Mlýn a kříž
Młyn i krzyż
The Mill and the Cross
Obsahy(1)
V roce 1564 namaloval Pieter Brueghel jeden ze svých nejznámějších epických obrazů Nesení kříže. Ježíšův příběh je na něm přenesen do doby Brueghelova života, kdy jeho národ trpěl pod španělskou nadvládou. Obraz je zaplněn více než pěti sty lidmi, z nichž každý skrývá svůj neopakovatelný příběh. Snímek polského režiséra Lecha Majewského je strhujícím vizuálním pokusem nahlédnout do života postav, které se na obrazu objevují. Divák je přenesen do Brueghelova výtvarného světa, do doby pozdního středověku. Film popisuje proces tvorby mistrovského díla a umožňuje nahlédnout do hloubky jeho výpovědi, zachycuje utrpení Krista spolu s útrapami dalších, nevinných a neznámých lidí. Stává se tak neobvyklou meditací nejen nad uměleckým dílem, ale také nad náboženskými a filozofickými otázkami. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (3)
Recenzie (51)
Když už ke mně Brueghel - prostřednictvím Majewského a iVysílání a přes čtyři a půl století - natáhl ruku, z úcty k mistrovi jsem ji stisknul, a vzápětí ucítil, jak se zdvořilostní gesto taví v potěšení z bezmembránovitosti dvou tvůrčích světů (malířova a režisérova) – skoro jako v The Seventh Walk, samozřejmě v jiném výrazovém, ale stejně autorsky jednovaječném módu. Po ohledání místa uměleckého činu, dobročinu, nelze než konstatovat, že čin byl naplánován a realizován s plnokrevným záměrem stát se – v každém detailu a v celku - filmovým corpus delicti: tím, že si ve filmu lidé z úsvitu letopočtu podávají ruku s těmi z 16. století a ti i oni zase s námi, však žádnou epochu nevyjímejme, dokazuje umělecky, křehce, ale nezvratně nadčasovou – leč neumětelsky naplňovanou - pospolitost lidstva. Současně lidem všech ér diagnostikuje postižení poloslepotou vůči řečené pospolitosti a zaznamenává všudypřítomnou úzkost, úzkost vznikající nesením kříže, jejž si člověk stloukl sám, nebo, častěji, mu ho ochotně přispěchali sbít jiní. ()
Specifický film, který spíš osloví milovníky výtvarného umění.Film, kde pomalu každý záběr působil jako výjev z obrazu.Muselo být velmi náročné film natočit.Spousta dobových kostýmů.Kde i koně museli stát skoro nehybně. Herec Hauer odvedl, klasicky pro něj,velice profesionální práci....a proto,tak jako pavouk, skládám svůj obraz a doufám,že upoutá zrak toho,jenž se na něj dívá.....Brueghel. ()
A opět: konceptuálně vytříbená záležitost s řadou zajímavých jednotlivostí a scén. Ovšem v celku to na mě nezafungovalo. Po úchvatném začátku prolínání obrazové stagnace a pohybu se film pouští do skládání příběhu. A od toho bych čekal poněkud víc. Verbálních pasáží poskrovnu a tak se začala vkrádat nuda, což je spolu s nepohodlnou sedačkou v Karlovarském divadle dost nepříjemná kombinace. Škoda. ( 46. KVIFF ) ()
Bruegela mám rád, jako málo kterého malíře, takže jsme se na snímek vypravil se směsicí zvědavosti, ale bez znalosti právě tohoto díla. Tempo je pomalé, ale přepečlivě střižený vizuál (kostýmy se připravovaly 3 roky, animace dělal tým čtyřiceti lidí snímek po snímku vrstvu po vrstvě jako středověké iluminace) mojí pozornost udržet dokázal. Každý záběr je konstruován s pečlivostí mistra, ale obsah by vystačil na stopáž klasického hodinového dokumentu. "Vytvářím obraz jako si pavouk splétá síť." ()
Obrazově výborná (pokud se nejedná o detaily postav před až moc odlišným a zdigitalizovaným pozadím) nuda. A přitom být nemusela, dokud se jednalo o dění pře konečnou kompozicí, bylo to všechno fajn, ačkoli ne bez chyb (ve scéně kdy se nikdo nemá hýbat dokáže jeden jankovitý komoň způsobit nevídanou paseku), víc bych taky bral zobrazení vícero postav, přeci jen je jich ve filmu obsaženo docela málo. Samotné části s účastí postavy autora jsou zajímavé, obzvlášť když je kladen důraz na kompozici (nebo co to je) obrazu. Jakmile je ovšem obraz ve filmu "složen", přestane být všechno bůh ví proč zajímavé (a to už před tím byli některé scény na hranici únosnosti) a nastane dokonalý zmar, který se snaží o okatou doslovnost (aneb ustřihnout půl hodiny a budu spokojenej). Některé scény jsou podezřele autentické (bičování), což jsou mimochodem jediné scény kde jsem nepostrádal hudbu, která ve filmu prostě není, v mých očích obrovské mínus, protože by mnoha scénám výrazně pomohla. ()
Reklama