Atlas mraků
Cloud Atlas
Cloud Atlas
云图
Cloud Atlas
VOD (2)
Obsahy(3)
Filmová adaptácia svetového bestselleru Davida Mitchella rozpráva šesť žánrovo odlišných príbehov, ktoré sa odohrávajú v rôznych obdobiach a spoločnostiach, od začiatku 19. storočia až po postapokalyptickú budúcnosť. Všetky sú však istým spôsobom kontinuálne prepojené, tak ako celý náš svet, kde každý malý čin môže mať nedozerné následky a vyvolať epochálnu reakciu naprieč časom a priestorom, kde jedno jediné gesto v súčasnosti môže vyvolať revolúciu, ktorá zmení budúcnosť. Napínavé akčné príbehy plné tajomstva a nekonečnej lásky sa prepletajú v niekoľkých časových rovinách. Zabijak v jednom živote sa v ďalšom stane hrdinom, akt vľúdnosti a láskavosti rozhýbe vlnu reakcií a o niekoľko storočí neskôr sa stane inšpiráciou na revolúciu. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (2 552)
Byla to nuda? Podívej se znova. Nerozuměl´s tomu? Podívej se ještě jednou. Byly to pro tebe bláboly? Znova a lépe. Začalo to dávat smysl? Mrkni na to opět. Přicházíš tomu na chuť? Shlédni to ještě jednou. Že to byla bomba? Podívej se znova? Že trpíš cloudy obcesí? Už na to nečum a přečti si knihu. Byla to nuda?...... ()
Z počátku jsem měl problém se zorientovat v ději, jenže ten, jak se později ukáže, sám o sobě není ani tak podstatný, jako zachycení nálady, emocí a vzkazů "mezi řádky" ... Ve své podstatě geniální a novátorské. ()
Vizuálně přitažlivé, ale jinak předvídatelné a málo nápadité. 50%. Normálně bych asi spíš zaokrouhloval nahoru, ale vzhledem k tomu obřímu halu a marketingu musím dát 49%, tedy pouze dvě hvězdy. ()
Vskutku originálne! Súrodenci Wachowskí v spolupráci s Tomom Tykwerom spravili naozaj vizionárske dielo, problémom je, že nie každému dôjde, o čom ten film vlastne je. Mne samotnému to chvíľami trvalo, strácal som sa a zabúdal som, v akej dobe sa vlastne nachádzam. Niektoré príbehy boli fantastické, iné trochu menej, niektoré postavy boli perfektne vykreslené, iné zase zbytočné. Niektoré situácie boli priam komické, niektoré ale dychvyrážajúce. No to lepšie vo veľkej miere dominovalo preto menej ako 80% dať nemôžem. Je to veľmi dobrý film, no nie dokonalý. ()
zluposť !!! ()
Filozoficky zajímavý film, zobrazuje propojenost a posloupnost skutky a činy napříč časem, touhu po svobodě a pravdě... Nevšední film, působivost teče z obrazovky. ()
Filmu dávám pomyslnou cenu....za ...za nejvíce promarněný potenciál. Film graduje, ale nikam... Tolik nevyužitého potenciálu...Ach jaj. Za ty peníze by šla udělat určitě lepší adaptace podle předlohy. 3 hvězdy. Čtvrtá by byla, kdyby to ke konci vygradovalo. A pátá, kdyby celá myšlenka byla dotáhnutá lépe ... ()
Vzhledem k dobrému hodnocení knihy jsem si ji přečetla, ale nebyla jsem tak nadšená, jako ostatní. Takže s tímto očekáváním jsem se pustila i do sledování filmu. A musím říci, že jsem byla více než mile překvapena. Sled jednotlivých událostí má větší spád než v knize, což jej činí poutavějším a díky obrazu, kdy se v jednotlivých příbězích vyskytují stejné postavy, tak jasněji, oproti knize, vyniká celá myšlenka. ()
Ach ta stopáž...pekelně dlouhé. v příbězích se přeskakuje zpočátku velmi rychle, takže se v nich ztrácíte...Nic z filmu na mě nemělo žádný pořádný emoční zážitek... Asi jsem do toho ještě nedozrála ale místy mě to fakt nudilo... VŠE CO UDĚLÁŠ JE JEN KAPKA V OCEÁNU, A NENÍ OCEÁN TVOŘENÝ PRÁVĚ Z KAPEK? ()
Je k podivu, že jsem ani nepostřehl, jak dlouhý film to ve skutečnosti je. Nejspíš je to způsobeno právě zvoleným způsobem vyprávění různých dějových linek, prakticky v jednom okamžiku, což u mně podnítilo legrační myšlenku "co když, žijeme několik životů na ráz" (co se týče Stephena Hawkinga a kvantové mechaniky, to tak legrační myšlenka možná není). Navíc kompozice tolika různorodých příběhů, které skáčou na obrazovce tak chaoticky, vlastně vůbec chaotická není a v neměl jsem větší problémy držet krok s vývojem událostí jednotlivých příběhů. Je pravdou, že kdyby se mně zeptal jaká je hlavní myšlenka tohoto výtvoru, dlouho bych váhal s jednoznačnou odpovědí, film mne totiž nechal hledět na závěrečně titulky s více otázkami, než kolik jsem jich měl na úvodu filmu. To pro film samozřejmě nemusí nutně znamenat mínus v hodnocení filmu. ()
Film je hektický a prolínání více příběhu do jednoho může být matoucí ale vše do sebe na konci zapadne. Jediné co tak spousta tento film neocení jelikož u něj musely myslet a u spousty lidí není v jejich možnostech jej pochopit. Jinak si nedokážu představit tak nízké hodnocení u tak brilantního filmu. ()
Nechci nikoho urazit, ale mně se na filmu líbilo pouze to, kolik rolí ztvárnil Tom Hanks. Děj nehodnotím, protože bych musel dát odpad, naprosto o ničem, slátanina několik dějů, které ani ve finále o ničem nevypovídají. Tolik hereckých kapacit a takový propadák? ()
Po dlouhé době zase jeden z mého hlediska naprosto vynikající film. Já rozhodně nejsem na nějaké hlubokomyslné filozofování, ale jsem naprosto povrchní člověk - a možná díky tomu se mi film velmi líbil, což znamená, že i mi prostí si z filmu ,,to své,, můžeme vzít. ()
David Mitchella jsem objevil s Atlasem mraků. Jeho úžasná fantazie, vypravěčství a logika mi blízká mne okamžitě uhranuly. Když se mi něco podobného stane a dílo se zfilmuje, nikdy nejsem mezi prvními v kině. Naopak, obrazy a dějové linky z četby jsou v mé hlavě hýčkány a občas si na ně sáhnu ve vzpomínkách. Když je potřebuju oživit, přečtu si knihu znovu. Od vydání jsem ji četl třikrát, musel jsem, je to úchvatné dílo. Až to vše uzraje, kritika filmu podle předlohy je vesměs pozitivní, zvědavost převáží nad obavou, že to režisér nedal a architektura předlohy se v hlavě naruší - na film se konečně podívám (AM až v 2016). Zfilmovat AM je o velké odvaze a invenci, a musím přiznat, že se to tvůrcům povedlo víc, než jsem čekal. Skvělý film skvělého Týmu, který může připadat jako složitý, honící hodně zajíců na poli najednou, ale to je spíš problém diváka, jeho vybavení a koncentrace. Už se těším na Davidův Dům za zdí pod vánočním stromkem. :-) ()
Symfonie různých žánrů a příběhů, propojeny napříč časem a prostorem, kde jakýkoliv náš čin a každá naše laskavost, může ovlivnit celý chod naší reality .... Můj nejoblibenější film posledních let... . 90% + Zpracování, Téma, Kulturní a morální přínos, Hudba, Masky, Originalita, . - Hugh Grant( pro mě nejméně uvěřitelelné a zahrané role) , Příběh Timothyho Cavendishe nic moc ... . PS.Pro ty co hodnotí odpad a 1* bych doporučil kouknout na film při plném soustředění nebo aby zůstali u svých oblíbených Ordinací a Kameňáků... ()
Sourozenci Wachowští ( dnes již sestry Wachowské ) a Tom Tykwer ( režisér legendárního příspěvku německé kinematografie Lola běží o život ) se rozhodli na filmová plátna převést celosvětově populární román Davida Mitchella Atlas mraků. Stejně jako u trilogie Pán prstenů či Strážci, i transponování tohoto skvostu do vizuální podoby bylo pro mnoho čtenářů nepředstavitelné, svou odvahu ale opět projevili Wachowští, kteří celý projekt iniciovali. Kniha obsahuje několik vzájemně propletených a prolínajících se příběhů, každý s vlastním jazykem, atmosférou, stylem vyprávění a žánrem. Mnohotvárnost celého díla nabízí čtenáři ohromné spektrum zábavy, fanoušci sci-fi ( postapokalyptický svět, futuristická realita ), detektivek, historických románů, životopisných dramat či přímočarých, úsměvných příběhů, ti všichni si přijdou na své. Celková komplexnost románu se stává silou i prokletím filmového zpracování. Před tvůrci, především před scénáristy a střihači vyvstal nelehký úkol převyprávět všechny příběhy s ladnou lehkostí typickou pro předlohu. Po stránce střihové se jedná o opravdové veledílo. Jednotlivé střihy jsou perfekcionisticky přesné, přechod do jiného příběhu je až překvapivě plynulý, nepůsobí jako nucený, rušivý element, což je u takto komplikované kompozice velmi pozoruhodný, ale také nutný výsledek, jelikož s tragickým střihem by divákova zmatenost vzrostla exponenciální řadou. Scénář bohužel pochvalné chvalozpěvy nezasluhuje. Knihu jsem s nadšením zhltnul a nutno podotknout, že oproti originálu je dějovost všech příběhů okleštěna. To je pochopitelné a vcelku nevyhnutelné, bohužel došlo k tak značnému redukování, že je pointa některých příběhů naprosto pozměněna a efekt překvapivého rozuzlení se vytrácí ( příběh jídlonošky Sonmi - 451 ). Radikální ochuzení dopadne i na některé postavy ( především Robert Frobisher ) a sledující, který má za sebou knihu, bude chvílemi zákonitě skřípat zuby. I přes zjednodušení děje bude 1. hodina ( a možná celý film ) pro nezasvěceného diváka zajisté dobou maximálního mozkového vypětí, kdy je přinucen koncentrovat se na každou minutu, aby všech 6 příběhů vstřebal. Zpřístupnění napomáhá i jednoduchá výstavba děje, která se drží klasické kompozice typu expozice - kolize - zvrat - závěr, což je jediná smysluplná volba, jelikož přibližně 30 minut na 1 příběh si vyžaduje přímočarost a minimalizuje možnosti na netradiční způsob vyprávění. Výběr herecké elity a rozhodnutí zadat jim až 7 různých rolí je osvěžující idea, která dovoluje všem hlavním představitelům ( nejvíce prostoru zanecháno Tomu Hanksovi, Halle Berry a Hugo Weavingovi ) dostatečně se "vyřádit". S čímž úzce souvisí pracná a zdlouhavá práce maskérů, kteří vytvořily výborné a často také podivuhodné ( v dobrém slova smyslu ) masky, jenž v totalitní budoucnosti působí až groteskně ( zešikmené oči ), což ale koresponduje se všudypřítomným nádechem příjemné podivnosti a ozvláštněnosti, která se line z většiny příběhových sekvencí. Zapamatovatelnými postavami, jenž minimálně na dlouhou dobu uvízly v mé mysli, jsou Hugo Weaving jako tyranská sestra Noakesová a Hugh Grant jako náčelník kmenu kanibalů ( ne kvůli předvedené etudě, ale jelikož je spojení uhlazený Grant a náčelník kanibalů natolik nesourodé ). Ztotožnění s postavami nepřichází ( na výjimky ), na druhou stranu je potřeba vzít v úvahu titěrné časové úseky, ve kterých se charaktery objevují a fakt, že herci hrající více rolí tomuto aspektu také nenapomáhají. Kvalita jednotlivých příběhů je poměrně vyrovnaná, jeden však zásadně vybočuje a to příběh starého nakladatele, jenž se nedopatřením dostává do svízelné situace. Opět se prokázalo, že krása tkví v jednoduchosti, příběh bez výraznější hlubší myšlenky boduje suchým anglickým vtipem a sympatickou partou důchodců, kterým vytoužený cíl budete přát po celou dobu jejich snažení. To samé se ale nedá říct o ostatních postavách, které Vám budou odcizené a jejich osudy pravděpodobně ukradené. Opravdovým pokladem je soundtrack, jenž dodává vizuální stránce poetický ráz a osudovost. Atlas mraků je přenádherným skvostem, i přesto že obsahuje podstatné chyby. Díky pohádkovému vyznění, které přináší pocit štěstí ( ale zároveň nepůsobí kýčovitě a samoúčelně ) jsem bez jakéhokoliv zaváhání schopen zapomenout na vše negativní a znovu a znovu se zaposlouchat do bájného vyprávění moudrého starce. 90% () (menej) (viac)
Fascinujúci film, ktorý mi prišiel ako z iného sveta. Celý čas som sa bavil v deji som sa (na moje prekvapenie) vôbec nestrácal. Trošku ma sklamal koniec, kde som čakal niečo silnejšie, ale celkovo ma film bavil tak, že som vôbec nesledoval čas a tie cca 3 hodinky mi prebehli veľmi rýchlo a nebol to vôbec stratený čas. Veľmi sa mi páčila aj hudba. Jediné, čo by som škrtol bola tá homosexuálna-scéna. Pokojne by mi stačilo, keby boli dvaja chlapi priatelia. Nuž, ale čo sto ľudí sto chutí a film v tejto oblasti nezašiel do neúnosnej miery. Takže 5 hviezd :) ()
Když jsem film viděla poprvé nelíbíl se mi,ani trochu,nepochopila sem jej.Ale následující den sem o něm začala přemýšlet,nějak mi uvízl v hlavě,takže týden na to jsem se na něj musela podívat znovu,a zalíbil se mi.Na první pohled působí chaoticky ale není a za ty tři hodiny určitě stojí ()
Na to, že nemám ráda filmy, kde jsou různé časové roviny, jejich prolínání a dlouhou stopáž, tak jsem tenhle film skousla docela dobře. A co víc, on se mi i líbil. ()
Súvisiace novinky
20 největších propadáků poslední dekády
S blížícím se koncem roku se pochopitelně pojí vznik různých žebříčků, rok 2019 je ale specifický ještě v tom, že spolu s ním zároveň končí i celá dekáda, a to ohlížení proto bude místy větší.… (viac)
Když na filmový festival, tak do Hradiště
Letní filmová škola Uherské Hradiště letos totiž slibuje opravdu pestrou podívanou. A to nejen, co se filmů týče. Programové bloky, jakými jsou mimo jiné Fokus, zaměřený na Filipíny, či Inventura,… (viac)
Tykwer a Hanks vytváří hologram
Atlas mraků mnoho filmových fanoušků považuje za jeden z nejlepších filmů roku 2012, pravdou ale je, že z komerčního hlediska byla tato režijní spolupráce sourozenců Wachowských a Toma Tykwera velké… (viac)
Zlatý glóbus 2013 - výsledky
Letošní jubilejní 70. udělování Zlatých glóbů v hotelu Beverly Hilton je skončeno. Pod vedením "drzé" dvojice Tiny Fey a Amy Poehler se celý večer nesl v dynamickém tempu a až na pár dojemných… (viac)
Román Atlas mrakov predstavuje pre filmárov výzvu jednak svojou atypickou štruktúrou, mimoriadnou významovou bohatosťou, no i poetikou, založenou na hre s literárnou formou. Film prednosti predlohy nezachoval, ale nedokázal ich ani adekvátne nahradiť a svoju bezradnosť maskuje za pseudomystiku a povrchný filozofický pop. Mitchellova rafinovaná rozprávačská stratégia núti čitateľa neustále hľadať súvislosti medzi jednotlivými novelami a na základe tematických paralel, opakujúcich sa motívov, intratextuálnych odkazov alebo vracajúcich sa symbolov tak rekonštruovať dramatický oblúk románu. Potešenie zo skladania „významovej skladačky“ sa stáva základom čitateľského zážitku. Trio režisérov nahradilo kompozíciu, založenú na vnorených príbehoch, „filmovejším“ paralelným rozprávaním šiestich dejových línií. Film rozbíja sujet románu na fragmenty, medzi ktorými prestriháva, na rozdiel od predlohy sa tak hlavnou výzvou pre recipienta nestáva hľadanie súvislostí medzi jednotlivými príbehmi, ale skôr skladanie čiastkových fabúl. Spojivo medzi scénami tvorí predovšetkým strih, ktorý spája zábery na základe ich kompozičnej a významovej podobnosti, no len ťažko možno hovoriť o revolúcii, keď napríklad prepájanie dejových línií prostredníctvom symbolicky motivovaných match-cutov v Nolanovom Dokonalom triku Atlas mrakov jednoznačne prekonáva. Wachowskí a Tykwer z pôvodných noviel vypreparovali len základnú kostru, dejovo ich značne zjednodušili a významovo sploštili. Filmové segmenty tak pôsobia skratkovito, mení sa ich zmysel i motivácia postáv. Pôvodné tematické väzby sa na ploche bezmála trojhodinového filmu značne oslabili, tvorcovia preto vyzdvihli pôvodne okrajové motívy, či pridali vlastné aj za cenu zásadných významových posunov. Motív prevteľovania duší je v románe naznačený, no táto interpretácia je súčasne sebaironicky spochybnená. Vo filme sa z reinkarnácie stáva nosná téma, zvýraznená obsadením hercov do viacerých rolí, no smiešne masky a herci v ženských úlohách potenciál metafory značne oslabujú. Námietka, že ide o zámerný scudzovací efekt, neobstojí, pretože motív stierania rozdielov medzi realitou a fikciou, s ktorým Mitchellov román pracuje na niekoľkých úrovniach, film už ďalej nerozvíja. Kým pri reinkarnácii ešte možno hovoriť, že film ňou reaguje na súčasné miznutie hraníc medzi genderovými alebo rasovými identitami, dominantný motív osudovej lásky už otvorene nadbieha vkusu väčšinového publika a jeho záľube v lacnej spiritualite. Každý z príbehov Atlasu mrakov možno chápať ako príbeh lásky, ktorá sa však často naplní až v „ďalšom živote“. Spásy sa dočkajú iba zamilované dvojice, naopak, postavy bez romantických väzieb predstavujú „filozofické“ zlo (Hugh Grant) alebo jeho vykonávateľa (Hugo Weawing) a vykúpenie im je odopreté. Z príbehu Sonmi-451, štýlovej orwellovsko-huxleyovskej variácie na Blade Runnera, sa vo filme stala konvenčná bájka o hrdinskom sebaobetovaní v mene nehynúcej lásky, ktorá navyše vyzerá, ako keby si súrodenci Wachowskí na natáčanie omylom vzali prvú verziu scenára Matrixu a nikto zo štábu sa neodvážil upozorniť ich na to. Podobou prvoplánovou sentimentalitou je však presiaknutý celý Atlas mrakov. Hoci sa okázalo snaží o veľké umenie, kvôli prepáleným emóciám a patetickým voice-overom balansuje skôr na hrane gýča. Mitchellov román býva často považovaný za síce brilantne napísanú, ale predsa len iba akúsi koláž pastišov, v skutočnosti však svojou žánrovou, formálnou a štylistickou rozmanitosťou reflektuje vlastnú metafikčnú povahu a neustálym spochybňovaním „ontologického statusu“ príbehov obracia pozornosť čitateľa na samotný proces rozprávania. Režiséri rezignovali na väčšie formálne experimenty, ani sa nepokúsili jednotlivé segmenty výraznejšie štylisticky odlíšiť a uspokojili sa s rozdielmi v mizanscéne a práci so žánrovými vzorcami. Stereotyp naruší iba jeden záber, v ktorom sa spoja scény z dvoch časovo oddelených dejových línií, no to je na taký ambiciózny film žalostne málo. Filmový Atlas mrakov nie je ani zďaleka takým prelomovým dielom, za aké ho majú jeho tvorcovia a vlastne ním ani byť nemôže. Vo svojej podstate je až bytostne zrastený s literatúrou a jeho osobitá poetika je neprenosná. Takémuto mnohovrstevnému dielu je strieborné plátno tesné. Ak už predsa malo byť natočené, viac by mu svedčala televízna obrazovka alebo Netflix, veď quality TV dnes prežíva svoj vrchol. Aspoň šesťdielna miniséria by tvorcom dala viac priestoru a možno by sme sa dočkali dôstojnej adaptácie, ktorú si tento monumentálny román určite zaslúži. () (menej) (viac)