Amadeus

Střet geniality s průměrností ve strhující výpravné smršti emocí. Někdy se Formanovu filmu vyčítají historické nepřesnosti, ale neprávem. Amadeus není životopisný film, nýbrž pojednává o střetu dvou rozdílných světů - světa obdařeného talentem a světa úporné snaživosti a o dani, kterou až přespříliš bohem obdařený člověk musí splácet "tomu nahoře". Tom Hulce jako Mozart dost přehrává, ale jiného herce si v této roli představit nedokážu. Zato F.M.Abraham coby Salieri je prostě ohromující a velká škoda, že se neuchytil i v jiných filmech. Nedivím se, že ve Státech po premiéře tohoto filmu vzrostl prodej Mozartových nahrávek o 50 procent :o) Resumé: Zcela po právu 8 Oscarů a dle mého nejlepší Formanův film. (17.07.2002)

95% - Amadeus je nádherný film s jedinečnou atmosférou, a dokonalou prací s tématem střetu "průměrnosti" s géniem. Průměrnost jsem dal proto do uvozovek, protože Salieri nikdy neplatil, a dodnes neplatí za nějakého průměrného skladatele. Zde mu film hodně uškodil. Mozartův sok rovněž učil mnoho jiných pozdějších světovýh géniů (Beethoven, Schubert...). Vůbec, film je po faktografické stánce dost nepřesný. Co na plat, Amadeus je tak přesvědčivý, že při jeho sledování věřím Formanovi úplně VŠECHNO. (15.12.2005)

RETRO /// DIRECTOR'S CUT /// ,,NAKOLIK ZNÁTE HUDBU...“...... /// Tříhodinová zpověď Salieriho o noci, která změnila jeho život, o chechtajícím se nemravným stvoření a o tom, jak vznikl plán, kterak ON může zvítězit nad Bohem. Film plný hudby a šílenství (nedoplňujou se náhodou tyhle dvě věci? Co, Ozzy?) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju operu! 2.) Nemám rád operu! /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (25.05.2013)

Miloš Forman boduje. Mistr v inscenování trapnosti a vládce na poli biografií vedle životopisů magnáta sexuálního průmyslu Larryho Flynta, nápaditého komika Andyho Kaufmana i španělského malíře Francisca Goyi proslul zejména strhujícím vyprávěním o geniálním puberťákovi, který nikdy nevyrostl v muže. Výjimečný člověk v době, která mimořádnost dokázala i trestat. Hudba je výtečná, kostýmy, které vytvořil Theodor Pištěk, jsou úchvatné, herci vládnou od chichotavého Toma Hulce přes přesného F. Murray Abrahama až po vedlejší party, stejně jako kamera Miroslava Ondříčka. Enormní zanícenost všech. A příběh i přes svou délku prostě strhne – zejména tím, jak Salieri rozeznává skutečného génia a hudební ztělesnění toho, čím si sám přál být, a zároveň jak se děsí své průměrnosti a Mozartovu genialitu vlastně nenávidí. 180 minut se dá krásně zvládnout. (04.10.2014)

Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. (27.02.2009)