Orol Eddie

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)

V kině mi bohužel Orel Eddie utekl, ale přijde mi, že tomu ta domácí "pohodička" nakonec slušela i víc. Tradiční "from-zero-to-hero" cajdák, i když zde jde spíše o "from-zero-to-not-so-much-zero". Vše je samozřejmě naprosto předvídatelné, dojde i na oblíbenou sportovní montáž, ale všechno je to tak rozkošně milé, že bych režisérovi a produkčnímu (Matthew Vaughn, btw) odpustil snad i vraždu. Hodně tomu pomáhá skvělý dobový soundtrack, švihácký Hugh Jackman a přesvědčivý Taron Egerton, který je od pravého Eddieho pomalu k nerozeznání. A u mě rozhodně hrál do plusu fakt, že jsem býval velkým fanouškem skoků na lyžích (až do té nedávné stupidní úpravy pravidel o měření větru apod.) a příběh britského showmana Eddieho jsem dobře znal. (13.06.2016)

Nečekal jsem, že mě film v průběhu takhle chytne a důkladně sevře za koule a nepustí až do srdceryvného finále.Tarona Egertona jsem si oblíbil už v Kingsmanovi, zde pouze potvrzuje své herecké a charismatické kvality a svým výkonem tahá film velmi vysoko. Potěší i Hugh Jackman v nezvyklé roli. Na konci jsem bulel jako želva dojetím a radostí.. Uff Super film.Na 5* to není jen proto, že jsem očekával větší kanonádu vtipů. 85% (14.05.2016)

Přiznávám, že skoky na lyžích (byť třeba na olympijských hrách), nejsou mou oblíbenou diváckou disciplínou a příběh Michaela Edwardse, jsem zaregistroval, až po natočení tohoto filmu. Kdybych nevěděl, že je to snímek podle skutečné události, nevěřil bych, že je něco takového vůbec možné. Tento kokos na sněhu, je sice plný klišé a předvídatelných dějových zvratů, ale já jsem se při jeho sledování dobře bavil. A hlavně, Eddieho poselství je nadčasové a inspirující. Opravdu se vyplatí bojovat až do konce a jít si za svým snem, i když jste jediní, kdo věří ve vás samotné. (07.11.2018)

Orol Eddie bol ale riadny vták... V dobrom samozrejme. Doslovné naplnenie odkazu Pierra de Coubertaina - Nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa. A o tom by mal byť šport. Ide o krásny, športovo-motivačný snímoček, ktorý je na zdvihnutie nálady ako stvorený. Jemný humor, sprevádzajúci tu diváka po celý čas, dokázal odľahčiť i vážnejšie situácie a nenápadne ma primäť, aby som čím ďalej tým viac zvieral päste a držal palce tomuto neoblomnému a roztomilo tvrdohlavému človiečikovi. Hlavne ku koncu, citlivejším povahám možno aj nejaká tá slzička spadne... Jednoducho hrejivá ukážka toho, že keď sa chce, tak všetko ide. Dokonca aj stať sa olympionikom. 80/100 (09.06.2016)