Poupata

Nečekaný překvapení. Jsem opravdu rád, že i v ČR se občas povede natočit normální drama a né pořád dokola nejrůznější ubrečený tragikomedie s Liškou v hlavní roli. Nečekal jsem od toho vůbec nic a dostal jsem po hodně dlouhý době film, kterej jsem hned při závěrečnejch titulkách měl chuť vidět znovu. Jediný, co bych filmu vytknul, je takovej konec bez konce. Ale i tak dávám 5 hvězd. Škoda, že se takovejch filmů netočí víc. Asi českej divák na tohle koukat nechce. (12.09.2013)

Film plný atmosféry a chyb (nejvíc ve scénáři). Ty chyby ale nevadí (dobrý film nemusí být bezchybný) a hlavně je bude snadné do příště vypilovat - proto si Jiráského stavím hned za Sedláčka mezi zajímavé české režiséry, kteří mají naději natočit opravdovou pecku, i když se jim to zatím nepodařilo tak úplně. 3 a 1/2 (07.12.2011)

Debutatnt Zdeněk Jiráský mě vyloženě přijemně překvapil a dávám si jej do hledáčku a těším se na další jeho počin. Nechám si rozležet a pak napíšu koment. 70% + 1* přihazuji za Anetu Krejčíkovou, némůžu si pomoct ale tohle je přesně ten typ ženskejch, který mě berou ''krev a mlíko'' mimo to mě její neustále přežvykující postava vyloženě bavila. (16.12.2011)

Snímek, jenž by si z fleku mohl připsat motto.....“Nikdy není tak špatně, aby....nemohlo bejt ještě mnohem hůř“. Nabízí se i, „co Tě nezabije, to Tě posílí“. Byť v tomto případě, by trefnější resp. výstižnější bylo spíše, „každý svého (ne)štěstí strůjce“. Slabošství po zásluze (po)trestáno, problém nastává, když do toho padají i (vaše) děti aneb prostředí, rodina.... nás utváří a formuje naše charaktery, přičemž odstřihnout se od rodinných kořenů, zpřetrhat veškeré svazky a udělat tlustou čáru za minulostí, zdá se, není tak jednoduché, jak by se na první (nezainteresovaný) pohled mohlo zdát, a tak se (začarovaný) kruh, jak je nasnadě, neuzavírá, ale stále dokola opakuje..(me) chyby svých rodičů. To, že jsem na hony vzdálen tomuto prostředí (díky bohu resp. mým rodičům za to), ještě nutně neznamená, že nedokážu (d)ocenit nesporné kvality této Jiráského prvotiny, tj, bezvýchodné syrové poctivé civilní filmařiny. Optimistické s vidinou (rychlé) změny k lepšímu asi jako současné politické podhoubí u nás, ale kvalita (narozdíl od poslaneckých lavic) zde rozhodně neabsentuje. Prvotina jako hrom a až Jiráský obrousí i ty poslední hran(k)y a pokud bude mít po ruce podobně silné téma, klidně i se stejným štábem (kameramana V. Smutného by si měl pro jistotu předplatit hned, stejně jako se jednoznačně vyplatila sázka na neokoukané tváře), troufám si rozhodně tvrdit, dočkáme se „něčeho velkého“. P.S. (Možná) můžeme namítat, že zde chybí potřebná reflexe, či, že je snímek málo popisný, popř. nejde více na dřeň a neodkrývá hlouběji motivace jednotlivých postav, nicméně dá se považovat fakt, že je divákovi (po)nechán větší prostor pro zamyšlení a vlastní interpretaci za nedostatek? (Tolik k některým zdejším výtkám). Za mě spokojenost, byť během vánočních svátků, v teple rodinného krbu, snímek nedoporučuju..... Anebo ano. Možná si potom více začneme vážit toho, co máme a nezaobírat se prkotinama. Schválně, jak dlouho nám to vydrží. 80% (12.09.2013)

Snaha vměstnat do devadesáti minut „všechny“ negace a neřesti mladých i jejich rodičů, až dospějeme k tomu, že to v divákovi vlastně ani nevyvolává příliš emocí. Evropské sociální drama, které je na režijní debut (hned Český lev za režii pro Zdeňka Jiráského) solidním překvapením, lehce okatě ukazuje na českou blbou náladu poslední doby. Nuzné životy několika postav až mírně děsí, dusí se, uzavírají se před ostatními a jen nechávají plynout nefunkční vztahy. Herecky výborné, po technické stránce zrovna tak. Některé momenty a osudem vláčející se antihrdinové se nicméně tváří natolik samozřejmě, až mi zoufale chyběly praktické a pragmatické postavy!! A teď si pojďme rozdat vánoční dárečky.. (11.12.2014)