Václav

Tak především Václav není špatný film. Trojan jako vždy dobrý, Norisová má rozhodně víc talentu a je mi mnohem sympatičtější než její sestra a Lábus ten byl přímo výborný. Bohužel, tady příjde jedno velké ALE, tedy důvod, proč tomu nedám plný počet. Nemůžu si pomoct, na mě to působilo vcelku prázdně a chladně. A to u filmu, který ve vás má vyvolat nějaké ty emoce, by se stát nemělo. Měl to fakt dostat nějaký jiný režisér, napadá mě Zelenka. Hodnocení by pak možná bylo i o něco vyšší. (02.01.2009)

Václav na mě působil z jedné strany tak, že byl natočený proto, aby mohl Ivan Trojan dostat dalšího Českho lva. Přesto jde i jinak o na naše poměry poměrně zajímavý film, přecházející u počáteční tragikomedie ke skutečnému, citlivě natočenému dramatu. Kromě excelujícího Trojana zaujme i zbytek hereckého obsazení, skvělá kamera a velmi zajímavá hudba Jana P.Muchowa... 60% (25.04.2008)

Tak Jiřímu Vejdělkovi se to konečně podařilo. Natočil film, který alespoň z části naplnil své vysoké ambice a nezůstal stát někde napůl cesty, jako se to stalo v případě sice tématicky neotřelého ROMingu či prestižní adaptace Viewegových Účastníků zájezdu. Režisér Vejdělek poprvé natočil film nejen profesně zdařilý, ale především s nějakým alespoň v zásadě přijatelným poselstvím, kde chtění nenahrazuje reálnou kvalitu, jako tomu bylo u předešlých dvou snímků. Vejdělek není ale bohužel TEN natural born director, jakým je třeba Jan Svěrák či Saša Gedeon, jeho režie je pouze rutinérská a z dané látky spíše mnohé prohospodařuje, než aby těžila maximum, neřku-li rezonovala s diváckými žilkami v mozku, k vyvolání katarze má Vejdělkova režijní práce hodně daleko. Co se mu však daří skutečně znamenitě, to je synchronizace jednotlivých tvůrčích složek, mezi nimiž vyniká především skutečně vynikající scénář Marka Epsteina, který ve své naraci nikdy nesklouzává k lacinosti či nedejbože k lascívnosti, i když je plakátově jednoduchý a až ukázkově modelový, což ale není vždy na škodu (viz Levinsonův Rain Man), dále vynikající herecké výkony, zvláště ústřední herecké persony, Ivan Trojan je znamenitý a part duševně zaostalého Václava jsem mu bez výhrad věřil, stabilně skvělá je i Emília Vášáryová či Jan Budař... Dalším skvělým střípkem Vejdělkovy umně poskládané mozaiky byla skutečně stylová kamera Jakuba Šimůnka a někdy až příliš minimalistická hudba Jana P. Muchowa, v některých pasážích až překvapivě nepatetická a neemocionální... Václavovi chybělo skutečně jen málo, aby vznikl nezapomenutelný film a je velká škoda, že neměl sílu a expresi svého závěru....ten silným a expresivním byl... PS: A za Vypsanou fixu dík... (10.05.2008)

Češi jsou od doby "Slunce, sena, čehokoliv" zvyklí se převážně smát při tom, když někdo někam spadne, nebo když se někdo někde legračně fackuje. Nic proti tomu - ale měl bych vědět, na co jdu a co točím. Protože při projekci Václava v kině, kde jsem byl, se někteří lidé smáli i u vysoce intimních a sofistikovaných scén (vana), kterážto byla + - na počátku vážné části filmu. A tvůrci? Je mi jasné, že se snažili téma odlehčit, i na začátku snímku občas tragika probleskla, ale sami filmaři si pod sebou podtrhli stoličku v podobě scén na koncertě či s močůvkou. Některé diváky totiž zmátli. Taky z toho důležitého důvodu, že se film odehrává na vesnici. A Ivan Trojan IMHO předvedl svůj standardní výkon. Nicméně závěr byl silný. 70%. (21.01.2008)

Vlna lidských dramat cloumá českou kinematogafií od příchodu třetího milénia. Různé příběhy ze života jsou, zdá se, pro naše filmaře nejatraktivnější, a já bych k tomu neřekl ani popel... pokud by mě alespoň některý z nich chytl za srdce. Asi nejlépe je na tom Slámova tvorba (Štěstí se mi líbilo moc), jinak mi příběhy lidských životů dnešní doby přijdou veskrze průměrné. Václav rozhodně není špatným filmem; stejně jako celá zmíněná vlna se opírá o slušnou technickou stránku, výborné herecké výkony a příběh, který neoslní, ale bude nám přinejmenším povědomým. A to je asi tak všechno. Hezké, upřímné, divácky vděčné, ale pro mou osobu bez většího efektu. (21.12.2008)