Kam se hrabe Hollywood

Neocenitelný dáreček zejména pro ty, jejichž přehled v australské kinematografii začíná Šíleným Maxem a končí u Krokodýla Dundeeho. Nepřeberné množství herců, režisérů, scénáristů nebo producentů tu s láskou rozebírají a vzpomínají na několik dekád tzv. Ozploitationu, který se u protinožců vyvíjel od počátku 70. let až po současnost. Na zoubek se tedy podíváme nejen kontroverzním erotickým komediím a akčním thrillerům, ale samozřejmě i hororům. A jak se už zmínil kolega Flipnic, i já si zapsal spoustu zajímavých fláků, které prostě musím vidět! Sympatického detailu jsem si všimnul u zapálených komentářů Quentina Tarantina, jenž tu není uveden jako herec nebo režisér, ale jako fanoušek. (13.06.2013)

Tento "dokument" není až taková bomba, jak by se mohlo z některých komentářů zdát, těžko se vlastně dá mluvit o dokumentu, protože narozdíl od toho, co by se dokumentem nazývat mělo, od tohoto filmu samozřejmě nemůžeme čekat, že půjde do hloubky, bude se snažit o nějaké ucelené, závažnější sdělení. Ale čeho se dočkáme svrchovaně jsou ukázky z australských béček a céček, doplněné zasvěcenými komentáři jejich tvůrců a Tarantina, čili těch několika málo exotů, kteří si ony filmy po těch letech vůbec pamatují... Některé předvedené kousky se ale zdají být opravdu zajímavými záležitostmi, ze kterých stejně jako z komentářů k nim je cítit velká dávka zápalu pro pěknou dávku poctivé béčkové filmařiny a občas taky magořiny. (12.08.2010)

Myslím, že už to pár let s filmem myslím vážně, i pár knih o kinematografii jsem přečetl, ale neměl jsem ani nejmenší tušení o rozsahu australského filmového průmyslu let sedmdesátých a osmdesátých. Zatímco Hollywood již zažil nástup nové spásné vlny, ta u protinožců přinesla nové úlety. Filmaři naplnily rozmanité žánrové škatulky, vznikalo všechno - od komedií, přes horory či kung-fu filmy. Dokument překrásně vzdává holt snímkům, které jsou tak obludně fascinující a zvrácené zároveň. Jsou to filmy, za něž se zřejmě vypulírovaní krajané jako Peter Weir či Baz Luhrmann stydí. Dokument si musíte zamilovat, je povrchní ale výživný a ve sto minutách stihne obsáhnout spoustu skrytých klenotů. Nemáte srdce pokud nechcete vidět tyto kousky, snímky jako Lost Weekend, Turkey Shot či Patrick (ti odvážnější z nás si je opravdu pořídí a změní tím svůj život...☺). 80 % (20.09.2013)

Tak tohle byla tedy slušná jízda (jak ostatně už upoutávka napovídala)! Plná všemožných bizarností, ovšem zároveň opravdu zábavná. Na čemž mají samozřejmě hlavní zásluhu ony bizarnosti a pak všichni ti, kteří se účastnili vzniku těchto filmů a jejich příběhy a naprosto šílené historky z natáčení. Ale zaujmou i ti, co je kritizovali + Quentin Tarantino s jeho zápalem a několik dalších režisérů. O australské kinematografii jsem předtím nevěděl v podstatě nic, tím méně o této její kapitole a tohle bylo opravdu skvělé rozšíření obzorů. Teď už jen zbývá se na nějaké z těchto snímků vrhnout a zjistit, zda z nich budu slintat blahem jako Tarantino. O čemž tedy silně pochybuji, ale nechám se překvapit. Kdo ví, co se může stát? (11.05.2020)

„Kam se hrabe Hollywood“ je další skvělou ukázkou toho, jak se mají točit dokumenty o filmech, a to i o filmech, které jsou béčkového ražení. Je to točené s nadšením, jsou představeny osobnosti, které stojí za pozornost a o nichž byste se jinak nedověděli. Tohle je prostě něco, proč se vyplatí na podobné filmy podívat. Pokud nemáte rádi béčka, tady si uvědomíte, že mají něco do sebe a že byste svoje názory možná měli trochu přehodnotit. A ne jen proto, že tu uvidíte skutečně pěkná prsa. (29.12.2014)