Bojovník

Zajímavý film. Nejdřív jsem byl zmaten z děje a ani jsem netušil, kdo je dobrák a kdo zlý, ale to se nakonec ukázalo jako pozitivum. Začal jsem si libovat v nevyhraněnosti hlavních hrdinů, kteří svými činy přeskakovali z jedné strany barikády na druhou, a začal jim držet palce. Časem jsem si zvyknul i na dost rychlý střih. Už od začátku filmu jsem si zamiloval jeho hudbu. Bojové scény předčí mnohé americké velkorozpočtové filmy. Mají švih a své osobní kouzlo. A o čem Válečník je? O smyslu pro povinnost, oddanost a čest. (05.01.2004)

Určitě kvalitní film, který by ale mohl být ještě o dost lepší. Vadily mi většinou zmateně zrežírované bojové scény ( kamera je moc blízko, někdo se před ní mihne a my nevíme, kdo to vůbec byl ), sem tam nějaký dialog zatahal za uši a vyvražďovací závěr mi po nějakých pěti minutách zpomalených záběrů začal připadat poněkud laciný. Hrdina je ve všch ohledech lepší - dojemnější a vizuálně krásnější. (29.08.2004)

Mělo to být velké epické drama. Místo velkého boomu přišla spleť událostí, jež se nestala ani Mojžíšovi, když vyváděl Hospodinův lid z Egypta. Sem, tam a zase zpátky. Pan "rejža" Kim uvedl a řídil naprosto skvěle prvních 30 minut filmu, pak začal neřízený chaos, jehož strůjcem byla pěkná tvářička nosící pěkný háv, zřevně od Prady. Také mne pobavil a zaujal korejský Chuck Norris, který se svým kopím zacházel stejně dobře, jako proradné sojka se Svým zobákem při bonzováním Krakonošovi. 75% (09.02.2012)

Hodně slušná řežba s kvalitním, leč velmi promrhaným vyšším potenciálem. Akční scény jsou doslova hustomasakrózní, speciálně jsem získala nové a netušené poznatky ohledně využití kopí v boji muže proti spoustě jiných mužů i koní a naučila se pár věcí o lukostřelbě. Film samotný plyne přes nemalou stopáž docela svižně, vůně bezvýchodnosti, zmaru a krve se plíživě rozlézá, nervy tečou, kladní hrdinové ukazují, že nejsou zase tak kladní, zbabělci zůstávají zbabělí, krásná princezna propadá tichému zoufalství, vše spěje k totální beznaději…a zde nastupuje (nejspíš na to mají v Koreji na tamní FAMU speciální předmět) častý problém korejských filmů – dokonale zkažený konec. K tomu, co se dělo v předcházejících sto třiceti minutách ta závěrečná půlhodina naprosto nesedí a tu dlouho a rozhodně ne špatně budovanou atmosféru odesílá do horoucích pekel. (11.05.2008)

Musa má téměř vše, co by měl správný historický velkofilm mít. Vhodnou skladbu hrdinů, od tvrdého a zásadového generála, tajemného reka mistrně ovládajícího kopí, moudrého lučištníka, divokého vousáče ohánějícího se se svou sekerou, až po krásnou princeznu. Vojevůdci v čele mongolských hord nechybí charisma a bojovníky z Korya nemilosrdně pronásleduje s cílem získat mingskou princeznu stůj co stůj. Řeže jsou líté a poutavě natočené, se značným smyslem pro krvavý detail. O velké, těžké zbraně, skrz naskrz probodaná těla a usekané končetiny tu opravdu nouze není. Obrazová stránka působí krásně a epicky rozmáchle. Jen hudba trochu pokulhává, místy mi připadala k drsnému historickému filmu se nehodící. Směrem ke konci Musa trochu ztrácí na síle a nedokáže již tolik strhnout jako v první polovině. To nic nemění na faktu, že je to jeden z nejpůsobivějších historických válečných filmů, na který může kupříkladu takové Království nebeské jen obdivně zhlížet z prachu nehostinné izraelské pouště. (20.12.2005)