A také déšť
También la lluvia
Même la pluie
Even the Rain
Even the Rain
Réžia:
Icíar BollaínScenár:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (viac)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. ()
Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) ()
Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). ()
Film o tom, že za 500 rokov sa osud Indiánov v podstate nezmenil. Najprv ich drancovali conquistadori, teraz ich zdierajú korporácie a ešte aj s tými musia bojovať, aby mali vôbec pitnú vodu. Je podľa skutočnej udalosti, lebo v roku 2000 naozaj americká vodárenská spoločnosť odkúpila vodné zdroje od bolívijskej vlády a občanom Bolívie bolo zakázané zbierať dažďovú vodu, ktorá sa stala majetkom spoločnosti. Už len toto samotné je padnuté na hlavu a taká zapredaná vláda by mala okamžite visieť. Mrzí ma však, že režisér tie historické linky nedokázal lepšie prepojiť. Film bol skôr o súčasnosti, otvoril však veľmi závažné otázky, ktoré v nemalej miere ovplyvňujú aj nás: ako môže národná vláda nechať spoločný majetok spravovať cudzím ľuďom, ktorí sa tak na vašom území stávajú pánmi? ()
,,KRESŤANIA IDÚ DO NEBA?" ,,DOBRÍ KRESŤANIA ÁNO." ,,TAK CHCEM DO PEKLA." __ K filmu som sa dostal úplnou náhodou keď mi pri listovaní v TV programe zrazu padol zrak na jeho krátku popisku, kde sa uvádzalo, že sa jedná o film z nakrúcania filmu o Kolumbovi. Postava tohto objaviteľa patrí medzi najobľúbenejšie, historické paralely a strety latinskoamerickej domorodej kultúry s európskou ma uchvátili v diele Aleja Carpentiera a Južná Amerika je mojou srdcovkou, takže lákadiel na pozretie tohto diela som mal dostatok. Film má potenciál (scéna vrtuľníka s krížom a do toho názov filmu je viac než len symbolická), je zručne nakrútený a chválim najmä prelínanie nakrúcania filmu/histórie a so súčasnosťou. Škoda nevydareného českého dabingu, istého nedopovedania príbehu zo strany štábu a absencie niečoho, čím by mi film rezonoval v hlave dlhšie, než len zopár dní. (357. hodnotenie, 31. komentár k filmu) ()
Reklama