Ohnivý kruh

Pokud spadáte mezi cílovku (nebo máte dostatečný přehled), můžete PACIFIC RIM - ÚTOK NA ZEMI sledovat jako vysokorozpočtovou hranou podobu mecha a kaidžu eiga subžánru, zaštítěnou vážně se neberoucí variací na vojenská (melo)dramata. Musíte ale přistoupit na to, že postavy nejsou ničím víc než pouhými archetypy, které sice procházejí vývojem, ale ten není nijak psychologicky komplexní a je snadno předvídatelný. Podstatné jsou totiž mecha (obří stroje, které jsou ovládány zevnitř lidmi, jež musí být kompatibilní) a kaidžu (příšery upomínající na japonskou tradici, kterou v kinematografii popularizoval Ishirō Honda, ale čerpající i z poetiky klasických amerických monster filmů, na nichž se podílel Ray Harryhausen)._____ Myšlenkové a emocionální propojení mezi vojáky ovládajícími mecha je chytrou zkratkou, jak představit protagonisty, a zároveň vede k většímu napojení na hrdiny z divákovy strany, protože vzpomínky, vztahy a rozpoložení postav ovlivňuje cíl (zničení mimozemských parchantů). Způsob snímání akce v tzv. americkém plánu (od kolen nahoru) a kompozičně i umělecky nasvícené scény (různá barva umožňuje odlišit mechy a zároveň na sebe strhává pozornost) obří stroje i přišery dělají větší a atrakce s nimi jsou o to opojnější._____ Tato přímočarost bezchybně šlape první tři čtvrtiny, které mají jasný cíl (likvidace kaidžu před zavřením mecha programu) a které staví na paralelním vývoji dvou traumatizovaných postav. Spolu s prequel komiksem funguje film jako jeden celek, vyprávěný napříč dvěma různými médii, s nedůsledností v dávkování informací (čtenáři vědí, jak se to má mezi Mako a afroamerickým velitelem, není třeba zpomalovat vývoj kvůli oddálení odhalení). V poslední čtvrtině se ale řekne, že vše je jinak, k čemuž se použije odhalení z k dosavadnímu dění paralelně rozvíjené linie výzkumu - vyšetřování vědce. Ze snímku s dvěma protagonisty se stane "ansámblovka". A z významově prosté podívané dílo o nutnosti spolupráce mezi národy a rasami, které přejde od mecha a kaidžu eiga subžánru, jakožto hlavních inspiračních zdrojů, k (potenciální spoiler) americké filmové a literární tradici sci-fi s dinosaury a cestováním za pomocí červí díry (konec potenciálního spoileru)._____ Kdo dává přednost klasicky odvyprávěným snímkům, bude mít nejspíš problém s popsaným přeuspořádáním, ale bude rád za uzavření všech vypravěčských linií, zužitkování volných motivů a za významový přesah připravovaný během hodiny a půl změnami ohnisek mezi několika vedlejšími "figurkami". Kdo ale rád vyprávění napříč několika médii, bude poslední půlhodinu považovat za poněkud zbytečnou potřebu dostávat konvenčním požadavkům kladeným na blockbusterovou produkci._____ Více k neprávem podceňovanému snímku v recenzi Blu-ray vydání, které po obrazové a zvukové stránce představuje demo materiál a po bonusové zaujme svou profanouškovskou rétorikou, jíž jsou uzpůsobeny i všechny features. (23.12.2013)

É, ale celkem to šlo, jen ty souboje pokaždý v dešti a šeru byly na facana, stejně jako ty nudný postavy, co všechny brzo zkápnou. Nejzajímavější mi přišli ty Rusové, jelikož vypadali nejdrsněji, leč jejich odchod ze scény byl velice nevděčnej. Už mi navíc přijde trapný, jak Del Toro nacpe Perlmana do všech svejch filmů, i kdyby měl hrát jen další rádoby děsně cool (ve skutečnosti už otravnou a necool) postavu nějakýho vyšinutýho exota, jako tomu je zde. Dva dementní a zcela nevtipný vědce prosím upálit v první minutě. Jak se dalo čekat, je to klasickej film s vymakanou robotickou gigantickou akcí (kaiju monstra byla skutečně k nakousnutí) a nulovým, smradlavým obsahem. Už se mi ale tenhle styl začíná zajídat a překvapuje mě, že další takovej exemplář přišel zrovna od Del Tora. Ten i klasickýmu příběhu dokázal vdechnout život, ale tohle kromě Perlmana žádný další známky jeho filmařiny nenese. Možná to natočil robot (to by mnohý vysvětlovalo), a scénář je dílem AGKZ (automatický generátor klišé zápletky). Nějaký pořádný anime by bylo rozhodně lepší zážitek. (10.11.2014)

Kvalitní film, ovšem ne takový náhul jak slibovaly trailery. O postavy se tu pečuje stejně jako o neuvěřitelně hmatatelné bitky kovových i organických monster. Krásně přehledné a nápadité rvačky jsou třešničkou na dortu, který drží pohromadě dokonale fungující svět jehož pravidla jsou sice zvláštní, ale dávají většinou jakž takž smysl. Umístit většinu děje do Hong Kongu bylo taky moc fajn, protože jako pozadí k těm obrovským rubačkám vypadá dokonale. Lidi, kteří mají rádi monstra a roboty udělali film, pro ty co mají rádi monstra a roboty. (13.08.2013)

Pěkná slabota se to vyklubala z jednoho z mých nejočekávanějších letošních filmů! Na Pacific Rim jsem se těšil v podstatě od prvních zpráv. Válka lidmi ovládaných robotů proti obřím monstrům z oceánů se dala pojmou různými způsoby. Já doufal v drsnou, temnou sci-fi řežbu, v neúprosnou apokalyptickou atmosféru a v mohutné a originálně pojaté bitvy (první zprávy hovořily o minimálně pěti obřích bitvách, přičemž každá měla být natočena jiným způsobem). Doufal jsem tedy v něco jako antitezi dětinských Transofrmers. No kdeže. Ve skutečnosti je Pacific Rim tuctovou popcornovkou pro děcka. Vtípky, jednoduše načrtnuté postavy, klišé, patos. Akční scény ani nemají moc šťávy a je jich málo (celou první polovinu postavy v podstatě jen kecají v hangárech a je to k nepřežití). Del Toro opravdu vsadil jen na "měřítko" - ani designem monster či robotů PR zrovna neohromí. Promarněná šance. (18.07.2013)

Mohl to být ve svém ranku výborný film, ale má dvě zásadní úskalí. Na jedné straně je vědomě slátaný z jiných filmů, což ale činí z postav spíš věšáky na pár vlastností a funkcí než charaktery. Na druhé straně je rozpadený strukturně, takže po devadesáti minutách de facto skončí... a pak zase pokračuje, žel mnohem hůř. Detailněji se tomu věnuji v kritické analýze na Douglasových poznámkách. (12.07.2013)