Ten, kto stojí v kúte

Pokaždý, když koukám na romantický film, tak ve mně vázne nejistota, zdali mě bude bavit. A když už se jedná o dobrý film, tak si říkám, že kvalita přebila romantickou dimenzi a jednalo se o krásný film. Posledně to byla Láska nebeská a další romantickou dimenzí asi bude zrovna tenhle kousek. Celou dobu jsem si byl hrozně nejistý, ale od druhé půlky mi bylo jasné, že tohle je prostě neuvěřitelně vydařené filmařina. Ty emoce, co film vyřazoval, mi přišly neuvěřitelně reálné a lidské. Málokdy se s tím setkám a mám takový pocit, že film se snaží co nejvíc přiblížit divákovi a realitě, aby ho dokázal zaujmout. Tady to opravdu stálo za to, protože díky těm postávám jsem si film na sto procent užil. Krásný film plný lidskosti a prostě života v té nejlépe natočené formě. Ono to také ani jinak nejde, když autor předlohy si sám natočí film. Napíše si to sám, jak sám chce, pak si to sám natočí. No, Chbosky je velký frajer. Možná, aby ale jeho příběh nebyl trošku podle pravdy. (16.01.2013)

........ " I don't know if I will have the time to write any more letters because I might be too busy trying to participate. So if this does end up being the last letter, I just want you to know that I was in a bad place before I started high school, and you helped me. Even if you didn't know what I was talking about or know someone who's gone through it, you made me not feel alone. Because I know there are people who say all these things don't happen. And there are people who forget what it's like to be 16 when they turn 17. I know these will all be stories someday. And our pictures will become old photographs. We'll all become somebody's mom or dad. But right now these moments are not stories. This is happening. I am here and I am looking at her. And she is so beautiful. I can see it. This one moment when you know you're not a sad story. You are alive, and you stand up and see the lights on the buildings and everything that makes you wonder. And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite." .... Tak nakonec ten film o mě natočili jak jsem chtěl. Děkuji a navždy chrochtám blahem. (18.12.2012)

Při prvním zhlédnutí se mi ještě nepodařilo moc naladit na specifickou atmosféru snímku, na podruhé už to bylo podstatně lepší. S nesmělým uchem Charliem jsem tak plně sympatizoval ne až od scény v jídelně, ale takřka už od začátku (dávkování minulosti s tetou však stále mělo svoji sílu). Charlieho malá tajemství jsou zkrátka příjemným filmem s výborným soundtrackem, který umí naladit diváka na tu správnou melancholickou náladu skrz vzpomínání na dospívání a přitom ani na moment nenudí. Takže celkově to vidím už na solidní 4* (ideu introverta začleněného do party o několik let starších výrostků prostě stále nedokážu úplně přijmout) a pokud se náhodou setkám s Charliem i někdy v budoucnu, rád s ním ty necelé 2 hodinky znovu absolvuju. (17.03.2013)

Na tento film se mi těžko kouká objektivně, přeci jenom je mi 16, miluju punk a new wave, vyrůstám na Hughesovích teen dramatech a tyhle příběhy ze střední mi jsou prostě vždycky víc sympatičtější než jiné žánry. A to je asi tak všechno. Tenhle film ačkoli mi to trhá srdce, není filmem (moji vrstevníci - "sorry jako"). Vím o knížce a o jejím stylu vyprávění, ale to nic nemění na tom, že v tomhle filmu jakoby nefungoval nějaký narativ a všechno jsou jen rozuteklé postavy, které konají nahodilé eskapády, které jsou ještě mnohokrát off the character (Ano Charlie je velice stydlivý kluk, ale ve filmu sahá na kozy dvěma holkám, jedna je i Ema Watson, a polonahý tancuje Rocky Horror Picture show) a závěrečná pointa není pointou, protože přijde out off nowhere tak jako skoro všechno tady. Chápu že vám to, ale při hudbě Davida Bowieho unikne. Jako nějaký nezůčastběný portrét dnešní mládeže to taky nemůžu brát, protože je to prostě nereálný :D nezbývá mi tedy nic jiného než to brát jako nějaký cool factor pro puberťáky a nepřemýšlet nad tím, v tom momentě a v jednotlivostech, to pak možná začne fungovat. (15.02.2021)

„You see things and you understand. You're a wallflower.“ Obvykle keď počujem spojenie americký tínedžerský film, automaticky si predstavím tupú bezmyšlienkovitú zlátaninu a radšej by som si niekoľkokrát za sebou pustil Turínskeho koňa ako niečo také pozerať. Perks of Being a Wallflower je však iný a ďakujem pánovi režisérovi za ukážku toho, že sa to dá natočiť aj vkusne a bez nejakých klišé. Veľmi milý a príjemný film, ktorý ma od začiatku chytil za srdce, v hlavnom predstaviteľovi som sa skutočne videl ako už dlho v žiadnej inej postave. Každý z ústrednej trojice stvárnil svoj charakter presvedčivo a ťažko povedať kto z nich hral lepšie. Nechýbajú ani emócie a navyše soundtrack je taký úžasný, že ho počúvam stále dookola. (29.12.2012)