Jak se krade tajemství: Příběh Wikileaks

Je to tak trochu zamotanější story než co získáte (získal jsem) z regulérních médií, povídačce o Wikileaks. Bez ohledu na Váš názor před či po zhlédnutí dokumentu We Steal Secrets, jedná se o hodnotný náhled z pohledu Alexe Gibneyho. Jeho dokumentární přístup je vždy osobní, se všemi klady i zápory. Deal with it. 65 % (03.07.2013)

Milión krát povedaná lož sa stáva pravdou. Ako keby tímto Goebbelsovým výrokom sa riadili aj Američania a myslia si akí sú neporaziteľní. A potom sa objaví jeden človek, ktorý má gule na to, aby sa ich snažil ukázať svetu, aká je táto slávna Amerika úžasná. Tie čísla, ktoré sa objavili o obetiach na civilnom obyvateľstve presne ako keby kopírovali Stalinizmus za 2. svetovej vojny. Útoky vrtulníka Appache sa slovami ani nedajú opísať. Ale každé svinstvo musí vyplávať na povrch a nič nikdy neostane ututlané. Myslím, že tento dokument skôr ako o utajovaných dokumentoch bol o Julianovy Assangem a jeho príbehu. Ako sa z mladého hackera stal celosvetový štvanec, len zato že pichol do osieho hniezda. (15.10.2014)

Netuším, pro koho je tento dokument vlastně vhodnější. Zda pro informační revolucionáře bojující za informace, na které mají právo, nebo pro apatické mainstreamové ovce, které nepotřebují vědět vcelku nic, a každému kdo jim rozčeří vody dobrovolné nevědomosti přejí pomalé lynčování. Gibney zkrátka jen nastřelil historii WikiLeaks a nechal do toho žvatlat dvacet lidí s dvaceti názory. Sám za sebe pak divákům sdělil jedinou ucelenou myšlenku, že Assange udělal sám ze sebe mučedníka, ačkoliv jím být vůbec nemusel. Na jednu stranu pravdivé, na druhou chyběl kritický pohled na ty dvě kurvy, které zcela dobrovolně roztáhly nohy a vzápětí běžely na policii s trestním oznámením na protržený kondom, čímž jednak zabily WikiLeaks, ale zabily tím i její důvěryhodnost u ovcí, které žijí v té dobrovolné nevědomosti. Bravo, kurva! Já když si v šestnácti koupil šprcku v Kauflandu a ta mi praskla, měl jsem kurva štěstí, že jsem partnerku nezbouchnul, ale hlavně, že pak neběžela na policii udat moje tlusté péro, na kterém ta guma nevydržela vcelku! Sám Assange je zcela irelevantní a já osobně v něm žádného Boha nevidím. Vidím v něm člověka s ideou, který odstartoval něco, co tady mělo být už za studené války v tištěné podobě. Skutečný člověk hodný obdivu je Bradley Manning, který sedí za to, že daňovým poplatníkům chtěl sdělit informace, jak jimi placení vojáci vraždí civilisty, ačkoliv podle televize rozváží svobodu do světa. Dnes jsou vrahové vyznamenáni, morální člověk sedí v lochu a whistlebloweři jsou terčem číslo jedna pro šimpanze Obamu a jeho vládu, ačkoliv bez nich nemohla a nikdy nemůže existovat demokracie v pravém slova smyslu. Člověku se z toho chce akorát blejt, a pokud se vám blejt chce, tento dokument je celkem solidní volba. 70% (07.01.2014)

V porovnaní s tým, čo WikiLeaks skutočne dokázala a odhalila, je dokument omnoho menej šokujúci. No zrejme pochopiteľne, keďže ide o históriu len nedávno minulú, ktorú dobre ovládame. Chýbalo mi možno trochu viac rozhovorov s Asangeom, najmä jeho hodnovernejšie vysvetlenie obvinení so sexuálnym obťažovaním, a samozrejme vyjadrenia oficiálnych predstaviteľov dotknutých štátov. (17.05.2020)

Nemôžem inak, iba plne súhlasiť s názorom, že Juliana Assangea jakožto (možno) solídny hacker, iba zlízal smotanu za mladého Bradley-ho Manninga, ktorý veril v ideu, ktorú následne prvo menovaný vďaka svojej - bezpochyby pochybnej osobnosti - dokonale pochoval. Je smutné, že obdobné informácie, ktoré otriasli svetom, boli využité na úplne iné účeli, než v skutočnosti mali, ba dokonca by sa dalo povedať, že "vyšumeli do prázdna". Samotné hodnotenie je skôr na 4 hviezdy, no vzhľadom k solídnemu spracovaniu, kedy vďaka množstvu výpovedí zo "všetkých strán", dostáva priestor najmä objektivita, jednu prihodím. (10.09.2016)