Requiem for Detroit?
Réžia:
Julien TempleObsahy(2)
Vzestupy a pády automobilové metropole. Bývala to výstavní síň amerického průmyslu. Velké prosperující město, kde se vyráběla slavná americká auta. Právě tady spustil Henry Ford v roce 1913 první automatizovanou linku na výrobu automobilů. Dnes tu z někdejší slávy nenajdeme nic. Jsou tu desetitisíce opuštěných domů a tisíce obrovských prázdných továrních hal. Pohled na město připomíná apokalyptický výjev. Panuje zde obrovská kriminalita. Historie města ovšem zůstává esencí dějin celých Spojených států. I tady docházelo po celou dobu ke střetům bílého a černého obyvatelstva, i tady se věčně dohadovali zaměstnavatelé s odboráři, i tady lidé prožívali hospodářský rozkvět i propady. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Jojo, za všechno můžou bílí sahibové a cyklisti. Američani si zpackali "americký způsob života" tím, že si nechali vzít svoje auťáky a začali jezdit v japonských hnidách. Černí bratři pak včas pochopili, že koks vynáší víc jak automobilový průmysl. A bude hůř milé děti, nevěříte? . . . Americký sen je prý mrtev. Nu, Američani si aspoň užili ta desetiletí tvůrčího reálného kapitalismu, že... - - - P.S. A že to zase zlehčuju? A že jsou furt ty krize?? A komu to všechno slouží??? . . . Amen. - - - - - (Poprvé viděno 18.5.2013 na >předsmrtném prostoru< , hodnocení 21., komentář zde se zívnutím jako třetí - 18.5.2013) ()
Od industrialismu přes postindustrialismus k agrárnictví. To je naše budoucnost? ___ Detroit jako město zrodu velkého konzumu, amerického snu pro každého, rychlého kočovného života na kolech, společenského rozdělení v podmínkách demokracie, monovýroby a úzké specializace a odlidštění práce. Až se rozpadnou papírové domky a les pohltí město, velké kamenné budovy budou vypadat podobně jako zarostlé chrámy v asijských džunglích ... pokud nebudou dříve rozebrány na cihly pro zahrádkářské domky a hlavně ploty. I moderní ruiny mají kupodivu své kouzlo a půvab. ()
Už v Policajtovi v Beverly Hills bylo řečeno: "Detroit musí být velmi nebezpečné město, pane Foley", ale Axel nic neříkal o tom, jaká je tam měsíční krajina, hotový Černobyl. Kdysi pyšná metropole, dnes opuštěné továrny, školy, vybydlené domy, nárůst kriminality, ztracená budoucnost ... stejně jako v přírodě, když nepatrná změna klimatu, může zatřást s celým ekosystémem. Běhal mi z těch všech aspektů a dopadů podtržených výborně dosazenou hudbou mráz po zádech. Jediné, co tomuto skvěle natočenému dokumentu vyčítám, je, že mohl být delší. ()
Náhled do post-industriální budoucnousti světa, kde "vylidněná" centra velkoměst vypadají jako válečné zóny, 37 procent rezidentů žije pod hranicí chudby a takřka 50 procent tamější populace je negramotná. Korporátní Amerika "bez amerického snu", který při vidině obrovských zisků nekompromisně pohřbila "Velká detroitská trojka". Detroit by měl posloužit jako učebnicový příklad pokřiveného jednodimenzionálního plánování (výroba aut) a vratkého socio-kulturního experimentu (rasová segregace), přičemž "arzenál demokracie" a "motor Ameriky" zřejmě urbánní zemědělství nespasí, ač je to přinejmenším krok správným směrem (alespoň co do socializace a disciplinace společnosti). ()
Dokumenty (zatím?) nekomentuju, protože to už by mi z toho psaní asi hráblo, ale tenhle mě natolik zaujal, že musím. Neměl jsem totiž až dodnes o umírání Detroitu ani potuchy. Takže tedy pro mě velké překvapení i velká zajímavost. O příčinách pádu města se ve filmu mluví dost, tedy jen krátce k těm následkům - po zhlédnutí filmu a po přečtení si nějakých dalších informací nechápu, že v tomhle vybydleném a "afrikanizovaném" městě ještě stále zůstává oněch deset procent bělochů, stejně jako bych nechápal třeba to, kdyby žilo deset procent bílých v Chanově. Ona možná ta realita nebude zase až tak extrémně nesnesitelná, jak nám ji tvůrci vylíčili... Vždyť tam přece musí nějací lidi chodit třeba i do práce a vydělávat love, protože koho by tam potom ti negramotní negři na ulicích přepadávali, že jo... Neradostný dokument, Mogadišo uprostřed Severní Ameriky... A za všechno může rozporuplná osoba Henry Ford, který byl na jednu stranu celoživotně postižený chorobným antisemitismem, ale natáhnout do "bílého" města desítky tisíc zaostalých zulukafrů z Jihu mu rozpaky nečinilo... Ovšem jedno pozitivum na celé situaci vidím - až budou hollywoodští zase točit nějaké epické postapo, nemusejí stavět drahé kulisy, ale můžou přijet natáčet exteriéry sem. ()
Galéria (9)
Fotka © BBC
Reklama