Reklama

Reklama

Bojovníci duhy

  • Taiwan Sai de ke · ba lai (viac)
Trailer 4

Obsahy(1)

Třetí celovečerní snímek tchaiwanského režiséra Wei Te-Shenga vznikl v produkci Johna Woo. Výpravný historický epos popisuje události odehrávající se na Tchaj-wanu v době japonské nadvlády, kdy byl národ Seediků násilně asimilován a jeho národní tradice a zvyky byly potlačeny. Pod vedením jediného bojovníka se zformovala skupina válečníků, kteří se rozhodli postavit nesrovnatelně silnější japonské armádě v naději na záchranu svého národa. (Febiofest)

(viac)

Videá (4)

Trailer 4

Recenzie (31)

AppleCore 

všetky recenzie používateľa

Part 1: Podle mě si to režisér začal točit tak nějak na vlastní pěst v domnění, že to bude pecka. Když pak ale dorazil John Woo a viděl jakej paskvil z toho vytvořil, určitě do toho zasáhnul svojí zkušenou rukou, protože první půl hodina je něco strašnýho a hudebně tak hnusnýho, až se mi to chtělo vypnout. Od třicátý minuty ovšem začíná strhující vyprávění za doprovodu krásný hudby, který je ve všech aspektech nesčetněkrát lepší, než ta břečka během prvních pětadvaceti minut. Takže překousnout začátek a pak se už jenom dalších 120 minut kochat dokonalostí (pomineme-li zbytečný digitální efekty), která je tak nekompromisní a drsná, až mi slzy málem zaplavily tvář. Part 2: Tak se mi zdá, že John Woo po natočení první části odešel a jediný co po sobě zanechal byly instrukce, který režisér asi blbě pochopil. Druhá část se totiž částečně vrací svým pojetím k úvodní půlhodině části první. Škoda, mohlo to bejt mnohem lepší. ()

lioncel 

všetky recenzie používateľa

Poslední velké povstání proti koloniálním japonským silám na obsazeném Taiwanu proběhlo v období 27. října - prosinec 1930. Do dějin vstoupilo pod označením Musha Incident .. známý též jako Wushe povstání. … Nadřazenost, pohrdání, kruté zacházení .. ničení životního prostředí, drancování přírodního bohatství .. v neposlední řadě, špatné zacházení s domorodými přesvědčeními a zvyky původních obyvatel, nazývaných v minulosti lovci lebek – a právě to poslední jmenované bylo onou pověstnou jiskrou, která zapálila oheň celého povstání - V reakci na dlouhodobý útlak se některé domorodé kmeny místních obyvatel, zvaných Seeding pod vedením uznávaného a obávaného náčelníka Mona Rudao, v Musha (Wushe), postavilo Japoncům otevřeně na odpor. Více jak 300 bojovníků Seediq zlikvidovalo posádky a vybavení několika strategicky umístěných policejních stanic v přilehlém regionu, aby hned vzápětí poté, napadli samotnou vesnici Mushu, kde v té době zrovna probíhal sportovní den místní školy a bylo tam proto přítomno velké shromáždění Japonců. Celkem bylo při útoku zabito, doslova zmasakrováno, 134 Japonců včetně žen a dětí. Oběti byly pro útočníky díky svému oblečení už na dálku snadno identifikovány, ženy měly na sobě tradiční kimona, muži uniformy… Japonské úřady zareagovaly bezprecedentně tvrdou vojenskou akcí. K potlačení vzpoury bylo v několika strategických směrech postupu nasazeno přes 2000 vojáků, počet se poté ještě musel navýšit. Seeding proto ustoupili do svých jen obtížně přístupných hor a prováděli většinou spíše noční partyzánskou válku, s kterou měli Japonci z počátku veliké starosti. Dokonalá znalost místního terénu a prostředí nahrávala jednoznačně lehkonohým vzbouřencům. Proti byla naopak jejich nejednotnost, kterou Japonci také vzápětí dovedně využili. Vzájemná nevraživost mezi jednotlivými kmeny urychlila konečnou porážku povstalců. Hlavní podíl ale mělo samozřejmě nasazení moderních bojových prostředků. Letectvo, děla, minomety, kulomety, ruční granáty, proti omezenému množství ukradených pušek Arisaka, oštěpům a mačetám. Japonci potřebovali urychleně situaci vyřešit, sáhli proto ke krajnímu řešení – po klasickém bombardování, které nepřineslo žádné výrazné výsledky, bylo japonským leteckým útvarům na Taiwanu nařízeno velícím generálem provádět bombardování území, kde se skrývali povstalci, v rozporu se Ženevskou konvencí, za použití chemických prostředků (údajně jejich první použití v Asii). … Z 1.200 Seediq, kteří se nakonec přímo zapojili do tohoto povstání, zemřelo 644, z nich 290 spáchalo sebevraždu, aby se vyhnulo mučení a ubití ve vězení. Sebevraždu páchaly i mnohé ženy a matky povstalců, některé z nich předtím zabily své malé děti. Obávaly se následných, odvetných kroků ze strany Japonců. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat. Určité kmeny byly odzbrojeny a ponechány záměrně zcela nechráněné, což dalo jejich původním nepřátelům příležitost je zlikvidovat (´jménem japonské vlády´). Následovalo mučení, vraždění zajatých bojovníků, kdy mnozí byli ve vězení ubiti k smrti a také nucené přesídlení celých kmenů .. Další následky? 25. dubna 1931 - pozabíjení všech mužů jednoho kmene nad 15 let, známé jako "druhý incident Mushu". () (menej) (viac)

Reklama

ledzepfan 

všetky recenzie používateľa

Part 1=Tchaiwanci jsou buď hodně hloupí filmaři nebo se tam přehnala nějáká velká vlna sebekritické upřímnosti-protože ten film se nás vlastně celou dobu snaží lacinýma metodama přesvědčit, že máme fandit bandě divochů, kteří na základě několika legend mezi sebou soupeří(a zakládají si na tom)kdo usekne více hlav lidí z vesnice za kopcem-pokud možno v přesile, ze zálohy a úplně nejlépe ve spánku(..to jakože dokazuje jejich hrdinstí a bojovnost)...Tenhle folklórní zvyk se pokusil potlačit "zlý japonec"..no ale znáte to-potlačované věci si nakonec najdou cestu ven a pak to dopadá, tak jako tady= Hodní, zlí, ženy, děti, nevinní, přihlížející-všichni bez milosti(či rozumného důvodu) o hlavu kratší.......K tomu si přičtěte trochu zbytečnou zdlouhavost, nepřesvědčivé herce, zmatečnou režii a nějákou tu wtf animovanou lovnou zvěř :D no a máte z toho všeho takový slabší průměr s příchutí nevyužitého potenciálu. ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Zhruba po čtyřech hodinách jsem začal lehce halucinovat, asi jako ten renegát během boje v řece. Silný příběh, řemeslně výborné zpracování, dobře vykreslený hlavní hrdina a nezapomenutelný klučík, který kosil Japonce kulometem suverénněji, než by to dokázal kdejaký jeho vrstevník v ruském válečném eposu. K (poněkud natahovanému) konci jsem se jen modlil, aby se tvůrci vyvarovali nějakého kýčovitého trikového záběru na bojovníky kráčející po duze. No, nevyvarovali. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Vskutku úžasná záležitost! Děkuji tímto ještě jednou kamarádovi lioncelovi, že mne na něj upozornil. Kdo mně zná, ví, že válečné filmy z oblasti Tichomoří a Asie mám raději než ty z evropského bojiště. Sám nevím proč to tak je, snad je to těmi exotickými lokacemi, kde se boje a bitvy odehrávaly. Tady jsme v období japonské rozpínavosti, kdy pod maskou ,,osvobozování od kolonialismu'' postupně začala japonská armáda zabírat sousední země s tichým přihlížením celého světa. Postupně to byla i Korea, Čína atd... Že v oněch zemích šlo o prachsprostou okupaci a o nerostné zdroje s levnou pracovní (většinou dokonce otrockou) silou se asi nelze třeba více rozepisovat. Ostrovy Nipponu byly na zdroje chudé a vše se muselo dovážet a draze platit. Kdo spolupracoval, měl se relativně dobře pokud daná oblast neměla být důsledně vyčištěna od místních... Odboj byl tvrdě potlačován se vší brutalitou jakou byla císařská armáda v těch časech schopna. Přiznávám, že o bojích na Tchaj-wanu jsem doteď neměl tušení. O to více jsem zíral na tu nesmírnou odvahu náčelníka Seediků a jeho můžů, kteří byli jakousi novodobou asijskou obdobou Williama Wallace. Opět jsem se přesvědčil, že odvaha, značná dávka naštvanosti, znalost terénu a těžkopřístupný terén sám, mohou dát těžce zabrat mohutně přečíslenému a moderně vybavenému protivníkovi. Zde několik set mužů s lehkými zbraněni a převážně s šípy, luky a mačetami odolávalo v džungli Japoncům s kulomety, minomety, dělostřelectvem a letectvem. O pěchotě s granáty a mnohem lepšími puškami ani nemluvě. Více se dočtete ve vyčarpávajícím komentáři lioncela. Já jen dodám, že ač film měl 276 minut, nenudil ani minutu. Užasle jsem zíral nejen na krvavé boje ztvárněné na jedničku, ale i na všechny ty tance a zpěvy domorodců. Jediné co bylo slabší byly digitální efekty, ale vem to čert! Já statečným bojovníkům pokládám na duhový most za 5 červených květů! * * * * * ()

Galéria (125)

Zaujímavosti (5)

  • Většina herců ve filmu pochází z domorodých taiwanských kmenů Seediq, Atayal a Taroko. Pro natáčení se všichni museli naučit jazyk Seediq, ve kterém je film částečně natočen. (Raztubyl)
  • Zástupcovia Taiwanu zvolili film Bojovníci dúhy ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2012. (MikaelSVK)
  • V roce 2003 sehnal režisér 90 tisíc amerických dolarů, aby natočil pětiminutový teaser, na kterém chtěl ukázat příběh filmu a získat finanční podporu pro celovečerní verzi. To se mu ale nepodařilo, přestože byl krátký film kritiky přijat velmi dobře. Avšak poté, co se Weiův film Hai jiao qi hao (2008) na Taiwanu stal druhým nejvýdělečnějším filmem historie, rozhodl se režisér k Seediq Bale vrátit, a tak v roce 2009 začala produkce celovečerní verze s rozpočtem 25 milionů amerických dolarů, čímž se stal snímek do té doby nejnákladnějším tchajwanským snímkem. (Raztubyl)

Reklama

Reklama