Holky s mačetami útočí!

„YOU CAN´T RAPE ME! I LOVE SEX!“, aneb jak říkal Roger Corman: „Všechno je to jenom o zadcích, kozách a akci.“ ___ Jo, ve Filipínách, tam bylo v druhé polovině 60 a v 70.letech blaze. Filipíny byly Američanům vděčné za osvobození od japonské nadvlády a hollywoodští filmaři cítili, že tady by se daly točit výživné snímky. Máte džungli, máte pláže, máte holky, máte zbraně a všechno LEVNĚ! A tenhle dokument z drtivé části vypráví o produkci společnosti ´New World´, která tam zaťala své produkční drápky, spojila síly s místními talentovanými (i když, to je možná silné slovo) filmaři a jelo to jak na horské dráze. Ty filmy pak do světa nebyly prodávány jako „filipínské filmy“, ale jako „jungle action movies“. Vše začali Gerardo de Leon a hlavně pak Eddie Romero, dvě filipínské režisérské legendy, které pod heslem „Co se nejlépe prodává? 3 Bé! Blood, Breasts and Beasts!“, začaly točit levná obskurní exploatační béčka. Začal to TERROR IS A MAN (1959) a následovaly perly jako BRIDES OF BLOOD (1968), BEAST OF BLOOD (1971), MAD DOCTOR OF BLOOD ISLAND (1968), atd. atd., vše pod režijním dohledem zejména Romera. Začátkem 70.let pak drtivě nastoupil Roger Corman, který coby producent spojil síly hlavně s Romerem a poté, co jeho film o nemravných zdravotních sestřičkách slavil komerční úspěch, dostal nápad na film o ženách v zajateckém táboře, kde by nechyběly nahé scény ve sprše, nějaké to mučeníčko, lesbický sex atd. Corman zprodukoval film THE BIG DOLL HOUSE (1971), ten slavil velký úspěch a započal éry žánru s názvem „women in prison“. Následovaly třeba WOMEN IN CAGES (1971), THE BIG BIRD CAGE (1972) atd. Představily novou hvězdu – Pam Grier – kterou dodnes obdivuje Tarantino (hrála v jeho JACKIE BROWN) a kterou její herecký kolega Sid Haig výstižně charakterizoval slovy: „Měla všechno, co diváci milovaly. Jiskru, dobře vypadala, měla velký kozy a byla chytrá.“ „Women in prison“ filmy pak vystřídaly akční, za kterými stál další legenda – Cirio H. Santiago – a jeho TNT JACKSON (1974), kde po v rámci obliby blaxploitation filmů a jejich výhradně černošských herců představil v hlavní roli kung-fu černošku, v megaúspěšném FIRECRACKER (1981) naopak kung-fu bělošku, ve FLY ME (1974) třeba kung-fu letušky atd. Sám Tarantino několikrát přiznal, že Santiago byl jeho inspirační zdroj. Zmíněna je zde i obskurní filipínská hvězdička Weng-Weng, malý lilipután, který ve vážně míněných „bondovkách“ představuje agenta 000, kde ze svého malého tělíčka chrlí kung fu, létá ve vznášedlu, místo padáku používá deštník a klátí krásné modelky. Mluví se tu také o Cormanových filmech, coby reakci na obrovský úspěch Spielbergových Čelistí, jako např. UP FROM THE DEPTHS (1979), se směšně vypadajícím smrtonosném žralokem, jako perličky jsou zde zmíněny třeba i THE TWILIGHT PEOPLE (1973), kde je hlavní postavou ´The Bat Man´ - filipínec s netopýřími křídly, který měl natáhnout do kin Batmanovy fanoušky. Je tu i zmíněn diktátor Ferdinand Marcos, který byl otevřen filmařům, kdy nejpikantnější zmínka je ta, jak Coppolovi, jehož slavná APPOCALYPSE NOW, která se rovněž točila na Filipínách a zmínka o ní celý film uzavírá, půjčoval do filmu vrtulníky, které krátce před scénou bombardování „vietnamské“ vesnice skutečně zabíjely vzbouřence na jihu země. Dokument končí zmínkou, proč se přestalo na Filipínách točit (kvůli muslimských extrémistům na jihu nechtěly banky pojišťovat filmová natáčení) a HLAVNĚ – všechno změnily STAR WARS z roku 1977!!! Od jejího uvedení se změnil vkus diváků, diváci začali vyžadovat velkorozpočtové trikové filmy, grindhouse kina začala mizet a to byl konec low-budgetovým filmům v kinech, které se přesunuly hlavně na VHS, kdy i Filipíny začaly být drahé. (07.09.2017) (menej) (viac)