Cold Sweat
Obsahy(2)
Poslední dvaja prívrženci "Skupiny G Antikomunistickej argentínskej aliancie AAA" majú prenajatý starší dom na jednej z tichých ulíc. Časy okolo roku 1975, kedy bolo mučenie či trýznenie ľudí pri vypočúvaní úplne bežné, sú dávno preč. Obaja navonok starší, nevinní muži sa však svojej "záľuby" nevedia zbaviť. Tentokrát však volia najjednoduchší spôsob, ako získať obete pre ich hrádky. Internetové zoznamky ponúkajú neobmedzené možnosti. Jednou z obetí sa stala aj priateľka mladého muža, ktorý je pre jej záchranu ochotný urobiť čokoľvek. (*CARNIFEX*)
(viac)Recenzie (49)
Mladý režisér A. G. Bogliano po vydarenom No moriré sola opäť povrdil svoje kvality a oddanosť hororovému žánru. Jeho Sudor frío sa medzi dnešnými torture porn určite nestratí a kľudne môže konkurovať nákladnejším filmom z americkej produkcie. Samotný príbeh je síce jedna veľká absurdita - je sotva uveriteľné, že dvojica starnúcich sadistov by niekoľko desaťročí bez povšimnutia okolia či polície v obytnom mestskom dome realizovala svoje extrémne zvrhlé hrátky, zahrňujúce vraždenie, mučenie, používanie výbušného nitroglycerínu či uschovávanie kanibalských ľudských kreatúr v pivnici... O ten za vlasy pritiahnutý scenár tu ale nakoniec príliš nejde, nakoľko Sudor frío boduje najmä čo sa atmosféry, napätia a hororových elementov týka a ten nápad s nevyspytateľným nitrákom je tiež dobrý. Na Boglianovi mi je navyše sympatické, že na rozdiel od mnohých svojich filmárskych kolegov dej svojich snímiek nesituuje kdesi do východnej Európy či na Balkán, ale do jemu spriaznenej Argentíny, ktorú v nich vykresľuje ako drsný kút sveta, v ktorom nie je núdza o násilníkov a deviantov všetkého druhu. ()
Z počátečních dvou hvězd jsem se dostal ke čtyřem. V momentě, kdy nastane boj o život, získává film na gradaci a intenzitě. Nitroglycerin je opravdu zajímavý nápad a hercům to člověk doslova věří. Výbuchy jsou perfektně nasnímané do posledního skleněného střípečku a kapky krve. Jen nechápu, proč scénárista udělal z hlavního hrdiny-zachránce naprostého debila, který si neumí poradit s dvěma dědky, z nichž se navíc jeden pohybuje jen díky chodítku... Ale je pravda, že pak by snímek rychle skončil. Každopádně se jedná o příjemnou oddechovku, která od poloviny uteče jako voda! Ponaučení: seznamku přes internet raději nezkoušejte. Skutečnost: mnohým není rady, a proto ani pomoci... ()
Adrián García Bogliano se u mě zapisuje do deníčku režiséru, které je třeba sledovat. Prozatím jsem viděl sice jen jeho poslední hororový snímek Sudor frío, ale i ten mě přesvědčil, že režisér má nadání. Scénář je dobrý, herci neruší, gore povedené, řemeslná stránka solidní. Iritovala mě snad celý film jen hudba, které je hodně agresivní a měla z mého pohledu spíše rušivý vliv. No moriré sola je další sníkem, na který se chystám ;-) +6/10. ()
Adrián García Bogliano tentokrát již v profesionálním provedení s dostatečným rozpočtem dokazuje, že nemá talent jen na experimentální šílenosti a zvrácené násilné sexploitery (No Moriré Sola). V tomto filmu vše staví na maximálně možném napětí, hrůze, několika lekačkách, atmosféře a špičkové hudbě. Jeho první profesionální kousek je výtečný, některé scény a kamerové záběry mne fakt dostávaly, sympatické postavy, hlavně dvě holky, fakt krása ...Bogliano má jednoznačně talent, doufám, že ho bude rozvíjet dál. Tohle je pecka, ale na plný počet to úplně není (je to hodně krátké a více GORE by neuškodilo). ()
Šílený horor. Do půlky to vypadalo na zajímavý exploitík s hezkýma holkama, úchylnýma zabijákama, slušným napětím a hromadou nitroglycerinu. V půlce hororu se však objeví zombie-ženský a spustí se natolik nepříjemná a otravná hudba, že už to opravdu nehodlám režisérovi tolerovat. Navíc to chování postav postupně nabírá na čím dál větší debilitě a tak nevidím jinou možnost než hodnotit podprůměrně. Argentinci promarnili šanci na dobrý horor. Jejich blbost! 40% ()
Galéria (6)
Reklama