Bedári

Musím teda říct, že jsem se na tenhle film těšila, a to nejen pro všechny velké herecké hvězdy, ale proto, že mám knižní předlohu ráda. Těšila jsem se ještě víc, když jsem kolem sebe slyšela chválu. A jaký byl výsledek? Obrovské zklamání. Věděla jsem, že je to muzikál, ale když se řekne muzikál, tak se tam musí vůbec někdy mluvit. Jestli řeknu, že se tady mluvilo dohromady pět minut, tak budu možná přehánět. Sice jsem si postupně zvykala na to, že se tam mluvit nebude, ale nepřestalo mě to štvát, už jen proto, že to byla písnička jedna jak druhá. Jediné písničky, které se mi líbili a které vyčnívali byli On my own, I dreamed a dream a Master of the House, na zbytek si už zítra nevzpomenu, hlavně proto, že to bylo snad všechno na jednu melodii. Co se týče obsazení. Hugha Jackmana bych sice vůbec nepoznala, ale na Valjeana se mi nehodil, stejně tak jako Russell Crowe jako Javert. Co se týče Mariuse, tak sice to může být jen mým vkusem, ale snad ani nemohli vybrat ošklivějšího herce, kéž by ho radši hrál ten co hrál Enjolrase, ten se mi jako jediný celkem líbil. O výkonu Anne snad ani nemusím mluvit, jasně nejlepší, řekla bych, že Oscara má v kapse. Slabé 3* ten film si ode mě prostě víc nezaslouží. (17.01.2013)

Svět, kde pro hledání chyb či nepřesných not nezůstalo místo. Hooperovi Bídníci jsou emocemi, strhujícími výkony a dech beroucí výpravou naplněni po ten nejzazší okraj a když trpím s Fantine, pátrám s Javertem nebo pláču s Éponine, není proti výslednému nadšení obrany. Ohromující finále rezonuje ve všech smyslech takřka nezastavitelně. (24.01.2013)

Nové tisíciletí vyplivlo tři kvalitní muzikály – Moulin Rouge, Tanec v temnotách a Mrtvou nevěstu Tima Burtona. Jako čtvrtí do party se teď můžou směle hlásit Bídníci. Nabídnou hned několik vrcholů, výborné kostýmy, výpravu, kameru a pochopitelně hudbu a herecké výkony. Svár galejníka Jeana Valjeana, který pyká za krádež chleba a prefekta Javerta, který až slepě dodržuje zákon, se klene přes několik dekád, postavy kolem umírají, setkávají se, zamilovávají, bojují za změny. Tuhle filmovou trvalku holt každý zná, nutno podotknout, že odvážné rozhodnutí Toma Hoopera dokonale rozdělilo diváckou obec. Bídníci totiž spolknou divákových 157 minut a prakticky permanentně se v nich zpívá (jen tu a tam někdo něco špitne bokem). Zpívá se tehdy, když si otec čte vyznání určené dceři, zpívá se, když hlavní postava stojí proti svému soku, zpívají revolucionáři na vrcholu barikády, zpívá manželský pár věčných lapků. Hooper se prostě nadobro oddal divadelní verzi, hodil do kouta drive a střihovou nápaditost muzikálů á la Moulin Rouge, přesto jsou Bídníci smutnou a drsnou výpovědí, ve které se nezapomíná na emoce. Tvůrci navíc dodají vymazlené průlety napříč Paříží, bojovou vřavou nebo úvodní nájezd na galejníky. I když jsem se i já občas modlil za pár minut mluveného slova a nutno uznat, že muzikálovým číslům chybí invence, na nabídnutou látku jsem si velmi rychle zvykl (i když ukrojit ve střižně minimálně dvacet minut, nic by se nedělo). Kamera tu postává v bezprostřední blízkosti ušlechtilých hrdinů, vše se poddává hereckému projevu a inscenačním potřebám. Hooper se navíc rozhodl zaznamenávat veškerý zpěv přímo na place!! Když pak při slavném hitu I Dreamed a Dream kamera v dlouhém záběru neuhne z utrápeného obličeje (směle si jdoucí pro Oscara) Anne Hathaway, která klesá do nejhlubšího životního bahna, její nalomený hlas musí nalomit i samotného diváka. (02.02.2013)

Tímto se omlouvám panu Sweeney Toddovi, holiči z Fleet Street, jelikož jsem hrubě nedocenila jeho kvalitu, melodičnost písní a pěvecké umění vystupujících herců - neprodleně přihodím hvězdičku a budu tento film do konce svých dnů velebit. To "Bídníci" mi otevřeli oči, bída a utrpení z jejich zpěvu! Doufám, že už nikdy v životě neuslyším Wolverina a Gladiátora při pokusech o pěvecké kreace. Ale ne, tohle není k těmto pánům hercům fér: především nechápu, proč musela být zhudebněna prakticky každá blbá věta, ať už byla melodie sebehnusnější a slova do ní vůbec nepasovala. To se pak není co divit, když polovina zúčastněných zní, jako když kocourovi přišlápnete kulky. Být tohle další obyčejnou MLUVENOU verzí "Bídníků", budu si blahem pomlaskávat (jen nad pár nehezkými tlamami decentně ublinknu) a bouchnu tomu štempl se čtyřmi hvězdičkami. Francouzské revoluci navzdory. Nicméně ty operní árie nejen nudily k posrání (kamera úporně fixovala ksichty a nic se nedělo), ale navíc se mi v sebeobraně srolovaly boltce, kladívka vzteky prorazila bubínky a kovadlinky se v agónii oběsily na zoufalých třmíncích. Už nikdy více a teď si jdu pro uklidnění pustit třeba Nirvanu. 40% za obstojné kulisy a poměrně lahůdkové obsazení. (28.06.2013)

Dlouho jsem měl film v pořadníku a dlouho projekci odkládal, jenže já na muzikály prostě nejsem. V dobře obsazené Les Misérables jsem ale věřil a tak jsem přeci jen zkouknul, už jen proto, že ten příběh je zajímavý. Jenže proč to má skoro 160 min? U podobného filmu mi tato skutečnost vážně vadila. Jinak obsazení naprosto výborné, zpracování Francouzské revoluce taktéž, jenom to tempo zásadně pokulhávalo. Chápu. že chtěli využít co nejvíc textu z knížky. Pro mě lehký nadprůměr..60% (21.09.2014)