Sedem psychopatov

Sedm psychopatů je opravdu psychopaticky překombinovaný snímek, což možná pro spoustu diváků bude docela nestravitelné. Herecké výkony jsou skvělé a to bezesporu u všech zúčastněných. Výběr herců se opravdu povedl - Sam Rockwell, Christopher Walken, Woody Harrelson a Tom Waits působí jako praví psychopati. Pobavila mě i malá role veterána Harryho Deana Stantona. V neposlední řadě chválím vhodně zvolený soundtrack. Na režisérův úctyhodný počin V Bruggách to sice nemá, ale pořád je to velmi zábavná podívaná. (12.12.2012)

Billy jako Martyho múza, průvodce a hybatel veškerého dění. Takřka neustálé prolínání fikční reality a fikce ve fikci, pohrávání si s žánrovými pravidly, množství odkazů na filmové postupy či snad přímo díla, vysoká míra sebereflexivity. Promyšlený film do posledního puntíku tematizující mimojiné i jistou znuděnost dnešní společnosti a vyprázdněnost současného světa ("zabíjím lidi, aby můj kamarád měl, o čem psát a já se na nějakou dobu zabavil"). McDonagh ví a umí. (29.11.2013)

I přes kvalitní herecké obsazení, záplavu černého humoru a dobrý hudební doprovod mi tahle podívaná tak úplně nesedla. Snad je to tím, že mě moc nebavil zvláštní děj, u něhož jsem občas tápal, co je "skutečnost" a co "jen" scenáristova fantazie - místy mi to prostě přišlo jako divný bizar, který mi není moc po chuti, a jehož smysl moc nechápu, byť se filmu nedá upřít obstojný díl zábavnosti - smál jsem se dost a dost, ale celkový dojem je stejně hodně rozpačitý. Snad je to i některými hereckými výkony - například zestárlý Christopher Walken mi tam herecky vadil fakt hodně, a i někteří další herci ve mně vyvolávali občas pocit, že sleduji výrazně povrchnější a hloupější film, než to je ve skutečnosti je (což zde píšu hlavně při vědomí kvalit, které nesl McDonaghův předchozí snímek V Bruggách, který živí mou víru, že i Sedm psychopatů je filmařsky dosti výjimečný počin, který stojí za zhlédnutí. A to v mém případě už dvakrát za sebou, přičemž podruhé se mi asi líbil o dost víc než prve). Snad je to i tím, že většina postav zde nemá příliš hereckého prostoru, a poté, co splní svou epizodní úlohu v ději, opět mizí ze scény, což na mě působí jakýmsi až estrádním - a laciným - dojmem. Důvod, proč je zde tento film v modrých barvách, spočívá podle mě v tom, že se mu nepodařilo vybalancovat rovnováhu mezi žánry, s nimiž pracuje, a tak často sklouzává k trapnosti a nudě - avšak kdo nic neriskuje, nic nezkazí, a proto za mě stejně režisérovi palec nahoru za odvahu přijít s něčím jiným. (27.11.2012)

Jednoho (tady spíš každého jednoho) při námětu i při sledování Sedmi psychopatů napadne jméno Quentina Tarantina, ovšem ten se za prvé nikomu nevysmívá a za druhé jeho dialogy i postupně budované scény jsou navzdory povrchní podobnosti vystavěné jinak než McDonaghovy. McDonagh je i přes neotesanost svých postav evropský intelektuál, který viděl spousty filmů (to Tarantino taky), přečetl kvanta divadelních her, přelouskal moře knih a očividně prošel klasickým vzděláním, což dává jeho postavám v Sedmi psychopatech punc jakési paradoxnosti. Jsou to drsní gangsteři, nelítostní zabijáci, protřelí podvodníčci, ale zároveň v jejich vyjadřování poznáváte vzorce uvažování humanitních vysokoškolských studentů při zuřivých debatách nad pivem či panákem v ranních hodinách. A na jisté paradoxnosti, pohybu na hranici čistého experimentu a sofistikované pocty, chytrého a banálního Sedm psychopatů staví (soudě dle nelichotivých místních hodnocení) mnohem více než relativně čitelný McDonaghuv snímek V Bruggách. PS: McDonagh není žádný laciný napodobitel Tarantina, ale jeden z nejrespektovanějších současných dramatiků... to jen tak pod čarou pro některé místní ignoranty. ;) Více na Poznámkách. (23.08.2015)

Tak nějak jsem si naivně myslel, že tohle bude pohodička film. Nečekal jsem, že originalita maximálně přebije nějakou stálost samotného filmu a ve výsledku já nebudu vůbec vědět, co si o filmu myslet. Sedm psychopatů je divnej film. Má plno skvělých nápadů, ale těžce se do příběhu dostává. Colin Farrell je jediná relativně normální postava ve světě sedmi psychopatů a nějak mi příjde, že se v té své roli ztrácí. Je ironií, že člověk, který se léčí z chlastu pak hraje starýho Irskýho alkoholika. Snad mu tahle nálepka nevydrží až do smrti. (25.04.2013)