Kam se hrabe Hollywood

„Kam se hrabe Hollywood“ je další skvělou ukázkou toho, jak se mají točit dokumenty o filmech, a to i o filmech, které jsou béčkového ražení. Je to točené s nadšením, jsou představeny osobnosti, které stojí za pozornost a o nichž byste se jinak nedověděli. Tohle je prostě něco, proč se vyplatí na podobné filmy podívat. Pokud nemáte rádi béčka, tady si uvědomíte, že mají něco do sebe a že byste svoje názory možná měli trochu přehodnotit. A ne jen proto, že tu uvidíte skutečně pěkná prsa. (29.12.2014)

Jako představení opomíjené kategorie australských filmů je to skvělý dokument, který chytrými střihovými sekvencemi ukázek občas dělá filmy lepšími, než opravdu byly. Tvůrcům se vedle povinného Tarantina podařilo sehnat především spoustu různorodě zaujatých australských filmařů (od herců a hereček přes režiséry, scenáristy i kameramany po producenty a marketingové specialisty) a kritiků, díky čemuž se výpovědi nenesou jen v klasickém duchu veselých historek z natáčení a poplácávání se po ramenou. V kontextu zběsilých filmů, které ti lidé tvořili, je asi nejpřínosnější se dozvědět, kteří z nich byli (doslova) zapálení nadšenci typu Brian Trenchard-Smith, despotičtí megalomani, výstřední zvrhlíci, vykoksovaná hovada či nesnesitelní čuráci. (22.09.2009)

Naprostá bomba pro všechny příznivce starých grindhousů, explotation, ultrabéček a céček, šílených horrorů a ujetostí !!! Dokument se sice zabývá pouze Australskou kinematografií v těchto "pokleslých" oblastech, ale to vůbec nevadí ... Například já jsem si v něm našel dobrou dvacítku filmů, které jsou pro mne prostě "MUST SEE!!" a jen jsem si dělal rychle poznámky na papír, abych nevynechal jedinný flick... Pro mne jako pro příznivce žánru to bylo lepší než hodiny brouzdat po internetu, přičemž když nemáte vodítko, některé filmy stejně nikdy nenaleznete. Tento dokument vám je předkládá od let 60. a po současnost ... (11.02.2009)

Pokud máte rádi filmy, kde náklaďák přejede chlápka, z jehož hlavy vystříkne kbelík umělé krve, nebo kde vlkodlak vypadá jako přerostlá loutka (a připadá vám to vtipné), tak jděte do toho. Svým hodnocením nedávám najevo, že mě tenhle druh filmů nebaví (respektivě nerozesmává), ale hodnotím kvality samotného dokumentu. Ten se slibně rozjíždí a nabízí představení exploitační kinematografie a stručné rozdělení na kategorie. Jenže pak se to nějak vymkne z ruky a tvůrci jen představují další a další filmy a servírují další cool nechutné záběry. A pokud nejste naladěni na jistou vlnu, přijdou vám tvůrci těhle filmů jako ulítlí magoři (a tentokrát to nemyslím úplně v dobrém smyslu slova). Tenhle dokument zkrátka v druhé půlce ztratí švih a je moc dlouhý. (10.07.2010)

Neocenitelný dáreček zejména pro ty, jejichž přehled v australské kinematografii začíná Šíleným Maxem a končí u Krokodýla Dundeeho. Nepřeberné množství herců, režisérů, scénáristů nebo producentů tu s láskou rozebírají a vzpomínají na několik dekád tzv. Ozploitationu, který se u protinožců vyvíjel od počátku 70. let až po současnost. Na zoubek se tedy podíváme nejen kontroverzním erotickým komediím a akčním thrillerům, ale samozřejmě i hororům. A jak se už zmínil kolega Flipnic, i já si zapsal spoustu zajímavých fláků, které prostě musím vidět! Sympatického detailu jsem si všimnul u zapálených komentářů Quentina Tarantina, jenž tu není uveden jako herec nebo režisér, ale jako fanoušek. (13.06.2013)