Sudor frío

Když nezapočítám závěrečné titulky, film má 74 minut, což je naprosto optimální stopáž na rozehrání nějakého pořádně atmosférického pekla. A taky že jo. Bez zbytečné omáčky se vrhneme do podivného baráku uprostřed předměstí, kde nás zákonitě zmáčejí litry studeného potu. Že psychopati a nitroglycerin je kurevsky šílená kombinace, o tom se přesvědčí skupinka hlavních hrdinů, kteří budou mít kromě mokrých spoďárů i plné ruce práce, aby vyvázli se zdravou kůží. Bogliano tentokrát sází na hutné napětí, slušné lekačky, dravou hudbu, co vám zaručeně zrychlí tep, a v neposlední řadě i několik perfektních zpomalovaček, v níž efektně vybuchuje nitrák a z lidí dělá sekanou. Pro režiséra je tohle určitě nesmírně jistý krok dopředu, a já si ho tak zapisuju do mýho seznamu přísně střežených tvůrců. (31.05.2011)

Asi tak tisíckrát zajímavější snímek než Boglianův předchozí amatérský brak, nicméně dojmy z něj mám velmi rozporuplné. Každopádně jsem rád, že se tento argentinský hororový talent publiku trochu otevřel, takže jeho novinka může zaujmout nejenom fanoušky "100 způsobů jak někoho znásilnit" ;-), ale i fanoušky filmařiny jako takové. Způsob, jakým snímek kombinuje výtečnou hudbu s detailními záběry na "orosenou" lidskou kůži, vyvolává v divákovi velmi nepříemné silné pocity, skoro jako kdyby byla "orosená" jeho kůže. A vůbec, celé je to velmi atmosférické a znepokojivé, scény se sklepními obyvateli jako by vypadly z mých nočních můr. V určitých momentech to zkrátka šplhá ke čtyřem hvězdám. ALE! Ten děj je prostě tak neuvěřitelně pochybný, vykonstruovaný a nepravděpodobný! Kladné a záporné postavy se v jednom baráku vytrvale míjí ještě komičtěji než v tomto filmu a u chatování s evidentním skoro-umrlcem už jsem si fakt nahlas říkal wtf (přestože je ona scéna VELMI efektní). Nehledě na to, že celá ta zápletka je pofidérní už od základu. Určitě ten film doporučuju, ale nečekejte zázraky. (23.05.2011)

Poslední dvaja prívrženci "Skupiny G antikomunistickej Argentínskej aliancie AAA" majú prenajatý starší dom na jednej z tichých ulíc Buenos Aires. Časy okolo roku 1975, kedy bolo mučenie či trýznenie ľudí pri vypočúvaní úplne bežné, sú dávno preč. Obaja navonok starší, nevinní muži sa však svojej "záľuby" nevedia zbaviť. Tento krát však volia najjednoduchší spôsob, ako získať obete pre ich hrádky. Internetové zoznamky ponúkajú neobmedzené možnosti. Jednou z nich sa stala aj priateľka mladého muža, ktorý je pre jej záchranu ochotný urobiť čokoľvek. Na počudovanie, ma tento film zaujal viac ako som čakal. Síce neponúka nič výnimočné, ale hrádky s chemikáliami vo mne vždy vzbudzovali rešpekt a odpor. Pár scén Vás určite zaujme. Vo filme sa nájde aj niekoľko nelogických vecí, či krokov osôb, no je to horor, takže tento žáner si to z časti môže dovoliť. Z môjho pohľadu nakoniec ide o hodnotenie silných 3 hviezd - 65%. (17.05.2013)

Mladý režisér A. G. Bogliano po vydarenom No moriré sola opäť povrdil svoje kvality a oddanosť hororovému žánru. Jeho Sudor frío sa medzi dnešnými torture porn určite nestratí a kľudne môže konkurovať nákladnejším filmom z americkej produkcie. Samotný príbeh je síce jedna veľká absurdita - je sotva uveriteľné, že dvojica starnúcich sadistov by niekoľko desaťročí bez povšimnutia okolia či polície v obytnom mestskom dome realizovala svoje extrémne zvrhlé hrátky, zahrňujúce vraždenie, mučenie, používanie výbušného nitroglycerínu či uschovávanie kanibalských ľudských kreatúr v pivnici... O ten za vlasy pritiahnutý scenár tu ale nakoniec príliš nejde, nakoľko Sudor frío boduje najmä čo sa atmosféry, napätia a hororových elementov týka a ten nápad s nevyspytateľným nitrákom je tiež dobrý. Na Boglianovi mi je navyše sympatické, že na rozdiel od mnohých svojich filmárskych kolegov dej svojich snímiek nesituuje kdesi do východnej Európy či na Balkán, ale do jemu spriaznenej Argentíny, ktorú v nich vykresľuje ako drsný kút sveta, v ktorom nie je núdza o násilníkov a deviantov všetkého druhu. (29.07.2011)

Adrián García Bogliano tentokrát již v profesionálním provedení s dostatečným rozpočtem dokazuje, že nemá talent jen na experimentální šílenosti a zvrácené násilné sexploitery (No Moriré Sola). V tomto filmu vše staví na maximálně možném napětí, hrůze, několika lekačkách, atmosféře a špičkové hudbě. Jeho první profesionální kousek je výtečný, některé scény a kamerové záběry mne fakt dostávaly, sympatické postavy, hlavně dvě holky, fakt krása ...Bogliano má jednoznačně talent, doufám, že ho bude rozvíjet dál. Tohle je pecka, ale na plný počet to úplně není (je to hodně krátké a více GORE by neuškodilo). (22.05.2011)