Hoří, má panenko

Miloš Forman vždycky dokázal vypíchnout nějaký moment, nechat ho plynout a rochnit se v jeho rozpačitosti. Prostě v inscenování trapnosti a v pozorování obyčejnosti neměl sobě rovného. Jízlivě se vyjadřuje skrze upocenou atmosféru hasičské tancovačky k několika typickým rysům české povahy, i po letech má úžasnou energii a stále zajímavý styl. Výteční neherci. Svým způsobem neskutečně pravdivé. (16.04.2018)

...TAKOVÍ JSME BYLI... ...v tom sladkém pseudokomunistickém socialismu, že... . . . Vlastně pořád JSME! Možná vlastně i horší, v tom komoušském pseudokapitalizmu (v českém znění)... Jen ti dnešní mladí "umělci" o tom točí stále jakési takové pitomosti. Možná i proto, že jsou to povětšinou jen protekční netalentované dětičky svých kdysi (snad) talentovaných rodičů. A jakže to zpíval ten Kryl? "Hoří nám koudel u prdele"... (08.10.2005)

"Ticho! Ticho! ...... Hoří!" Na hasičský bál jsem zabloudil jen jednou, tombol se ze zásady neúčastním a dechovku skutečně upřímně a od srdce nenávidím. A to, že Češi jsou národem zlodějů, to taky není sdělení, které by mi obrátilo svět vzhůru nohama. Takže co zbývá? Celkem mile chlípní hasiči a soutěž krásy, ale i tu dokázal Forman natočit spíše realisticky než skutečně vtipně. Přitom výběr adeptek k zábavě vyloženě vybízel. Jenže já se zase tak moc nebavil a výsledky "modelového průzkumu českého maloměšťáctví" pro mne byly přibližně stejně zajímavé, jako čtení smlouvy s ČEZem o připojení odběrného místa. (03.11.2016)

Z filmu, ktere Milos Forman natocil jeste v Cechach a z tech, ktery jsem videl, je tenhle nejlepsi. Naprosto genialni komedie plna spousty velice podarenych dialogu a spousty vybornejch forku, i kdyz mistama trosku nahorklejch. Je skoro az neuveritelne, ze na velice jednoduche zapletce (hasicsky bal) a skoro se samejma nehercema, dokazal vytvorit takle paradni film. Je fajn, ze Forman film zbytecne nenatahoval, ale zaroven tech 70 minut, co film ma, vyuzil na maximum. Nejlepsi jsou forky spojene s pozarem domu ("podte bliz k ohni at nam neni zima") a volbou kralovny krasy, kde je banda hasicu, coby porota, naprosto vynikajici. Myslim si, ze si tenhle film tech 5* pravem zaslouzi. (10.05.2005)

Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš hubu křivou, praví výrok připisovaný Gogolovi, ale současně plně vztažitelný na dobovou odezvu přijetí této nemilosrdné Formanovy komedie současníky její premiéry. Forman nás nenápadně, jakoby mimochodem, uvádí do obvyklého vesnického prostředí lidí a lidiček, jichž je všude dvanáct do tuctu. Pocit všední všednodennosti však začíná velmi rychle oprýskávat. To bodré češství najednou krok za krokem odhaluje své hltavé abyseneřeklo plebejství, svou hlemtavou chamtivost v mezích zákona. Korunou díla je ples a tombola, jež jsou plně a právem vyložitelné jako alegorie tehdejší československé společnosti vstupující váhavě do bazénu konzumismu a nevrlé sebestředně spokojené průměrnosti nesnášející nic, co by ji rušilo. Neherci, ten velký prostředek velkých šedesátých let, propůjčují jinotaji až domáckou důvěryhodnost. O to grotesknější je Formanův výsměšný škleb. Škleb nadčasový podávající nám ruku přes dnes již takřka půlstoletou propast letu let, která uplynula od jeho uvedení. (12.09.2007)