Réžia:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Grégoire HetzelHrajú:
Rémy Girard, Lubna Azabal, Mélissa Désormeaux-Poulin, Maxim Gaudette, Mohamed Majd, Ahmad Massad, Dominique Briand, Frédéric Paquet, Baya Belal (viac)Obsahy(1)
Stará matka umírá a v závěti odkazuje svým dvěma dětem úkol: najít svého otce (o kterém si mysleli, že zemřel v libanonské občanské válce) a svého bratra (o kterém neměli tušení). Nejprve dcera Jeanne a posléze i bratr Simon jsou tak vtaženi spolu se svým právníkem do víru smutné minulosti a série šokujících zjištění o životě a utrpení své matky i jich samých. (MartinezZ)
(viac)Videá (6)
Recenzie (260)
Další variace na oidipovské téma, tentokráte na klasický sofoklovský příběh, nikoli na oidipovský komplex, na který bylo natočeno variací nesčetně více. Podobně jako u thébského krále se i příběh arabského Oidipa (oba byli poznamenáni na nohou, i když každý trochu jinak) odehrává ve válce, která umožňuje nebo podněcuje projev veškerých zvrhlostí, které se v míru se zvniterňují do psychických oblastí Ono a Nadjá. Denis Villeneuve rozšiřuje klasické postavy o sourozence, kteří byli počati při incestuálním styku Iokasté a Oidipa, a zároveň příběh modifikuje tak, aby lépe zapadl do jeho pacifistického záměru: zabíjení, mučení a znásilňování má jeden háček – vždy není jasné, kdo trápí koho. ()
Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. ()
Dost silný kafe. První půlhodinu jsem vůbec netušil co se děje a byl jsem zmatenej jak Maďar v kukuřici. Nicméně postupně se to začalo všechno krásně vyplňovat a v závěru to utvořilo perfektní celek. Pátou hvězdu dávám za několik neskutečně silných scén (scéna s autobusem a dítětem, muslimskej rodinnej fanatismus,...) a skvělou rejžii. ()
Film začíná velmi nudně, pak se začne příběh zamotávat, časové linie prolínat, ale přesto jsem s velmi snadno uhodl závěrečnou pointu už někdy kolem druhé poloviny filmu. Žádný jiný překvapivý zvrat se nestane a tak jsem vlastně jen čekal až to skončí. Herci mi byli nesympatický a jediné co jsem s nimi mohl prožít bylo těch pár obejmutí. Konec vyšuměl do prázdna podle mě hlavně z toho důvodu, že jsem si nevytvořil žádný vztah k hlavním postavám, to jest k dvojčatům. ()
1+1=1, to bolo pre mňa šokujúce zistenie, chvíľu som zostal sedieť ohromený. Keď to zjednoduším Incendies (výstižnejší by bol preklad Zhorenisko) je film o tom ako minulosť človeka v určitej chvíli dostihne. Tento spletitý príbeh je vystavaný s ľahkosťou, prechody z jedného časového pásma do druhého sú plynulé, zmenu signalizujú tváre matky a dcéry. Rekonštrukcia minulosti funguje ako desivý prejav a súčasne vytvára vnútornú dynamiku príbehu, ktorý nás zavedie do čias občianskej vojny v nemenovanej krajine Blízkeho východu (fakty poukazujú na Libanon). Film je tak trochu postmoderne ladený, pôsobí ako mozaika, ktorá nedáva zmysel, keď je neúplná. V ľudskom živote jednoduchá matematika často neplatí, kto si to včas neuvedomí, zostane prekvapený, ako ja v závere tohto filmu. ()
Galéria (39)
Fotka © Arsenal institut
Zaujímavosti (5)
- Film je adaptací úspěšné stejnojmenné divadelní hry z roku 2003 libanonského dramatika narozeného v Montrealu Wajdi Mouawada. (homerr)
- Ve filmu se objevilo jméno města Daresh, jde však o smyšlený název. Ve skutečnosti se natáčelo v Jordánsku a v jeho hlavním městě Ammán. Kanadská část natáčení probíhala v Montréalu. (mnx)
- Zbraně použité ve filmu byly útočné pušky M16 a AK-47 a odstřelovací puška SVD. Ve filmu se objevil tank M47 Patton a transportér M113. (K98)
Reklama