Vinou lásky

Thrillerům s přívlastkem "erotický" se vyhýbám obloukem, protože jsou většinou silně dementní. Ale tenhle mě naopak přitáhl jako magnet, jednak jménem svého režiséra Šiona Sona a druhak i hlavní herečkou, která se mi líbila už v jeho předchozím Cumetai nettaigio. A šílení Japonci mě opět nezklamali! Rozjezd byl sice trochu pomalejší až meditativní, ale o to víc mě potom potěšilo až nadchlo hysterické finále. A dokonce to bylo opravdu i trochu erotické, jelikož krásná Megumi Kagurazaka svoje půvaby příliš neskrývala. Ale ještě víc než erotické to bylo estetické, místy až artové - výprava, barvy, hudba... úžasné bylo třeba pomalé dunění japonského bubnu ve zvukovém pozadí některých scén. Jen rozklepaná kamera mi občas vadila, ale zážitek z filmu mi to naštěstí příliš nezkazilo. (18.04.2014)

Za ukončení musím snižovat. Do té doby celkem slušná jízda, jenomže ten konec byl fakt Šionovsky pošahaný a na to nejsem stavěný. Baví mě trochu jiný styl psychopatů. Jinak zajímavost. když se od nás při návštěvě Japonska odtrhávala jedna parta a jela přespávat jednu noc do Tokia, tak přespávali zrovna v hodinovém hotelu (mysleli si, že to je normální hotel), který je ukázaný i v tomto filmu xD. (26.05.2018)

Dvě uřvané děvky, každá jinak a obě úplně stejně iritující. Dojem mi spravila až klidná a vyrovnaná matka Mitsuko. Na rozdíl od ostatních Sonových filmů tenhle postrádá něco, co člověka přimrazí k židli a nenechá v klidu od začátku do konce. Náboj v sobě nemá ani nechutná růžová barva, ani nechutné tělesné ostatky. Nechutně jsem se u toho nudila. (22.02.2013)

Nejpřístupnější a nejvšestrannější Shion Sono. Motiv filmu je střídmější než v případě Suicide clubu nebo Studené ryby, ale budování atmosféry a postav jde Sonovi stále perfektně. Film k vínu na hezký zbytek večera to není, spíš destruktivní drama smíchané s pořádně naturalistickou kriminálkou. Ovšem ta typická žánrová koláž je tentokrát u Sona slabší než u předchozích snímků. (31.08.2012)

Policisté objeví hrůzné lidské ostatky.. Střih..Izumi se nudila a místo koupě medvídka mývala začala nevázaně šukat s kde kým, při svých sexuálních toulkách jednoho dne potká mladého japonského Kafku, který ji ukáže svůj stojící Zámek a seznámí ji s odpornou a starou děvkou Mitsuko. Na pozadí obšťastňování různých kunčoftů se odvíjí psychologické drama mezi dvěma ženami - začínající a zkušenou štětkou. Mitsuko Izumi vezme do učení ( paralela s mnoha podobnými snímky je přímo nasnadě, např. Karate Tiger nebo Přátelé zeleného údolí) a předvádí ji krásy svého řemesla, nejde o prachy, jde o to si pořádně zašukat. Před očima se nám postupně odhaluje pravá podstata mravní nedokonalosti hnusné Mitsuko - nechci spoilerovat , ale má to samozřejmě souvislost s otcem, který si rád zpíval: Chtěl bych být víc než jen přítel tvůj, tak dej si říct a chvíli stůj. Po mnoha prošukaných hodinách stane i Izumi tváří v tvář svému sžíravému problému, který ji vehnal do náruče zhýralé Mitsuko... Tolik prý krutý Sonův příběh, který neměl šmrnc ani údernost např. Studené ryby a už vůbec sílu Pod Vlivem lásky. Sono přidal na určité složitosti a jakýsi asi artový přesah a můj mozek to vyhodnotil následovně : Hmm dobrý začátek ........................................Nahá Izumi !!!! .........šukačka.....šukačka....šukačka.................................. (tady jsem klimbal).................konec. (22.01.2013)