Bojovník

Jake Gyllenhaal znovu ukázal jak skvělý herec je a nebýt jeho s hodnocením bych musel jít daleko níže. Snímků o boxu je mnoho, nejznámější je Rocky, přesto tohle téma nikdy neomrzí. Southpaw je plné klišé, ale přesto se na něj dobře dívá a děj není vůbec špatný. Velký klad je také kamera, fighty jsou také výborné a co jiného od toho čekat. Náboj jako Warrior nebo podobný snímek Fighter nemá a něco k úplné dokonalosti chybí, přesto obrovská spokojenost .. 8/10 = 85% (09.09.2015)

Předtucha klasického "boxerského" filmu se v průběhu stává skutečností a Southpaw nenabídne nic moc nového či neotřelého, ať už jde o režii či scénář. Celé dvě hodiny se tak jede na lehce nadprůměrné vlně, která nabírá kvalitu hlavně díky jménu Jake Gyllenhaal, který opět předvedl maximum ze svého hereckého umu. Velkou měrou se o kladné hodnocení zasloužilo také velice dobře zvládnuté dění v samotném ringu, leč ho nebylo mnoho. /75%/ (Kino) (27.07.2015)

Southpaw= Nová generace Rockyho! Neměl jsem příliš velká očekávání, ale film mě strhl svým dějem od začátku až do konce a počas sledování mě emočně ždímal jako pračka jak už dlouho nic. Příběhově film sice nepřináší nic zásadního do žánru, ale za to oscaru hodné herecké výkony, prudká emoční síla, slušné tempo, perfektní tréning za doprovodu Eminema a napínavý finální souboj přináší minimálně poctivou srdcařinu. Fandil jsem, brečel jsem, řval jsem jak už dlouho ne. Líbilo více než Warrior. 85% (06.09.2015)

Je ťažké fandiť hrdinovi, ktorý v prvej polovici robí všetko preto, aby si vaše sympatie nezískal. Síce sa mu dejú nepríjemné veci, ale čo z toho, keď si za väčšinu vlastne môže sám. Lenže aj napriek tomu, že dejovo nejde o nič, čo by zásadne obohatilo tento žáner, si ma táto cesta za vykúpením nakoniec predsa len získala. Aj vďaka fantastickej kreácii Jaka Gyllenhaala, ku ktorému sa neskôr pridáva Forest Whitaker. V závere som cítil presne tie emócie, ktoré sa mali dostaviť a prípadné zaváhania sú nakoniec zabudnuté. (06.09.2015)

Aneb když jsou herec a režisér každý na zcela jiné kvalitativní vlně. Zatímco Gyllenhaal "oscarově" hraje jak o život, tak Fuqua rutině točí prostě jen další spotřební verzi tisíckrát viděného boxerského echt béčkového melodramatu, ve kterém jsou snad veškerá žánrová klišé; akorát mnohdy v nefunkčním provedení. Také to má zvláštní tendenci uvadat, jelikož to začne tou zdaleka nejlepší scénou a pak už to jde od desíti k pěti; speciálně pak po pádu na dno, kdy se ke slovu dostává prozření těch pravých hodnot a návrat na výsluní. Je svým způsobem smutné, když úvodní zápas má drajv, energii i náboj a finální kde nic, tu nic. Drží to pohromadě jen díky Gyllenhaalovi, ale jak jsem již zmínil, tak tady jeho vynikající "rozervaný" výkon působí téměř až nepatřičně. (22.07.2015)