.) Pozn.: Film glosuje i Slavoj Žižek (Nepolapitelný subjekt) poznámkou adresovanou pseudointelektuálům. "Nacistická ‚Událost‘ [převzetí moci, na rozdíl od ruské revoluce] je estetizované divadlo, padělaná událost, která je ve skutečnosti neschopná učinit konec dekadentní a ochromující slepé uličce. Přesně v tomto smyslu je obvyklá reakce [podmanivá svůdnost] na nacistickou píseň z filmu Kabaret správná ze špatných důvodů; nechápe, nakolik naše předchozí cynická záliba v dekadentních kabaretních písních o penězích a sexuální promiskuitě vytvořila pozadí, které nás učinilo vnímavými k působnosti této nacistické písně." ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

Já takovej druh filmů nemám moc rád - kde jsou takový šarády a zpívání. Ale teda myšlený to nebylo vůbec špatně. Obzvlášť si dovedu představit, že v době, kdy to bylo natočený, to mělo celkem zásadní pobuřující reakce (kvůli tomu přístupu k sexu, chlastu a všemu). Navíc je v tom docela dobře zakomponovanej odpor k náckům. Liza Minnelli podává přes svůj neobyčenjě škaredej vzhled (kterej se s přibývajícíma rokama ještě víc a víc zhoršil) zajímavej hereckej výkon, hlavně ty výrazy v obličeji při tom zpěvu (hledal jsem nějaký chyby prozrazující, že to nezpívá přímo před kamerou na živo a bylo to fakt těžký). A ten konferenciér byl záživnej. Takže trauma z toho nemám, ale psa bych v dešťu pro to do půjčovny už asi neposlal. Ani kdyby bylo hezky. Památnej dialog: "A proč s ním teda nešoustáš?" "Šoustám." "Já taky." ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

V Nėmecku se dostávají k moci nacisté, ale lidé se stále chtėjí bavit a doufají, že je kdykoliv zvládnou. Konferenciér v kabaretu varuje před nebezpečím, ale v publiku není žádný moudrý král, který by naslouchal svému šaškovi. V čele příběhu se však rozvíjį vztah kabaretní divy a učitele angličtiny. Minnelli je jako vždy afektovaná a přehrává, navíc odhaluje svoje nepěkné tělo, ale obstojně zpívá i tančí, takže svým herecky nepříliš přesvědčivým výkonem nedeklasuje jinak výborný film. ()

Galéria (76)

Zaujímavosti (35)

  • V rozhovore v roku 1972 herečka Liza Minnelli uviedla, že dala osobné inzeráty do novín v márnom pokuse stretnúť sa s Jean Ross, na ktorej Christopher Isherwood založil postavu Sally Bowles. Ross sa odmietla stretnúť s Minnelli, pretože sa jej nepáčilo jej komercionalizované spojenie s touto postavou. (Arsenal83)
  • Jean Rossová – na ktorej bola založená postava Sally Bowlesovej (Liza Minnelli) – sa k filmu vyjadrovala ambivalentne. Cítila, že zobrazenie Berlína 30. rokov "bolo celkom, celkom odlišné od reality". (Arsenal83)
  • Film bol založený na poloautobiografických príbehoch Christophera Isherwooda o Berlíne z Weimarskej éry počas jazzového veku. (Arsenal83)

Reklama

Reklama