Žena, ktorá spieva

Notáři mají oborovou poučku, která praví, že: "Nepoznal jsi člověka, dokud jsi s ním neprošel dědickým řízením." Jedno z irských graffiti dává dobrou radu: "Pátrejte po svých předcích, zjistěte, kdo byl váš otec." Simon a Jeanne dostanou od osudu velký dar, když spolu mohou projít dědickým řízením, poznat jeden druhého, sami sebe, zjistit nejen, kdo byl jejich otec, ale i kdo byla jejich matka, a jako bonus najdou i bratra, o jehož existenci netušili, když si šli k notáři pro první indicie, které jim měly odhalit cestu k metaforické pokladnici rodinných pokladů a tajemství. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (18.06.2015)

Film nabízející dobrodružství i silné scény, z kterých mrazí v zádech. Ve středu dění je člověk, jeho lidství, jeho zrůdnost a jeho kulturní rozmanitost, která není vykreslena zrovna v dobrém světle. Příběh je umně rozseknut na dvě části, které do sebe zapadnou ruku v ruce s působivou pointou. Postavy navozují pocit skutečnosti, pochválit tedy musím jak scénář, režii, tak herecké výkony. Tempo je pomalejší, ale díky němu skvěle vynikne tíživá atmosféra. 9/10 (29.03.2015)

Indencies je prvý skutočne veľký film Kanaďana so všetkým, čo k tomu patrí. Aspoň taký dojem som z neho nadobudol. A opäť je odlišný ako tie predchádzajúce aj nadchádzajúce. Ale hlavná postava je zase žena (ženy), z čoho máme my muži radosť. Mierny problém som mal s tým, že som nedokázal rozoznať mamku od dcéry a to sa týka aj krajiny, kde sa akoby zastavil čas, takže mi pár sekúnd (a viac) občas trvalo, kým som zistil, v ktorej z dvoch časových línií sa nachádzam. Pointa je samozrejme masaker, i keď je prezradená pomerne skoro. A som aj rád, že osobný príbeh stále mierne prevláda nad spoločensko-politickými otázkami, respektíve tie síce všetko podmieňujú, ale nikdy nepotlačujú do úzadia málo pravdepodobnú, ale uveriteľnú a drásavú rodinnú drámu. (30.10.2018)

30.3.2010 som videla v FK 35mm film Polytechnique. Pred filmom som netušila, aká hra emócií sa na mňa o chvíľu bude valiť. Nemala som slov. Na moje odporúčanie sa "chytil" iba jeden človek, nevadí, aj to je úspech. Ale akosi som pozabudla na film, aj na režiséra, ktorého meno som si ani nepamätala. A dnes ( 15.4.2011 ) vrámci festivalu FIFBA som si vybrala, taktiež v kine 35mm, film s názvom "Žena, ktorá spieva" (Incendies). Upútal ma dej, ale neštudovala som viac o filme ani o režisérovi. A zrazu prišiel film. A čakala ma taká istá záplava emócií, akú som naposledy zažila pri Polytechnique. Počas záverečných tituliek, som si prečítala, že režisérom je Denis Villeneuve, "otec" filmu Polytechnique. Úplne som zmeravela a môj pocit z filmu sa stonásobil. Neuveriteľný príbeh, natočený krásnou kamerou, celá dejová línia je vhodne usporiadaná, vsunutie piesní od Radiohead nesmierne zapadli do deja ... po filme som taktiež nemala slová, iba slzy v očiach. Nádherný film, úžasný režisér! Plus zistenie, že v hlavnej úlohe hral taktiež geniálny Maxim Gaudette, ktorý si zahral zabijaka z Polytechnique. (15.04.2011)

46th KVIFF 2011 - TRIBUTE TO DENIS VILLENEUVE - Pocta Denisi Villeneuvovi (Incendies / INCENDIES / Požáry) - Když jsem film viděl před pár týdny, neměl jsem slov. Jediné co jsem byl schopen říci bylo "masakrální"... Absolutně úžasný film ve všech směrech. Opět se nacházíme v různých časových pásmech, vidíme příběh z různých pohledů... Stále jsem si dával dohromady souvislosti, přemýšlel jak to bude pokračovat, dával dokupy střípky příběhu až vše dospělo k absolutnímu šoku. Člověk se musí soustředit na každou minutku, aby mu něco neuteklo, aby vše do sebe nakonec zapadlo. Za pár dnů by se měl tento snímek promítat i na filmovém festivalu v Karlových Varech tak všem VELMI DOPORUČUJI!!!... - 28. 5. 2011 - 95% (09.09.2011)