Kríž cti

Komorní drama z dob druhé světové války, které dává jasně najevo, co si o válce jako takové myslí. V hlavní roli: dřevěný lovecký srub, dva Angličané, tři Němci a nevlídné počasí zasněžených norských hor. Nejprve rivalita a strach z nepřítele, následně málo pravděpodobný náznak přátelství. Žádné „ti dobří“ a „ti špatní“, ale prostě jen setkání člověka s člověkem, který není vždy jen ve válečné pohotovosti. Konverzační kousek své kvality jistě má, herecké výkony jsou velmi solidní, dialogy nabízí mnoho úsměvných situací, ale emočně mě tenhle kousek prakticky minul a na vlaštovku ze Skandinávie je trochu moc „bez koulí“. (04.03.2013)

Já tomuto filmu nemůžu dát jenom čtyří hvězdy.Zaslouží si pět.Švédsko a Norsko ukazáli,že umí točit filmy.Film se začíná rozjíždět už od začátku,a to sestřelením jak německého,tak i anglického letadla.Je velmi pozoruhodné,že se Němci spolu s Angličany takto sžili dohromady.Snímek nekončí moc šťastně,ale to se koukněte sami,ať tady nedělám moc spoilerů.Prostě nenápadný,ale zároveň bomba film.Hodnocení:90% (17.04.2014)

V souvislosti s tímhle válečným filmem mne napadá moudro, které vyřkl snad Fridrich II. Veliký: ,,Kdyby mí vojáci začali přemýšlet, nezůstal by u vojska ani jediný." A přesně o tom je veskrze protiválečné drama norského režiséra Pettera Næsse. Příběh je velmi prostý - svedeni osudovou náhodou musí dvě torza znepřátelených sestřelených posádek, britské a německé, dostát jednoduchému úkolu - přežít v drsné severské krajině. Sami uprostřed kruté zimy, blízko polárního kruhu, v zemi věčného sněhu. To silné ale vetkli tvůrci jinam. Stejně jako v podobně bílém a podobně demýtizačním Stalingradu je porušena zažitá šablona v zobrazování německých vojáků a jejich protivníků, Němci tu nejsou exponováni a vykresleni apriori jako ti špatní a britská posádka jako ta správná strana, tvůrci zvolili neutrální a mnohem objektivnější pohled, potkají se sice dvě znepřátelené strany, ale tváří v tvář se tu střetává především člověk s člověkem, byť podvědomě, alespoň zpočátku, pod tíhou indoktrinace, sahá po zbrani. Jak se ale obě strany vzájemně lépe poznávají (a pomáhá jim v tom zejména fakt, že všichni Němci umí výborně anglicky...což je poněkud zvláštní ,,náhoda", kterou ale snad můžeme tvůrcům odpustit), dochází k překvapivému zjištění - ač oficiálně ve válečném stavu, dá se překvapivě dobře komunikovat. Navíc si severští filmaři neodpustili zajímavou paralelu - i britské impérium lze chápat tak trochu jako historickou analogii Třetí říše, samozřejmě bez stigmatu holocaustu, ale přeci jen v mnoha směrech srovnatelné ve své touze dobýt a ovládnout svět. Působivý, komorní, spíše konverzační a ve svém vyznění velmi silně protiválečně působící film... (06.09.2012)

Nemám najmenší dôvod považovať tento film za niečo viac, než za priemerné dielo. Myslím, že zo skutočnej udalosti sa dalo vyťažiť omnoho viac a bez vecných chýb a neprirodzených dialógov. Som presvedčený, že v situácii, keď ide ľuďom o život aj bez prítomných nepriateľských vojakov, sa ľudia rozprávajú o inom a inak. Zle som vnímal Deus ex machina, keď hrozilo, že dej sa na jalových dialógoch zastaví. Nález lyží, stínanie podperného stĺpu, objav debničky s dobrotami vo chvíli, keď im prestával chutiť výživný mach, nekomplikovaná amputácia, to všetko sú chyby, ktoré znížili môj dobrý dojem trvajúci do chvíle, keď torzá oboch posádok objavili loveckú chatu. Škoda, očakával som niečo v štýle Pekla v Pacifiku a dostal som televíznu nízkorozpočtovú inscenáciu. (20.02.2016)

Občas film sedne a vlastně ani nevíte pořádně proč. Mně se tu sešli tři aspekty, které když se objeví ve filmu i samostatně, jsou pro mě lákadlem. Druhá světová válka, zasněžená divoká krajina a příběh odehrávající se na jednom místě. Z mého pohledu tahle trojkombinace vyšla náramně, stejně jako volba herců. Příběh se dal samozřejmě odhadnout, ale díky již zmíněným aspektům, není tím nejdůležitějším. Na konci stejně dojdete k pocitu, že jsme opravdu všichni lidé, tak na co furt ty války. 9/10 (05.01.2013)