Futurologický kongres

Ďalší príspevok do rodiny filmov, zaoberajúcich sa víziou blízkej budúcnosti. Tá musí byť z princípu horšia, ako tá dnešná, pritom dnes je to o niečo lepšie, ako hocikedy v minulosti. Ale asi nás čoskoro čaká veľký zlom a expanzia civilizácie sa zastaví a začne zmršťovať. Inak by to nemohla byť kritika dnešnej spoločnosti. Na Futurologickom kongrese vám začne byť po čase jasné, že sa jedná o adaptáciu, respektíve film inšpirovaný iným dielom, ako pôvodným scenárom. No a nastávajú problémy typu chaos v deji, zmätočné podávanie informácií a nejasnosť významov. Na druhú stranu je film niečím tak netradičným v našich kinách, že minimálne fanúšikovia sci-fi ho zmeškať nemôžu. Ale pozor, podľa producenta Miramountu je sci-fi béčkový žáner pre menej mysliace publikum, čo sa dá chápať ako také malé vystrelenie si zo seba a možno aj malé alibi v prípade, že vás film neosloví. Veď predsa Folman si je vedomý žánru, v ktorom svoje myšlienky podáva. Podľa mňa je to samozrejme blbosť, pretože sci-fi je žáner, ktorým sa dá vyjadriť úplne všetko a je metaforicky nesmierne silný. Tak sa tvári aj Futurologický kongres a do istej miery mu to žeriem. (29.04.2014)

Když jsem náhodou v kině viděl trailer tohoto filmu, hned jsem zatoužil ho vidět. Už jenom jeho název FUTUROLOGICKÝ KONGRES mi přijde strašně zajímavý (snad i proto, že s předlohou obeznámen nejsem, neb sci-fi nečtu). A taky mě dostala ta songa Forever Young, pouštím si ji už druhý den pořád dokola a pořád se jí nemůžu nabažit. Jaké štěstí, že jsem do kina vyrazil nedotčen četbou komentářů k tomuto filmu zde na ČSFD! Když jsem se s nimi teď seznámil, moje znechucení dosáhlo vrcholu. Opět žasnu, co jsou někteří jedinci schopni napsat, a především proč vůbec chodí do kina na filmy, které se jim tak příšerně nelíbí a kterými tak ostentativně pohrdají. Snad si tím musí něco kompenzovat, jinak si nedovedu vysvětlit, jaké jiné potěšení jim může přinášet to, mají-li možnost (pseudo)intelektuálně roznést nějaký film na kopytech a vyjádřit nad ním ním tak intenzivní odsudek. Kristebože, já osobně se právě proto vyhýbám filmům, u kterých dopředu tuším, že by mě neoslovily, a pokud už na takový narazím, nemám i problém odejít z kina - život je příliš krátký, než abychom ho marnili sledováním mizerných filmů. Což po mém soudu o tomto filmu neplatí ani omylem, osobně se mi velmi líbil a přišel mi jako nesmírně inspirující a komplikovaná podívaná, kterou není možné docenit na jedno zhlédnutí. A tak jsem se jen nechal unášet do toho báječného světa a užíval si celý ten gejzír filmařské invence a osobitosti, kterou u většiny současné filmové produkce tolik postrádám. Osobně si netroufám tento film podrobovat nějaké intelektuální analýze, protože se k tomu necítím kompetentní, a tak se spokojím se dvojím konstatováním: není to film pro každého, ale pokud vám tak jako mně sedne, pak můžete být doslova unešeni. Původně jsem chtěl dát 4 *, ale když vidím některá nízká hodnocení ostatních, naschvál jednu * přidám. P.S. Výraz dystopie vyskytující se v některých zdejších komentářích slyším prvně - osobně jsem vždy měl za to, že antonymem utopie je antiutopie. (08.09.2013)

Jeden z tých filmov, kde je každá myšlienka prekypujúca nápaditosťou. Celé dve hodiny nám Ari Folman sprostredkúva fantastickú víziu budúcnosti, založenú na feromónoch, fantázií a umelosti. Stáva sa s toho perfektná satira nie len na filmový priemysel, ale aj úlohy človeka v spoločnosti a toho kde končí a kde začína jeho sloboda. Celý príbeh si pohráva so skutočnosťou. Máme tu veci, ktoré odzrkadľujú určité fungovanie sveta v ktorom sa príbeh odohráva a zároveň ho posúva na novú, zaujímavejšiu rovinu. Hovorím o animácií, ktorá určité ladí nie len fanúšikom Ralpha Baksiho, ale aj tým, čo za každou postavičkou hľadajú tú skutočnú( Eastwood, Cruise, Michael Jackson), čím sa táto rovina stáva omnoho zábavnejšou než tá hraná. Obidva kooperujú bez výraznejších prešľapov. Čo vo filme nefunguje, je ale stotožnenie. Robin Wright je síce super herečka, ale jej chovanie je podporené akousi bizarnosťou a strachom, ktorému za celý príbeh nemá kedy čeliť. Chýba tam dramaticky vyhrotená situácia. Tým pádom sa z celého filmu stáva ukecaná záležitosť. Všetky myšlienky sú síce múdre a robia z filmu príbeh presýtený posolstvami a podobenstvami, ale potrebný presah nevytvorí. Skvelá hudba Maxa Richtera, je ale naopak obrovským zadosťučinením. Malý veľký film, ktorý keď niekto objaví, môže objaviť niečo skutočne úžasné, alebo sa bude neuveriteľne nudiť. (17.02.2014)

Zajimavy namet, na kongres jsem se tesil. Bohuzel, dej filmu v animovane casti se ztraci... Verim, ze ten pribeh sel napsat lepe. Ale originalitu nelze vytknout, vize beznadejne budoucnosti vypadala taky realne.-). Hezka hudba Maxe Richtera, Robin Wright vnimam ve sve generaci jako jednu z nejkrasnejsich herecek. Skoda, potencial byl velky. (27.04.2022)

Metaforické exhibování, míchající chutě věčného mládí, náročnosti oddané, zralé mysli věcí Sirael. Slyšení vzpurné marionety s lidským přesahem. Svět pod hlavou točící se výhradně na hraně, animovaně. Tvorba předstíraných tvarů emocí na klíč. Sémiotické odkrytí zastíraných pleší. Odešla "životnost" ducha i duší, zůstala jen iluzivní hudba, povrchní salva, převlékající se existence dík ampulce uměl/eck/é inteligence... Obhajoba sebe sama, obhajoba herce jako živého člověka, který nevyšel z módy. Jeho zkušenosti, možnosti, energie, jsou těmi želízky v ohni, ingrediencemi kultury, a ne virtuální pocity, ony bezkrevné emoce aranžované figuríny, vytvořené technologickou pamětí doby, uchovávané pro zhýčkanou smetánku, zlenivělé publikum budoucí éry. (01.03.2017)