마이웨이
My Way
Réžia:
Je-gyu KangKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Dong-joon LeeHrajú:
Dong-gun Jang, Džó Odagiri, In-kwon Kim, Tae-kyeong Oh, Hee-won Kim, Si-hoo Kim, Jeong-wook Kwak, Ji-han Do, Ho-jin Cheon, Bingbing Fan, Seong-beom Kim (viac)Obsahy(2)
Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Musím dát předchozím komentujícím za pravdu, že trochu přehnané to bylo. Nicméně, to samé se dá najít v mnoha amerických a ruských (sovětských) filmech, takže proč by to tady mělo zrovna vadit? Vážně by mě ale zajímalo, co všechno bylo podle skutečného příběhu. Cesta to byla vskutku trnitá, Meresjev by bledl závistí. ()
Korejec a Japonec v dětství přátelé, pak díky špatné souhře náhod nepřatelé, ale projdou japonskou, ruskou i německou armádou a stanou se opravdovými přáteli. Na základě skutečné události je to zajímavá životní pouť a osud obou. Film má reálně a dobře natočené bojové scény. Dva velcí běžci se bohužel společně konce války nedočkají. ()
Je to skvelý vojnový film z juhokórejskej produkcie. Má vynikajúci príbeh o juhokórejskom maratóncovi, ktorý behom japonskej okupácie zažíva športovú nepravodlivosť na úkor hlavného rivala, svojho japonského známeho a po nepokoji je spolu s mnohými priateľmi prinútený vstúpiť do japonskej armády, s ktorou sa má zúčastniť bojov proti Rusom, kde sa opäť stretáva aj s ním, ale okolnosti ich prinútia niekoľkokrát zmeniť stranu a behom spoločných zážitkov si k sebe postupne nachádzajú cestu. So spracovaním som veľmi spokojný, príbeh ako celok je nadmieru vydarený, počas celej tejto výrazne nadpriemernej dĺžky som sa ani na okamih nenudil, stále sa niečo deje a aj kvôli zaujímavej rozmanitosti, keď je hlavný hrdina nútený bojovať v troch rôznych armádach sa na to veľmi dobre pozerá. Síce niekoľko prvkov sa dalo ešte vylepšiť, napríklad prechod hlavného hrdiny medzi zajatcom na Sibíri a ruským vojakom v Stalingrade mohol dostať viac priestoru, ale hlavne ten trojročný skok medzi Stalingradom a Normandiou je až príliš veľký časový úsek, ktorý by som chcel poznať, ale inak tomu nemám čo vytknúť. Chémia medzi hlavným duom nie je až tak silná, ako by som chcel, s hlavným hrdinom nemám žiadny problém, ten je ideálny, ale pri jeho novom priateľovi, japonskom vojakovi sa to dalo ešte vylepšiť, hlavne prechod jeho postavy medzi fanatickým vlastencom a slušným mužom nepôsobí až tak prirodzene, ale nie je to nič, čo by mohlo výraznejšie prekážať. Akcie je tu priemerné množstvo a je perfektná. Je až mimoriadne veľkolepá, oceňujem viacero skvelých uchvatných záberov na celé bojisko, perfektne natočená, pomerne nápaditá, síce mnoho prvkov sa už dalo nájsť v podobných filmoch, ale viacero nových poteší a aj správne drsná. Nájdu sa tu tri výraznejšie bojové sekvencie, síce boj v Stalingrade pôsobí skôr ako kópia úvodu z Nepriateľa pred bránami, ale aj tak sa na to pozerá skvelo, lepšia je Normandia, ktorá je perfektná, samotnému vyloďovaniu sa až tak moc nevenuje, ale celá táto akcia je vynikajúco podaná, hlavne hromadné bombardovanie je úžasné, ale bojovým vrcholom filmu v rámci veľkolepých scén je rozhodne boj s Rusmi s hromadným nasadením tankov, síce táto akcia ako celok pôsobí trochu nelogicky, ale to je to jediné, čo sa tomu dá vytknúť, sú tu perfektné spôsoby ničenia tankov, plno skvelej akcie a je aj dosť drsná, hlavne to prechádzanie tankov po živých vojakoch. Ale aj tak sa mi najviac páči vynikajúca scéna nástupu sniperky proti lietadlu, perfektná práca kamery, pôsobivá hudba, jednoducho nádherný heroický moment. A môžem povedať, že akcia z tohto filmu patrí medzi to najlepšie, čo som vôbec vo vojnovom žánri videl. Herecké obsadenie sa mi páči, výborný Jang Dong-Gun v hlavnej úlohe, dobrou voľbou je aj Joe Odagiri, ktorý to zahral dobre, ale ako som spomínal, jeho postava sa dala podať aj o niečo lepšie, potešila aj Bingbing Fan v úlohe sniperky, ktorá ale nemala moc priestoru a viacero známych tvárí vo vedľajších úlohách. Čo sa týka réžie, tak síce emócie nefungujú až tak silno, ale inak je prvotriedna a technická stránka je dokonalá, rozpočet je vidieť, kľudne by som to označil žánrový vrchol. A nesklamala ma ani hudba. Síce My way nie je až tak dokonalý film, ako na mňa pôsobil z traileru, ale po treťom pozretí môžem s čistým svedomím dať plné hodnotenie. Nejaké zápory sa tu nájdu, ale všetko to sú skôr len detaily. Po už asi neprekonateľných Putách vojny je to druhý najlepší vojnový film, aký som zatiaľ videl. 86% () (menej) (viac)
Povedený korejský snímek, který se nemá za co stydět. Sportovně válečný film, který svým stylem strčí do kapsy většinu válečných filmů americké produkce. Osud prověří dva maratonské běžce jak na běžecké dráze, tak na válečném poli. Snímek je velkolepý po stránce výpravy, válka je tu ukázána nad míru realisticky a z historického hlediska jde určitě o perlu, jelikož u nás se ví jen málo o válkách na území Koree, Japonska a asijských zemích celkově. MÁ CESTA je napínavé drama, které i když má přes dvě hodiny vás nudit nebude. Jsou tu sice momenty charakteristické pro asijskou filmografii, pro nás evropany až přehrávané emoce, teatrální gestikulace aj. Komu tyhle znaky asijského filmu vadí, bude je muset přetrpět nebo je přehlížet, ale věřte, že oproti jiným asijským snímkům je tady těchto momentů velmi málo a nejsou tak rušivé. Osobně jsem byl mile překvapen a nadmíru spokojen, jelikož jsem takhle dobrý film opravdu nečekal. Za ukázku z historie, zvládnuté drama, perfektní výpravu a reálnost bitev dávám 4 hvězdy. ()
Velkolepe pateticke nic. Je-gyu Kang dostal k dispozicii stedry rozpocet, takze vyprava je pôsobiva a bojove sceny vyzeraju ovela velkolepejsie ako pri jeho minulom vojnovom opuse Taegukgi. Zaroven ale posobia umelo. Aj ked sa krvou a brutalnymi scenami nesetri, tak pocit, ze je vojna hnusna to vo vas ani na chvilu nevyvola. Cele je to natocene prilis cool a sexy v style Michaela Baya. Za to, ze to vo vas nevyvola ziadne emocie, moze do velkej miery aj zapletka, ktora je tentokrat podstatne menej zaujimava ako v pripade famozneho Taegukgi. Pribeh o dvojici maratoncov zo znepriatelenych narodov, ktori od malicka superia o to kto je z nich lepsi a ktori sa po rôznych vojnovych uskaliach skamaratia je podany prilis skratkovito a povrchne. Ani na sekundu som im ten prerod neveril. Okrem nich dvoch tu ma vacsi priestor uz len kamarat korejskeho hlavneho hrdinu, ktori ako jediny absolvuje zaujimavy vyvoj charakteru a jeho linia v Ruskom lagry bola miestami fascinujuca. Presny opak sterilnej ustrednej zapletky. Vdaka tomu chyba poriadna stava aj bojovym scenam, pretoze neustale sledujeme ako sa mydlia dve superiace armady prakticky anonymnych vojakov s tym, ze sa obcas vo vrave mihne nasa ustredna dvojka, ale vam je u prdele ktora strana vyhra. Dokonca mate problem fandit aj tym objektivne kladnym stranam, lebo nasi hrdinovia väcsinou bojuju na nespravnej strane. Fakt divny film. Sice je vraj podla skutocnych udalosti, ale potreboval by poriadny zasah od dramaturga. Este ako tak fungovala prva neskutocne pateticka polovica, ale v druhej sa tak brutalne skakalo v deji, ze to vôbec nefungovalo a finalna bitka v Normandii na mna posobila ako zla parodia. Vdaka nizkym ocakavaniam sice ani nie som nastvany, ze som si film pozrel a niektore fragmenty z bojovych scen som si celkom uzil, ale napriek tomu by som film asi nikomu, kto nema absolutne nenarocny vkus, neodporucil. Nestoji to ani za jedno pozretie.5/10. ()
Galéria (230)
Fotka © Toei Company
Zaujímavosti (6)
- Při útoku v Zhedovsku je možné u několika německých obránců zahlédnout kolumet MG-42, přičemž při příjezdu do města uvede titulek, že je rok 1941. Zmíněný kulomet byl ovšem záváděn k jednotkám až v druhé polovině roku 1942. (bejkovec)
- Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)
- V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
Reklama