Atlas mrakov

Úchvatné dílo plný myšlenek, které se stane nadčasovou klasikou. ATLAS MRAKŮ směřuje ke hvězdám k vrcholným prvkům kinematografie. Stylisticky epické, obrazově úchvatné a skvěle vytvořené ( Tykwer - Wachowski). V celém rozsahu směřující v jednolitý obraz, který je v konečném výsledku trochu nesouměrný, ale působivě rozmanitý. ATLAS MRAKŮ bude divácky rozdělen jako Kubrickova VESMÍRNÁ ODYSEA. (16.12.2012)

Poté, co si jeden z bratrů Wachowských nechal přišít kundu, jde to s milými transsourozenci pěkně z kopce. Nepochybuji, že tohle je dostatečně velké hovno, ve kterém se bude zajisté hrabat ještě další generace zdejších esoterických hnědopichů, pokud někdo nedostane rozum a nezarazí jim reprodukci. Banda velkolepě natočených, rádobyfilosofických historek bez jakékoliv pointy, naplácaných jedna přes druhou, plná kýčovitých životních mouder a povrchních, sračkoidních blábolů, má velkou šanci vydrápat se ve zdejším žebříčku po zádech Foresta Žumpa až k branám Šošenské basy. Místní "moudří" opět rozpoutali tepelnou hysterii "Kdo je chytrý, ten mi rozumí" a zase jen chudák postižený verbal vidí nahého císaře a má chuť přehodnotit svou topku. Vzpamatujte se, kurva, nebo se příště náhle nachytáte, jak s Šádvelem a Radkem99 rozebíráte Kiergegaarda u banánového daiquiri! (04.01.2013)

I když jsou kvality, náročnost a nápaditost celého projektu vidět v každé třetí scéně, pro mě zůstává nekompaktní, lehce umělou záležitostí, na jejímž konci jsem cítil především prázdno. Šest příběhů, různé doby, různé postavy, různé žánry. Intimní předválečný příběh, kriminální retro i třeba futuristický příspěvek ze Soulu. Propojují je dilemata postav nebo určité motivy. Ctižádostivý kousek snažící se o nadosobní myšlenky je sice pojatý monumentálně, každý z osudů ale jakoby nežil vlastním životem. Ve výsledku nestrhne, emočně si skákání mezi časoprostory překáží a brání tomu, aby jednotlivé příběhy silněji dozněly. (13.01.2013)

Žánrovo pestré, sprvu nevstrebateľné (a paradoxne o to prehľadnejšie), v istých ohľadoch novátorské a nadčasové, stopážovo obludné, strihovo/montážne (čo sa významových, štylistických, ba dokonca ešte aj narácie schopných prechodov medzi jednotlivými líniami/sekvenciami týka) perfekcionistické, soundtrackovo úchvatné a epické zároveň, lenže aj emočne chladné a „story-telling“ pointu prezentujúce vákuum... Ups, pred „story-tellingom“ mal byť SPOILER [:-)]. 60% (22.11.2012)

Keby mi to perfektné postapo a solídnu sci-fi neprerušovali tými ostatnými nudnými báchorkami (načo je komédia o dôchodcoch v blázinci?), tak dajme tomu... Veľkú všeobjímajúcu štruktúru tam v žiadnom prípade nevidím, prechody medzi žánrami často bolestivé, záverečná pointa... žiadna. Navyše je to fakt útrpne dlhé a som úprimne rád, že som to nevidel v kine. Ale Hugh Grant ako vodca divošských kanibalov na nezaplatenie. :) (22.12.2012)