Réžia:
Juraj LihositScenár:
Dušan DušekKamera:
Vincent RosinecHrajú:
Braňo Mišík, Elena Podzámska, Stanislav Dančiak, Jitka Zelenohorská, Viliam Polónyi, Miroslav Noga, Dagmar Sanitrová, Bohumil MlsnaObsahy(1)
Děti na prahu puberty bývají citlivější i vznětlivější, objevují se první milostná okouzlení i zklamání v lásce. Jsou jim protivné rodičovské rady, zejména pak otcovo očekávání, že půjdou v jejich stopách. V tomto případě se mladičký chlapec marně snaží otce přesvědčit, že vysněný fotbalista z něho nebude. Zaujme stylizace do lyrické polohy, která do příběhu vnáší ozvláštnění, chce se tak přiblížit dětskému vnímání. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (16)
Z tohto filmu srší dobrá rodinná pohoda a pôsobí ako balzam na dušu. Hoci sa riešia chlapčenské problémy v puberte, či rodinné vzťahy, všetko je milé a uvoľnené. Lihositov vstup medzi mladých sa vydaril a úspech bol potvrdený aj neskorším filmom Vlakári. Všetko pod taktovkou scenáristu Dušana Dušeka. ()
Sojky v hlave, prvé lásky... Poměrně slušně natočený vhled do duše dospívajícího chlapce, jehož Achillovou patou je dobový schematismus diktující nuceně bezkonfliktní pohled na choulostivou životní etapu a umělecký koncept, který jakoby chtěl nahradit emocionální plochost normalizovaného filmu hudbou Miro Žbirky a Petera Nagyho, což (zvláště dnes po letech) tak strašně nefunguje... ()
Pre mňa úžasné prekvapenie. Dušan Dušek je pán spisovateľ a jeho podieľ na filmoch v 70 a 80 rokoch je podstatne výraznejší ako u rovnako dobrého spisovateľa Rudolfa Slobodu. Jeho tandém s Hanákom dopomohol k vzniknutiu Rúžovým snom a filmu Ja milujem, ty miluješ, ktoré považujem za najlepšie filmy najhoršieho obdobia v slovenskom filme. Sojky v hlave sú film o dospievaný, prvých láskach - Elena Podzámska bola nádherná ako dievčatko(nie pedofilným spôsobom) - a o problémoch s ktorými sa musia vysporiadať hlavný hrdinovia. Samozrejme, že to nemá žiadny dramatický vrchol, ale je to rovnako ľudský pohľad aký mal Solan so svojim A pobežím až na kraj sveta. A obsahuje to omnoho viacej úprimnejších nuáns ako Štefankovičovej Čarbanice. Pre mňa príjemné prekvapenie, ku ktorému sa vždy rád vrátim a ktorému v mnohom dopomáha aj krátka minutáž a otec v podobe Stana Dančiaka. Na obdobie jasný nadpriemer. ()
Nedivil bych se, kdyby se ten Dančiakův otec za pár let probudil s kudlou v zádech, kterou mu tam zapíchl jeho syn... Protože takovýmhle způsobem podlamovat sebevědomí svým potomkům a ničit jejich důstojnost, to se jen tak nevidí. (např. králík, fotbal) Zejména mi připadá neuvěřitelná scéna, kdy říká staršímu synovi, aby napráskal tomu mladšímu, protože přišel pozdě domů - by ho mohli okamžitě vzít do koncentráku - jako strážného. Zajímavá je natočena také scéna rozčesávání Eleniných vlasů a pak to, jak se starší bratr přizná ke vztahu... to tak nějak kapánek pedofilií zavání. PS: U Nogy fakt platí nomen omen, má účes jak noha! ()
Myslím si, že v rámci socialistických tvorivých mantinelov pre rodinné filmy, sú Sojky v hlave nadpriemerným počinom, pretože do nich nezasiahla ideologizácia ani schematizácia. Dušekove prózy bývajú náznakovo erotické. Prekvapivo sa toho režisér nezľakol, čo bola v roku 1983 skutočná odvaha. Réžia má tiež náznaky experimentu až som občas mal pocit, že to režíruje Jakubisko. ()
Zaujímavosti (1)
- Natáčanie filmu prebiehalo v Bratislave, Pezinku a Starej Turej. (dyfur)
Reklama