Prepadovka

Poprvé mě indonéská kultura udivila z hlediska hudby, respektive metalu, kdy jsem se dozvěděl, že indonéské metalové kapely jsou striktně fašistické. Když jsem viděl film Serbuan Maut neboli The Raid: Redemtion, zjistil jsem, že ti drobní Indonésané mají i sklony k docela brutálnímu a skálopevnému přesvědčování diváka, že mnozí místní jsou prostě neskutečně odolní lidé. Že mají místo pěstí buchary a žebra z ocele, a že v Indonésii se dají sehnat neskutečně kvalitní zářivky, které prostě neprasknou, ani když je narvete tomu malému hajzlovi do krku. Když pominu, že si z filmu odnese divák jen to, že fízlové jsou všude stejný svině, musím podtrhnout, že je to opravdu našlapané skvělými bitkami a přestřelkami. Jakoby se člověk ocitl uprostřed nějaké videohry. (05.06.2012)

Dokavaď se pracuje s policejními manévry, je Zátah precizní. Fyzické souboje vynikají precizní choreografií, to je ale právě důvod, proč si je nelze naplno užít, neboť film, navzdory pekelné brutalitě v takovou chvíli ztrácí svoji autenticitu a stává se z něj "jen" žánrová rubačka, byť stále precizní. Překvapení jsou herecké výkony, které jsou výtečné i na psychologické drama, natož na akční řezničinu. (05.08.2012)

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (16.07.2012)

Chápu, že když v Indonésii žije přes 230 mega polorákosek, dá se s nima i plejtvat. Takže jedna správně namotivovaná paže zákona může beztrestně vylidnit klidně celý blok. Obzvláště, když má za cíl zachránit pobratima, který to nechce, nepotřebuje, neocení a nerez. Moc jsem nepochopil základní středobod, kolem něhož se film točí. Gangsta činžák, ve kterém bydlí za a. úplný idioti, toužící po okamžité eutanazii a ozbrojení maximálně tak mačetou velrybáře Kuby Vágnera, za b. lidumilní nájemníci s falešnou stěnou, za c. capo di tutti capi a jeho poskok, podvyživený nosič tasemnic s nezničitelnou konstitucí. Asi jiná bytová kultura. Ale kromě toho, že dějově se jedná o částečnou mušličkovinu, akce stojí za vidění. Poprvé jsem spatřil hrdinu, který používá nůž poměrně účinným způsobem. Takže pindy stranou, čtyři hvězdy a příště by mohli vyčistit třeba Chánov. (03.06.2012)

Pár magorů (rozuměj nájemníků) v teplácích může být podstatně větší problém, než se na první pohled zdá…Solidní akční nálož, která mě po celou svou stopáž maximálně bavila. Škoda těch několika do očí bijících much (zřejmě máte trochu pohmožděná záda, když padáte z okna několik pater na tvrdý balkón, asi se vám hůř dýchá, když vám něco ostrého trčí z krku a možná jste trochu pomalejší díky předchozí důkladné masáži vašich žeber) a také by nezaškodilo o něco více střelby (s postupujícím časem přestřelek znatelně ubývalo, ale to je spíš moje osobní přání), jinak velká spokojenost a slušné 4* směr Indonésie. (23.08.2013)