Gottland

Nejlepší byl začátek. Pásová výroba od Baťova Zlína se krásným, plynule krouživým pohybem dostala až do mladoboleslavské škodovky. Jednoduchá obrazová koncepce, která předvádí, že v jednoduchosti je krása. Dokument o Lídě Baarové a Otakaru Vávrovi byl vyloženě uspávací. Kirchberger byl sice animovaný, ale nakonec na něm bylo zajímavé jen to, že v centru dění byly mouchy. Stalinův pomník opět dokládal, že mladí dokumentaristé k této knize nenašli klíč. Závěrečný Zdeněk je trochu lepší, ale nakonec nám jen připomíná, jak krátká je naše paměť ohledně některých pasáží novodobé historie. Celkově až překvapivě bída. :( (15.12.2021)

Amatérismus kam se podíváš. Jedna nesmyslnější povídka za druhou. Pokud ty výrobky FAMU vypadají stále takhle, tak by neměly opouštět tu slavnou budovu. Jedna perla za všechny - pokud se pokouším realizovat cosi, co nazvu Panenství Lídy Baarové a operuju s její spoluprací s Vávrou, rozhodně nepoužívám ukázky z jediného filmu, který je Čápův a Krškův. #freshfilmfest (19.09.2014)

České století podle party kamarádů z FAMU. Aneb ani atmosféra Žižkovského nákladového nádraží nemůže zastřít to, že odkazování se na Szczygiełovu knihu prostě nestačí, protože s povídkovými filmy je to vždycky těžké, pokud se mají hodnotit jako celek. Ale zrovna tady se těch jednotících prvků najde docela dost: patos a vypravěčská naivita (Lída Baarová a slow-mo z Ohnivého léta? Zdeněk Adamec jako delší reportáž na Nově, c´mmon!) na jedné straně a dějové vzduchoprázdno (Stalin) na straně druhé. Formálně skvělý 86 400 je sequelem Wallóva Botostroje, jen tu levicovou propagandu líp maskuje a výtečně animovaný příběh Eduarda Kirchbergera s tím zcizovacím prvkem sestřeleného pilota zbytečně zachází do nikam. Stejně jako celý Gottland. (20.08.2014)

Židličky v kolejišti, lehátka na vagonu, půllitr piva nebo jenom horký čaj a deka z Ikey, plátno na kovových nádražních budovách. Počkat až se setmí a projekce pod zamračenou oblohou bez měsíce začíná. Pět příběhů, pět pohledů na 20. století, dobu tak blízkou, důležitou, vlivnou, a přitom některými tak jednoduše zapomenutou (zeptejme se kolem co se stalo 20.8., že). Kdo byl ten Zdeněk a proč měl tak rád Palacha, kdo má ve skalce kámen ze Stalina, kam chodily pražské děvky, Baťa nebo nehybnost, anymované ségry na Skypu a odpustily už tátovi.. Některý pohled může být snad slabší, pátá hvězdička je možná za Nákladové nádraží Žižkov, ale co, projekt je to geniální, viráloví Gott s Bohdalkou nad Prahou dokonalí a za tu atmosféru jen dík! (22.08.2014)

Různorodá směsice. Líbilo se mi Panenství Lídy Baarové. Baťovský dokument 86400 (Baťa) byl hodně školometský s nudnou kamerou. Od mladého člověka bych čekala více svěží invence. Letící kůň Viery Čákanyové byl osobitý, působivé zpracování. Tato mladá režisérka mne zaujala už v povídkovém Slovensko 2.0. Miláček národa zajímavý, uchopení tématu se mi líbilo. Zdeněk od Kláry Tasovské je na pomezí reportáže a dokumentu, ale kvalitně provedený. Celkově převládá lehký nadprůměr, navyšuji hodnocení. (16.07.2016)