Orol Eddie

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)

Orol, ktorý bol v podstate nemotorným tučniakom. 3 hviezdy dávam za zopár vtipných situácií, super výkon Hugha Jackmana, ktorý prevýšil celé svoje okolie a hlavnú myšlienku, ktorá mala spropagovať, že Olympiáda má svoje motto, ktorého sa už dávno nedrží. To slávne „nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa“ má niečo do seba. Avšak s obdivom niekedy pozeráme skôr na karikatúry športovcov, ako na tých skutočných, ktorí sa dennodenne trápia, aby mohli bojovať o tie najväčie méty. Hlavný hrdina zobrazujúci anglického skokana Edwardsa je znázornením sile vôle niečo dosiahnuť, niečoho sa zúčastniť, zároveň ale nechýbajú momenty, keď si poviete, že tento človek asi nebol celkom v poriadku. Obavy o jeho duševné zdravie potvrdzuje nezmyselnými skokmi bez tréningu s ohrozením vlastného života. Nakoniec dosiahol svoju účasť na Olympiáde, netreba ale zabudnúť, že tento človek skončil tak ďaleko posledný, že by ho predbehol aj Uganďan bez lyží. Hoci vidíme, že na konci Olympijských hier v Calgary si spomenuli v záverečnom príhovore aj na neho, netreba zabudnúť, že pre istotu potom následne Olympijský Výbor zmenil pravidlá kvalifikácie tak, že Edwards sa už nikdy na Olympiádu nekvalifikoval. Takže voči komu je tu ten obdiv, voči človeku, ktorý bol duchom trošku slabší a proste si len zaumienil štartovať tam, kde nikdy nemal mať? Ľudia takéto typy radi obdivujú, netreba ale zabudnúť, že v podobnom duchu sme ešte donedávna obdivovali aj Pistoriusa. (17.06.2016)

Zdá sa, že na zimných olympijských hrách v roku 1988 bolo viac zaujímavých osobností, než jamajskí sánkári, ktorých príbeh sme videli vo filme Cool Runnings. A dokonca tu budú aj v jednej scénke spomenutí. A povedzme si pravdu, človek sa nemôže ubrániť tomu porovnávaniu medzi oboma filmami. Oba sú podľa mňa veľmi dobré, no majú v sebe určité podobné črty. V prvom rade v postave trénera. A rovnako tu máme aj hlavného hrdinu, ktorý je maximálne odhodlaný urobiť maximum pre svoj životný sen, ktorý sa mu nakoniec aj splní. Myslím si, že "Eddie The Eagle" je poňatý trošku serióznejšie a viac vyzerá ako dráma, no na druhú stranu mám pocit, že keď som pozeral "Cool Runnings" vďaka tej príjemnej atmosfére som si film užil oveľa oveľa viac. Neznamená to však, že by tento film svoje momentky nemal. A najviac si ich vychytí práve v záverečných momentoch, kde skutočne čakáte zo zatajeným dychom, ako to všetko dopadne. A z výsledný efekt vyčarí človeku úsmev na tvári. A to je dobrý signál toho, že niečo funguje. Taron Egerton je podľa mňa skvelý. Rovnako aj Hugh Jackman. A vzťah trénera a športovca je tu zobrazený skutočne fantasticky. A plus je super v tomto filme počuť skladbu, ktorú som počas celého filmu kdesi v pozadí počul, a na konci ju budeme mať v plnej paráde. Ktorú? Túto. A vôbec nič to neberie z atmosféry. Dokonca to možno ešte len vystupňuje ten záverečný efekt. Osobne mám z filmu dobré pocity. Možno to nie je najoriginálnejší film, aký som kedy videl, ale rozhodne je veľmi príjemný a dobre sa pozeral Stojí za pozornosť. Hodnotenie: B+ (14.07.2016)

Někteří lidi nevěří... tentokrát ze skokanského můstku. Zkrátka existují typy se sníženým pudem sebezáchovy, kterým se tento druh nažívání někdy i osvědčí, pokud se tedy dřív nezabijou... Tak jo - vcelku zábavný, tak trochu hraný Angry Birds na sněhu, ovšem s interesantní kamerou a šarmantním opilcem (a že ty zkrachovalé sportovní hvězdy nenaverbujou na reklamy s alkoholem, ještě by posloužily ;-)) Jackmanem, jehož fešácky padnoucí džíny by zasluhovaly samostatnou zmínku v titulcích. P.S. A to nic není - můj strejda na lyžáku skočil v nestřeženém okamžiku z harrachovského můstku. Taky premiérou. A s hůlkama! P.S.S. Ještě bych ocenila, že Eddie "Eagle" Edwards nebyl po olympiádě přijat na univerzitu... tedy alespoň se o tom nikdo v doslovu nezmínil. (12.08.2016)

Nečekal jsem, že mě film v průběhu takhle chytne a důkladně sevře za koule a nepustí až do srdceryvného finále.Tarona Egertona jsem si oblíbil už v Kingsmanovi, zde pouze potvrzuje své herecké a charismatické kvality a svým výkonem tahá film velmi vysoko. Potěší i Hugh Jackman v nezvyklé roli. Na konci jsem bulel jako želva dojetím a radostí.. Uff Super film.Na 5* to není jen proto, že jsem očekával větší kanonádu vtipů. 85% (14.05.2016)