Ďábelské líbánky

Mít po boku atraktivní ženu je pro muže výhrou. Vlastimil Brodský ovšem záhy bude litovat, že manželský svazek uzavřel s Janou Brejchovou. Vražedkyní. Legendární režisér Zdeněk Podskalský je záruka dobré a chytlavé komedie. Tentokrát se utrhl ze řetězu. A stálo to za to. Se scénářem mu asistoval Jaroslav Dietl, což je vzhledem k nastalé době utahování tvůrčích šroubů docela zajímavý paradox. Dietl je totiž autorem většiny normalizačních seriálů. Film vznikl na začátku normalizační éry, kdy se jakékoliv odchylky od plnění systémových rudých plánů absolutně netolerovaly. A přesto je tento film naplněn až po okraj takovými provokativními nápady, až se zdráhám uvěřit, že prošel kontrolou a byl zachován jeho výsledný tvar. Brejchová vynáší samé extravagantní modely západního stylu, Brodský představuje výzkumného pracovníka, tedy žádnou dělnickou třídu, navíc nevzorného, neboť je zpočátku vyšetřován pro úkladnou vraždu své asistentky (Iva Janžurová). Policie a její vyšetřovatelé jsou také mimořádně nevšedně pojati. Jan Libíček s Jiřinou Jiráskovou připomínají spíše tajné špiony. A pochopitelně éterem občasně prolétne dovedně skrytá narážka na politický režim. Václav Neckář interpretuje píseň, jejíž text je poskládán z názvů tehdejších písničkových hitů. Vrcholem je scéna, ve které napochodují před konsternované diváky Bouše (Josef Vinklář) s Mrázkem (František Filipovský), postavy staromilských vyšetřovatelů z jiné filmové éry (Hříšní lidé města pražského). Nejustálenější a nejpevnější, ale neméně rafinovanou podobu má film v okamžiku, kdy se dění přesune na hájenku na Šumavě. Série několika pokusů ze strany Brejchové usmrtit Brodského je naprosto nevídaná nálož. Podskalský natočil film, který je stár přes půl století. Srší z něj neopakovatelná originalita a neskonalá tvůrčí energie. Hlavní herecké duo je vynikající. A každá vedlejší postava má ve filmu své dovedně zakomponované místo. Lituji jen, že film byl natočen v černobílém formátu. 8/10 (22.02.2023)

"Taky zmije?" "Jo. Byla přivázaná za vocas a tudíž pěkně nasraná." Při sledování tohoto filmu jsem nemohl uvěřit vlastním očím. Vlastmil Brodský je standardně výborný, stejně jako Jan Libíček. A propos, tohle je další potvrzení toho, že tito dva pánové tvořili naprosto dokonalou komickou dvojici. Copak je tu dál? Spousta černého humoru, spousta situačního humoru, spousta slovního humoru, možná nejlepší role Jany Brejchové, v této době ještě stále velice pohledná Jiřina Jirásková a její sarkastický humr, a samozřejmě, last but not least pánové Bouše a Mrázek: "K službám, pane rado..." Sice to není tak skvostně geniální jako Světáci, ale stejně se jedná o parádní vtipnou jízdu bez dobově poplatných prvků a se skvělým obsazením... (03.03.2009)

Takový malý filmový důkaz o tom, že ani v období české Nové vlny se netočily jen samé filmové skvosty a že kvalitní herecké obsazení ještě nutně nemusí znamenat kvalitní film. Zdeněk Podskalský zfilmoval námět manželské herecké dvojice Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, které do své komedie také obsadil...a bohužel jen potvrdil, že to byl takový Zdeněk Troška své doby...(který točil především ,,pro diváky"). Místy hodně laciné, místy bez humoru, on ani sám scénář není bůhvíjak nosný a silný - připomíná mnohdy ozvěny dobově populární české crazy komedie a spoléhá především na obsazení osvědčených tváří, které zřejmě všechno zachrání... Mnohé se jim ale zachránit nepodařilo... Zdeněk Podskalský však někdy dal vzpomenout i na to, že natočil i geniální filmy (Světáci, Bílá paní...) - aluze na modrpartu rady Vacátka (pánové z ,,pětky", Mrázek a Bouše, se osobně ve filmu také objevili), reflexe politických procesů padesátých let (,,dostanete provaz, ale než vás rehabilitují, budete již dávno z kriminálu zpátky...") či hudební stránka filmu s několika ,,živými" písněmi Václava Neckáře. Ďábelské líbánky zkrátka nejsou až tak úplně ďábelské, jak by se podle doby vzniku a hereckého obsazení dalo čekat... (27.12.2007)

Tohle že vzniklo v roce 1970, za počínající normalizace? Neuvěřitelné. Intertextovost, ironie, velmi velmi sexy Jana Brejchová, kapitán Libíček a "Taky zmije? Ano, a protože byla přivázáná za ocas, byla pěkně nasraná." o atomových krytech které byly určeny k výbuchu za úplně jiných okolnostech nemluvě. (28.12.2007)

Kromě půvabů Jany Brejchové (v jedné scéně dokonce letmo odhalí prsa) to už dnes nemá moc co jiného nabídnout. Dějově je to zcela nesmyslné, a co je nejhorší, i dost nudné, a když si k tomu vezmu ty Neckářovy otravné hudební vložky, jen se utvrzuji v tom, že kdybych to i nadále neznal, o nic bych nepřišel. (15.05.2023)