Réžia:
Pavol BarabášScenár:
Pavol BarabášKamera:
Pavol BarabášHudba:
Martin MAOK TesákObsahy(1)
Fotograf Ivan Bulík prešiel Afriku skrz na skrz. Jeho sen je však stále v nedohľadne: túži nájsť a zachytiť život a zvyky najmenších ľudí planéty - civilizáciou nepoškvrnených Pygmejov. Začína hľadať v Stredoafrickej republike, kde ho miestni domorodci prevedú cez hranice vojnou zmietaného Konga. Pri dobrodružnom prechode močiarov sa vyhýba miestnym rebelom, pozoruje pralesné slony i nížinné gorily. Nakoniec sa mu sen plní. Hlboko v džungli sa s priatelí s kočujúcimi Pygmejmi, ktorí ho zaučia do tradičného spôsobu života lovcov a zberačov. Ich radosť z hudby, tanca a života sa zdá nekonečná. Sú to skutočné nahé deti džungle ohrozované nielen jedným z najväčších vojnových konfliktov od čias II. svetovej vojny, ale aj našou civilizáciou, ktorá necitlivo valcuje všetko tradičné... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Naša nesťastná civilizácia by si mala pozrieť túto rozbušku radosti zo života a uvedomiť si akú krásu ničíme. Pavol Barabáš je špička. To s akou vervou sa s kamerou zmieta v pralese je super. Navyše je to príjemný a skromný chlapík, ktorému stačili tri baterky do kamery, aby vykúzlil obrazy neprebádaných zákutí Konga a špeciálne života Pygmejov. Škoda zbytočných nechutných klišé v rozprávaní Roberta Rotha, navyše ktorého farba hlasu mi k dokumentom o Afrike nie veľmi sedí. ()
Dokument, který nepokládá žádné politické a podobné otázky,pouze ukazuje způsob života lidí, který za pár let zmizí jako pára nad hrncem. ()
Posledné chvíle jednej dlhej éry týchto sympaťákov (nielen niektoré zvieratá sú ohrozeným druhom). Pekne myšlienkovo okomentovaný, cesta s toľkým nebezpečenstvom a energiou. Prvý film od tohto obrovského dobrodruha, to treba napraviť. Najlepší film na tohtoročnom festivale expedičnej kamery. A teraz kto je necivilizovaný... ()
Mega záležitost. Autor trávil dlouhé týdny v džungli, žil s pygmeji, až se mu podařilo proniknout do podstaty jejich světa. Tenhle dokument má opravdu hloubku, nastavuje zrcadlo a nutí přemýšlet. Pavol Barabáš získal mojí pozornost. ()
Paľovi Barabášovi se podařilo natočit výtečný, vesměs pozitivně laděný dokument, který je oslavou života lidí, s nimiž bychom nechtěli svůj styl života vyměnit ani za nic. Škoda, že si neodpustil závěrečný úprk před ozbrojencem. Nějak nejsem ochoten mu tohle uvěřit. Mám tušení, že to je možná jen vymyšlená dramatická vsuvka. ()
Tento film se do cestovatelského festivalu expediční kamery hodil asi nejvíce. Je krásně vyobrazena Afrika a její malá skoro zapomenutá civilizace Pygmejů (až na neustálé natáčení povislých prsou Pygmejek). Cestu do nitra Konga prožíváte s Barabášovo partou až do úplného konce, kdy musí utíkat před vojáky. Je to celé trochu nasáklé myšlenkami "Musíme pomoct Africe." a "Třiďte odpad!" Filmu to však neubírá na kvalitě. Dokonce mě to nutilo nad tím i chvíli přemýšlet (a to nemám tyhle myšlenky rád). ()
Ten slovenský komentář opravdu bral za srdce. Rozumný, jednoduchý, bohužel i smutný. Zmínka o západních společnostech, ničících domov těchto jednoduchých lidí, kteří mohou být daleko lepšími lidmi, než my "vyspělí" lidé, byla velmi trefná. ()
Reklama