All That Jazz

Režisér Bob Fosse natočil velmi zajímavý muzikál – nemuzikál, který vypráví o posedlosti svým uměním a performancí, a to i za cenu neustálého přísunu povzbuzovacích chemikálií do těla. Je naprosto zřejmé, že Bob Fosse se zde inspiroval svým životem a že předpověděl i svou smrt. I když jde o mrazivou a depresivní výpověď, je snímek natočen – snad i díky osobní zkušenosti – tak, že vás vtáhne, choreografie je navzdory skoro studiové výpravě na té nejdokonalejší úrovni. (31.03.2012)

Snad nejlepší filmový závěr, jaký jsem kdy viděla. Triumfální rozloučení režiséra se svou kariérou...a životem nenapravitelného děvkaře a workoholika poslední písní na dokonalém jevišti s jásajícím publikem......"Bye bye life, bye, bye hapiness, hello loneliness, I think he's gonna die.... I think I'm gonna die...." (26.03.2006)

Svérázný, originální a velmi silný muzikál. Jak mi muzikály nejsou blízké, tak tenhle je přímo skvostný. Roy Scheider ve své životní roli exceluje, jako nikdy dřív ani potom. Písně a choreografie je také naprosto bezchybná a při závěrečném songu jsem měl slzy v očích. .....Bye bye life, bye bye happiness..... (25.03.2006)

Během sledování tohohle filmu mě častokrát napadlo, jak moc se Bobovi líbila Allenova Annie Hall (natočená dva roky před tím), jestli si náhodou neřekl, že semiautobiografické filmy jsou zrovna v módě... Nevím taky nakolik je Bob předobrazem Joea, ale jedno můžu říct jistě - Bob Fosse natočil a napsal film, na který se nezapomíná a který se vedle výše nádhery nemá za co stydět. Roy Scheider, který mě neskutečně štval v Čelistech tady předvádí zdrcující herecký koncert. Jeho režisér Joe je děvkař, alkoholik,workoholik, místo snídaně pije amfetaminy a kouří doslova jednu za druhou, především je ale všeobecně uznávaný divadelní a filmový režisér a choreograf. Syžet snímku sleduje přípravu a natáčení jeho poslední hry, ve které Joeův organismus už mele z posledního a během které si musí srovnat účty se svou přítelkyní, bývalou manželkou a především se svou dcerou... nemá moc času, smrt čeká. Muzikálové čísla jsou bezvadná, metaforická linie bilancování života se Smrtí (,která je ztělesněna nádhernou dívkou) je úsměvně dojemná, mistrovský kousek, jak mezi muzikály, tak i velkými filmy historie obecně. 100% (18.06.2006)

Väčšinou skôr suchársky a pod papučou pôsobiaci Roy Schneider sa totálne odviazal, aby nám ukázal, ako to asi vyzeralo v živote režiséra Boba Fosseho. Ten bilancuje svoj zhýralý život s maximálnou otvorenosťou a dostáva nás až do jeho mysle a vízií prostredníctvom snových scén s najkrajšou predstaviteľkou smrti vôbec. No a potom, že sa jej báť.... Možno námet pre slovenské divadlá, ktoré adaptovali skoro už úplne všetko.... (20.05.2012)